Rok: 2008
Téma: Politika

V lednu 2008 vešel v platnost nový insolvenční zákon, který posiloval práva věřitelů a zavedl východisko pro zadlužené v podobě osobního bankrotu.

Prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu vyzdvihoval ekonomickou prosperitu země a dle jeho slov Češi žili v nejlepším období existence státu. Předseda ČSSD Jiří Paroubek označil projev za „farizejský“ vzhled k uplynulým měsícům bez vlády. Prezident dále vyzval občany k péči o děti a starší spoluobčany, neboť žádná státní politika nemůže dle jeho názoru nahradit domácí péči.

Na konci roku 2007 Keňa volila nového prezidenta, kterým byl zvolen veterán keňské politiky Mwai Kibaki. Evropská unie tvrdila, že prezidentské, parlamentní ani místní volby nebyly v pořádku a dle jejich zástupců došlo k porušení mezinárodně uznávaných pravidel. Dle opozice bylo zfalšováno přes 300 tis. hlasů. Volby se neobešly bez násilností, které si vyžádaly přes 250 obětí. Nejtěžší boje proběhly ve městě Kisumu, severozápadně od Nairobi.

Prvním dnem roku 2008 se rozšířila Eurozóna na patnáct členů vstupem Kypru a Malty. Eurem tak mohlo platit na 318 mil. obyvatel Evropy coby svou tuzemskou měnou. Kandidátskou zemí, která chtěla zavést evropskou měnu počátkem roku následujícího, bylo Slovensko.

Poprvé v historii byla zrušena pouštní Rallye Dakar. Jubilejní 30. ročník se nekonal kvůli bezpečnostním rizikům, zejména v Mauretánii, kde hrozily teroristické útoky.

Předvolební průzkumy ukazovaly, že sociální demokraté si s 37 % preferenčních hlasů upevnili pozici nejsilnější strany před občanskými demokraty, kterým by svůj hlas dalo 28 % voličů. Dále by se do Poslanecké sněmovny dostaly KSČM, KDU-ČSL a Strana Zelených s výsledkem těsně nad 5 %.

Václav Klaus zahájil kampaň mezi senátory i poslaneckými kluby za své znovu zvolení prezidentem. Komunisté a zelení podporovali navrženého protikandidáta opozičních stran Jana Švejnara. Prezidentská volba byla naplánována na 8. února na společnou schůzi obou komor Parlamentu ČR. Předseda ČSSD Jiří Paroubek však myslel na jiného kandidáta, předsedu ústavního soudu Pavla Rychetského, který měl být dle jeho slov důstojným protikandidátem s potenciálem zvítězit. Jednání s Rychetským však skončila bezúspěšně a předseda nejsilnější opoziční strany se víceméně musel přiklonit k podpoře Jana Švejnara. Švejnar si získal popularitu i u značné části veřejnosti, která ho na funkci hlavy státu preferovala před Klausem.

Zdravotnický výbor při Poslanecké sněmovně ČR doporučil zákonodárcům projednat novelu tzv. protikuřáckého zákona, která by zavedla absolutní zákaz kouření v pohostinských a restauračních zařízeních. Původním cílem bylo oddělení kuřáckého a nekuřáckého prostoru stavebně odděleným prostorem se samostatným odvětráváním.

Izrael provedl raketový test, kterým vyvolal spekulace ohledně schopnosti provést jaderné ataky na Irán, který byl pro Izrael největší bezpečnostní hrozbou. Prezident Iránu Ahmadínežád reagoval zpochybněním existence státu Izrael.

Na Palackého náměstí v Praze proběhla demonstrace pravicových extremistů. Neonacistům byl pochod původně zakázán plzeňskou radnicí, a proto se přemístili do hlavního města. Oproti očekávání až sedmi set domácích i zahraničních přívrženců radikální pravice se jich sešlo zhruba 250. Pouze dva z nich policie zadržela kvůli přestupku proti shromažďovacímu zákonu z důvodu nepovoleného ozbrojování.

Na základu s českými vojáky v irácké Basře dopadla raketa, která dvěma vojákům způsobila lehká zranění. Tlaková vlna poškodila vozový park jednotky, část ubytovacích prostor, ošetřovnu a sociální zařízení. Škody nebyly velkého rozsahu a jednotka je byla schopná na místě opravit. V Iráku bylo tou dobou kolem jednoho sta vojáků většinou ze 73. tankového praporu z Přáslavic, kteří měli za úkol střežit základnu mezinárodních jednotek na letišti v Basře.

