1998 / Kalendář

Česká televize se rozhodla do vysílání zařadit seriál poznamenaný komunistickou propagandou „Třicet případů majora Zemana“. Rozproudila se tak debata o přítomnosti totalitního umění na českých obrazovkách v polistopadové éře. ČT také rozhodla, že ke každému dílu Majora Zemana vznikne jakýsi vysvětlující dokument, který bude analyzovat kriminální a dobou zpolitizovaný případ. Proti uvedení seriálu Jiřího Sequense, v němž hlavní roli ztvárnil Vladimír Brabec alias Honza Zeman, se postavila Konfederace politických vězňů. Podobnou diskuzi vyvolalo znovuuvedení snímku Karla Kachyni „Král Šumavy“.

NATO se chystalo na vojenský zásah v Kosovu. Ultimátum dostal vůdce Srbů a jugoslávský prezident Slobodan Miloševič – pokud nepřistoupí na šest podmínek velmocí, jednotky NATO zaútočí na území ovládané jugoslávskou armádou. Miloševič měl dle podmínek velmocí stáhnout své jednotky a zastavit boje v Kosovu, umožnit přístup humanitárním organizacím, zajistit návrat uprchlíků do domovů a v neposlední řadě zahájit jednání s představiteli kosovských Albánců a spolupracovat s mezinárodním soudem pro vyšetřování válečných zločinů. Diplomatická jednání západu o zastavení krvavého postupu srbských jednotek proti etnickým Albáncům v provincii Kosovo selhaly.

V Bělehradě se konala jednání zvláštního amerického vyslance Richarda Holbrooka s prezidentem Miloševičem. Holbrook se měl pokusit naposledy přesvědčit Miloševiče o mírové cestě k urovnání krize v jihosrbském Kosovu. Od začátku roku 1998 na tomto území probíhaly boje mezi etnickými Albánci a jugoslávskými silami. Statisíce lidí byly nuceny opustit své domovy a na tisíc lidí v bojích zahynulo.

Ve dnech 11. až 14. října se uskutečnil druhý ročník mezinárodní konference Forum 2000, jehož tématem se stal fenoménem globalizace. První den světově významné osobnosti z různých oborů a profesí diskutovali o politických systémech a způsobech vlády. Druhý den se debatovalo o ekonomických dopadech. Program třetího dne nabídl otázku lidských práv, duchovní, etickou a kulturní dimenzi civilizace. Mezi hosty patřila Hillary Clintonová, někdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger nebo bývalý polský disident Adam Michnik, hlavní rabín Izraele Meir Lau či bývalá polská premiérka Hanna Suchocká. U zrodu konference stál prezident Václav Havel, židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel a japonský filantrop Yohei Sasakawa.

V Pardubicích se konal 108. ročník koňského závodu Velká pardubická steeplechase. Překvapivě po hromadném pádu favoritů vyhrál Zdeněk Matysík v sedle desetiletého valacha Peruána.

Slobodan Miloševič po jednání s Richardem Holbrookem pod hrozbou útoku letounů a raket NATO přistoupil na podmínky západních mocností ohledně řešení krize v Kosovu. V dohodě se předpokládalo, že Kosovo zůstane součástí Jugoslávie, ale získá rozsáhlé pravomoci. Někteří kosovští Albánci však požadovali úplnou nezávislost území.

Miloševič nesplnil 96hodinové ultimátum západu k učinění kroků ke splnění šesti podmínek. Navzdory tomu NATO odložilo útok a aliance prodloužila ultimátum o deset dní.

Britská policie zatkla někdejšího chilského diktátora Augusta Pinocheta, jednoho z nejkontroverznějších osob druhé poloviny dvacátého století. Pinochet se podrobil v Londýně operaci kýly, po zotavení ho britské jednotky zatkly na žádost španělské justice. Chilský doživotní senátor se měl zodpovídat před španělským soudem za osud Španělů zabitých či zmizelých od roku 1973, kdy se násilně chopil moci. Proti Pinochetově zadržení vznesla chilská vláda protest. Pinochetovi se podařilo zastavit nástup komunismu v zemi a vyvést ji z hluboké hospodářské krize a zároveň z ní vybudovat jedno z nejsilnějších hospodářství na americkém kontinentu. Na druhé straně zavedl krvavou vojenskou diktaturu v jejímž důsledku uprchlo ze země na milion lidí a přes 130 tis. odpůrců režimu skončilo ve vězení, na 3 tis. jich bylo připraveno o život.

Srbská vojska začala ostřelovat pozice Kosovské osvobozenecké armády (UCK) v oblasti Mališevo.

Hlavní vyjednavač pro rozšiřování EU Nikolaus van der Pas kritizoval Českou republiku za nepřipravenost ke vstupu do evropského společenství. Tím se i měl posunout předpokládaný termín vstupu do EU z původních prognóz v roce 2002 až 2003 až na data o tři roky později (2005-2006). Mezi negativně hodnocené oblasti patřila státní správa, soudnictví, připravenost vynucovat platnost evropského práva, praxe státní pomoci podnikům, fungování hospodářské soutěže, bankovní sektor, nedostatečná restrukturalizace podniků a stav zemědělství.

Zástupci Palestiny a Izraele dospěli po devět dní trvajících diskuzích k podpisu mírové smlouvy. Izrael upustil od nároků na území tzv. západního břehu Jordánu výměnou za to, že Palestinci nebudou podnikat teroristické útoky na židovský stát. Podpis smlouvy ohrozil na poslední chvíli izraelský požadavek o propuštění špiona Jonathana Pollarda z amerického vězení, který byl v USA odsouzen na doživotí v roce 1987 za špionážní činnost právě pro Izrael. Bill Clinton s Pollardovým propuštěním souhlasil, i když neviděl spojitost mezi uzavřením míru na Blízkém východě a více než deset let starým případem.

Kritika se snesla na jednobarevný sociálnědemokratický kabinet premiéra Miloše Zemana. Dle opozičních politiků 100 dní vlády ukázalo zmatky a nepřipravenost kabinetu „bez vize a naděje“. Negativní hodnocení si Zemanova vláda vysloužila za údajný chaos ve výrocích ministrů k jednotlivým problémům, za vyvolání diplomatického sporu s Německem nebo za nerozhodnost v případě vyslání vojenské polní nemocnice do oblasti Kosova pod hlavičkou NATO.

Prezident Václav Havel předal v den výročí založení samostatného Československa státní vyznamenání osobnostem, jež se zasloužily o stát v různých oblastech. Mezi nositeli nejvyššího státního vyznamenání Řádu Bílého lva patřil např. generálmajor Josef Bartík, brigádní generál Mikuláš Antonín Číla, prezident Spojených států amerických Bill Clinton nebo generální tajemník NATO Javier Solana. Řád Tomáše Garrigua Masaryka obdržel britský makléř a humanitární pracovník Nicholas G. Winton, zachránce téměř sedmi stovek dětí z židovských rodin z Československa za druhé světové války, Henry Alfred Kissinger, americký historik a politolog či světící pražský biskup mons. Václav Malý. Celkem prezident vyznamenal přes 100 osobností.

Ve švédském Göteborgu uhořelo na šest desítek mladých lidí, kteří byli večer na místní diskotéce. V místním makedonském kulturním středisku ve čtvrti Hesinge, kde se diskotéka konala, vypukl požár pravděpodobně v důsledku zkratu elektrického vedení, ačkoliv se spekulovalo také o možném žhářském útoku s etnicko-rasovým podtextem. Vedle obětí na životech byly více než dvě stovky účastníků zraněny.