Rusko čekaly prezidentské volby. Favoritem byl Dmitrij Medveděv, který měl vystřídat tehdejší hlavu státu, Vladimira Putina. Předseda horní komory ruského parlamentu (a někdejší prezidentský protikandidát z roku 2004) Sergej Mironov prohlásil, že by Putin s Medveděvem mohli střídavě vládnout čtvrt století největšímu státu světa a bylo by tak možné zakonzervovat tehdejší mocenské uspořádání. V Rusku nebyl (a doposud není) přijat zákon, který by omezil počet možných návratů jedné osoby do funkce hlavy státu.

Rada bezpečnosti OSN se shodla na rezoluci, která měla uvalit na Irán třetí kolo sankcí kvůli sílícím obavám z jeho jaderného programu. Irán opakovaně prohlašoval, že se testování jaderných hlavic pohybuje v zákonném a legitimním rámci.

Evropská unie schválila vyslání 3 700 vojáků na africký kontinent, konkrétně do Čadu a Středoafrické republiky. Jednotky měly zajišťovat bezpečnost v oblastech sousedících se západosúdánským regionem Dárfúr. V regionu postiženém chudobou a násilnostmi, které jím zmítaly od roku 2003, zemřelo na 200 tis. obyvatel. Na dodržování míru přímo v oblasti dohlížely společné síly OSN a Africké unie.

Česká televize odvysílala televizní debatu dvou kandidátů na post prezidenta republiky – Václava Klause a Jana Švejnara. Diskuze se účastnili senátoři za ČSSD. Dle politologů a expertů na mediální projevy duel nepoznal jednoznačného vítěze ani poraženého. Kandidáti se neshodli např. v názoru na tehdejší celosvětovou ekonomickou recesi – Klaus pojmenování recese označil za přehnané a neočekával výraznější problémy pro českou ekonomiku, naopak podle Švejnarova názoru nebylo radno význam krize podceňovat a domníval se, že na stav světové ekonomiky může mít větší dopady, než se očekávalo. Dle odborníků nezazněly žádné závažné argumenty ke zvolení ani jednoho z kandidátů. Naopak negativně hodnotili roli senátorů, kteří působili až příliš staticky i debatu, v níž absentovala role silného moderátora.

Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona o ochraně spotřebitele týkající se zákazu klamavé a agresivní reklamy. Obchodníci nově nemohli uvádět důležité údaje o zboží v nesrozumitelné nebo nejednoznačně znějící podobě. Novela obsahovala výčet zakázaných klamavých a agresivních praktik, který byl inspirován evropskou směrnicí.

V roce 2008 vstoupil v platnost zákon o regulačních poplatcích ve zdravotnických zařízeních. Měsíc po jejich zavedení se stále v tisku objevovaly zprávy o nesprávném a neoprávněném vybírání poplatků např. v ordinacích praktických lékařů nebo na pohotovostech.

Počátkem února 2008 vznikla státní instituce pro zkoumání doby před rokem 1989 – Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek. V archivu se nacházely dokumenty z provenience ministerstva vnitra a obrany, civilní rozvědky, civilní kontrarozvědky, vojenského zpravodajství či vězeňské služby a policie. První ředitelem ÚSTR byl jmenován Pavel Žáček.

Jihočeský kraj se vyjádřil ke kritice europoslanců ohledně vepřína v Letech a nevyslyšel jejich výtky. Kraj trval na tom, že vybuduje památník romským obětem mimo areál firmy. Se zachováním velkovýkrmny prasat nesouhlasil Výbor pro odškodnění romského holocaustu.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy představil svou novou choť, bývalou italskou modelku a zpěvačku, Carlu Bruniovou. Pár se vzal v Elysejském paláci. Poprvé v novodobé francouzské historii se prezident oženil v době svého funkčního období.

Předsednictvo ČSSD doporučilo poslaneckému a senátorskému klubu, aby vyvinuly úsilí směřující k přijetí zákona o přímé volbě prezidenta republiky. Poslanci ČSSD argumentovali hlavně přáním většiny veřejnosti zvolit si hlavu státu ve všeobecné volbě.

Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR neprošel návrh na omezení dosavadní trestní imunity pro zákonodárce navržený horní komorou. Pro zamítnutí hlasovalo 125 ze 150 přítomných poslanců.

Organizátoři Rallye Dakar oznámili, že další ročník se uskuteční poprvé v historii soutěže v jihoamerické Argentině a Chile namísto dosavadního místa konání – afrického kontinentu. Své rozhodnutí zdůvodnili rizikovou bezpečnostní situaci v některých afrických zemích, kde se závody konaly.

Po první neúspěšné volbě prezidenta republiky většina poslanců a senátorů za KDU-ČSL požadovala, aby druhé kolo proběhlo tajně. Proti tomuto návrhu bylo KSČM s návrhem znovu hlasovat ve veřejné volbě. Do druhého kola byli opět navrženi poslanci a senátory Václav Klaus a Jan Švejnar. Komunistická strana, ač jednala o podpoře Švejnara, postavila do klání o post hlavy státu Janu Bobošíkovou, bývalou moderátorku a tehdejší poslankyni. Vojtěch Filip k tomuto kroku dodal, že se z jejich strany jednalo o taktický krok. Komunisté jednali o podpoře Švejnara se stranou Zelených. Jejich podpora byla podmíněna odmítnutím dohody o americkém radaru na českém území právě se zelenými a sociálními demokraty a také uzavřením jakéhosi „paktu o neútočení“. ČSSD návrh komunistů přijalo, zelení nikoliv. K radaru na českém území se vyjádřil i ruský prezident Putin, který sdělil, že většina Čechů radar v Brdech odmítá.

Prezidentem byl ve třetím kole hlasování znovu zvolen Václav Klaus. Klaus získal 93 hlasů poslanců a 48 hlasů od senátorů, celkem tedy zvítězil s počtem 141 hlasů nad Janem Švejnarem, který obdržel v součtu 111 hlasů.

Evropská komise vyzvala Českou republiku, aby omezila státní výdaje zejména snížením počtu státních zaměstnanců a omezila růst jejich mezd. Snižování byrokratického aparátu přitom měla Topolánkova vláda jako jednu z priorit svého vládního programu.

Venezuelská státní ropná společnost PDVSA zastavila po vleklých sporech dodávky pro americkou firmu Exxon Mobil. Ropné společnosti rozvíjely projekty na těžbu ropy v deltě Orinoko, ale venezuelský prezident Hugo Chávez rozhodl o znárodnění ropného průmyslu a dalších klíčových odvětví, z jejichž prostředků financoval sociální systém země a zajišťoval si těmito kroky veřejnou podporu a popularitu. S většinou společností se Chávez dohodl na pokračování projektu výměnou za menšinový podíl ve státním podniku. Pouze Exxon Mobil na dohodu nepřistoupila a zahájila arbitrážní soud, u kterého uspěla. Na to Venezuela zareagovala ukončením přísunu dodávek ropy do USA.

V Pákistánu atentátník najel automobilem plným výbušnin do budovy jednoho z kandidátů parlamentních voleb. Útok si vyžádal 37 mrtvých a přes 90 zraněných. Byl spáchán v blízkosti afghánských hranic, ve městě Párašinár v oblasti Kurram. Bezpečnost samotných voleb mělo zajišťovat 81 tis. vojáků a 400 tis. policistů.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Kosovský premiér Hashim Thaci o záměru informoval den předem. Odtržení jihosrbské provincie s majoritou albánského obyvatelstva schválil jednomyslně kosovský parlament. Bělehrad spolu s Ruskem označily tento akt za neplatný a nezávislost neuznávaly. Srbové v Kosovu i v samotném Srbsku proti kroku protestovali. Naopak např. Albánie vyhlášení nezávislosti provincie přijala, Spojené státy americké deklaraci vzaly na vědomí a očekávalo se z jejich strany uznání nově vzniklého státu, které přišlo o několik dní později. Vyhlášení se neobešlo bez násilných protestů. U budovy OSN v Kosovu ve městě Mitrovice explodovaly dva granáty. Cílem byly budovy Spojených států, Slovinska a Evropské unie, které označovali Srbové za viníky odtržení se Kosova od Srbska.

Evropská unie ponechala rozhodnutí o uznání nezávislosti Kosova na členských státech. Vznik Kosova uznala Velká Británie, Francie, Německo. Naopak proti se stavělo Španělsko, Kypr a Slovensko. Česká republika zvolila vyčkávací taktiku a chtěla se přiklonit až k většinovému názoru v zemích EU.

Demokratický senátor Barack Obama zvítězil v prezidentských nominačních kláních ve státu Wisconsin a na Havajských ostrovech. Připsal si tak již 10 vítězství před svou soupeřkou Hillary Clintonovou, která se také ucházela o podporu demokratů v boji o post prezidenta USA. U republikánů pozici favorita listopadových prezidentských voleb zastával arizonský senátor, válečný veterán a zajatec ve vietnamské válce John McCain.

Arménský premiér Serž Sarkisjan vyhrál již v prvním kole prezidentské volby a stal se tak vrcholným představitelem kavkazského státu. Opozice ho však obvinila z falšování volebních výsledků navzdory vyjádření Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která monitorovala volby a zhodnotila je za regulérní.

Lednové i únorové zpravodajství v ČR často informovalo o kauze Pandur. Koncem roku 2007 Topolánkova vláda ustoupila od státní výzbrojní zakázky, která byla schválena předchozím kabinetem Jiřího Paroubka v roce 2006 na nákup 199 obrněných vozů od rakouské zbrojní společnosti Steyr, kvůli údajnému porušení smluvních podmínek zbrojovkou. V únoru probíhala jednání o provedení technických zkoušek vozů Pandur, na jejichž základě mělo dojít k přehodnocení předešlého odstoupení od smlouvy.

Příslušníci zahraniční mise jednotek Armády ČR zasahovali na srbsko-kosovských hranicích. Vojáci se snažili uklidnit situaci, kdy několik set srbských válečných veteránů protestovalo proti odtržení regionu od Srbska. České jednotky se účastnili akce v rámci mezinárodních sil KFOR.

V Bělehradě se konala demonstrace zhruba 200 tisíc lidí na protest proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova. Tisícičlenná skupina následně vpadla do budovy amerického velvyslanectví v Bělehradě a zapálila ji. Budova v té době byla prázdná a plameny se podařilo brzy uhasit.

Dle průzkumů Centra pro veřejné mínění byl nejoblíbenějším politikem ČR člen sociální demokracie, poslanec Bohuslav Sobotka, kterému důvěřovalo 46 % občanů. Druhým nejdůvěryhodnějším politikem byl Pavel Bém, první místopředseda ODS a tehdejší pražský primátor. Třetí místo obsadila ministryně obrany Vlasta Parkanová.

Nový kubánský parlament zvolil dle očekávání prezidentem země Raula Castra, bratra dlouholetého kubánského vůdce Fidela Castra. Raul Castro nezastával pouze prezidentský úřad, ale také funkce předsedy vlády a vrchního velitele kubánských ozbrojených sil.

V nově vybudované továrně v ruském městě Kaluga u Moskvy se začaly montovat automobily Škoda (Fabia a Octavia) a Volskwagen (Jetta, Passat, Tiguan). Tyto automobily byly v továrně montovány z dílů dovážených z Mladé Boleslavi (Škoda) a Košic (VW) a hlavním důvodem montáže na ruské půdě byla skutečnost, že vozy z Kalugy byly podle signované dohody považovány za „vyrobené v Rusku“ a tudíž byly osvobozeny od dovozního cla.

Premiér Mirek Topolánek jako vůbec první polistopadový představitel státu ocenil bratry Ctirada a Josefa Mašinovi a Milana Paumera vyznamenáním (Plaketa předsedy vlády), což názorově rozdělilo politiky, odborníky i veřejnost. Tzv. skupina bratří Mašínů byla ozbrojená odbojová protikomunistická skupina padesátých let. Topolánek cenil bratry Mašíny žijící v USA a Milana Paumera v ČR za boj proti komunistickému režimu. Tímto krokem chtěl také podnítit debatu o tzv. třetím odboji.

Vedení Komunistické strany Čech a Moravy se přihlásilo ke komunistickému únorovému převratu v roce 1948. Komunisté ocenili obětavost lidí při budování socialismu a zároveň odmítli ze svého pohledu jednostrannou interpretaci únorových událostí coby puče.

V Rusku se konaly prezidentské volby, které byly zdejšími médii vykresleny značně idylicky. Oficiálně nebyly zaznamenány žádné problémy, účast voličů byla vysoká a jako obvykle byly pro voliče nachystány stánky s občerstvením, levnými potravinami, soutěže anebo poukázky na dárky. Jasným favoritem voleb byl pro-kremelský kandidát Dmitrij Medveděv. Naopak občanské iniciativy a opozice hovořily o mnohonásobném porušení volebního zákona např. v podobě nucení občanů hlasovat pro Medveděva pod hrozbou ztráty zaměstnání. Následně v centru Moskvy ruská policie pozatýkala přívržence opoziční strany Jiné Rusko, kteří protestovali proti údajně nedemokratickému průběhu voleb.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád navštívil v rámci své oficiální státnické cesty ve dvou dnech sousední Irák. Stalo se tak po 30 letech, kdy se íránský vrcholný představitel setkal se svým protějškem. Napjaté íránsko-irácké vztahy byly důsledkem války z roku 1980. Cesta byla považována za gesto k usmíření.

Prezident Václav Klaus vystoupil v americké televizi CNN, kde hovořil o globální změně podnebí a nutnosti debaty vycházející nejen z odborných kruhů např. z oblasti klimatologie, ale také ze strany společenských věd, neboť podle jeho mínění se jednalo o problém společnosti. Klaus se zúčastnil konference ekonomů a politiků v New Yorku právě na téma změny klimatu na planetě Zemi.

Ukrajina a dominantní ruský vývozce zemního plynu Gazprom byly ve sporu o údajný dluh státu za odebraný plyn. Protože Ukrajina nepřišla s žádným návrhem řešením sporu, ruská společnost jí snížila dodávky o 25 %. Ukrajina požadovala plné dodávky, jinak by pro svou vlastní potřebu začala odebírat surovinu, která měla proudit dle tranzitních smluv do západní Evropy.

V Bagdádu, hlavním městě Íráku, byly spáchány dva pumové útoky, při nichž zahynulo 42 lidí a přes 120 utrpělo zranění. Nálože explodovaly v šíitské čtvrti. Útoky přišly několik týdnu poté, co americká armáda informovala o zklidnění situace ve městě mezi šíity a sunnity.

Václav Klaus se ve Vladislavském sále Pražského hradu na druhé funkční období ujal úřadu prezidenta republiky. Bývalý předseda vlády a polistopadový ministr financí se stal v pořadí druhým prezidentem samostatné České republiky a desátým od vzniku samostatného československého státu v roce 1918 (poprvé zvolen v roce 2003).

Palestinský atentátník pocházející z východního Jeruzaléma zabil osm Židů studujících v rabínské škole města třech náboženství. Atentátník Alá abú Zajn byl následně zastřelen izraelským vojákem. Ve svém domově byl atentátník oplakáván pod vlajkami radikálních skupin včetně praporu Hamasu. V Gaze se Palestinci vydali do ulic tento atentát slavit. Naopak izraelská armáda uzavřela okupovaný západní břeh Jordánu a celý Izrael byl v pohotovosti z obav z dalších útoků. Očekávalo se, že tento čin zpomalí probíhající mírové rozhovory i spolupráci vlády Izraele s náboženskými stranami.

Španělské parlamentní volby vyhrála dle očekávání vládní Španělská dělnická socialistická strana (PSOE) premiéra Josého Luise Zapatera. Zapaterova strana získala 45 % preferenčních hlasů, Lidová strana Mariana Rajoye obdržela 38,6 %. Voleb se účastnilo na 61 % občanů země. https://www.youtube.com/watch?v=RqW-ZVKfE9Y

Pozornost veřejnosti i médií se ubírala k bývalému kancléři Václava Havla a tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Schwarzenberg byl nominován do Topolánkovy vlády Stranou Zelených, a byť se stal terčem vtipu za své „usínání“ v Poslanecké sněmovně, vzbuzoval pozitivní ohlasy u veřejnosti, byl respektovaným odborníkem v politických kruzích a média ho reflektovala spíše v pozitivním světle. Nejen média na něm oceňovala humor a lehkost jeho vyjádření i politickou korektnost a slušnost, která byla na politické scéně veřejností vnímána jako „nedostatkové zboží“.

V Tibetu se konaly masové demonstrace na výročí okupace země Čínou (1950). Do protestů se zapojili i buddhističtí mniši držením hladovky. Desítka demonstrantů byla usmrcena a desítky dalších byly zraněny. Čínská armáda rozmístila jednotky po hlavním městě Lhase spolu s bojovými vozidly. Čínské sdělovací prostředky o konfliktu nepodávaly žádné informace. Informace o počtech zabitých při protestech nebyly jednotné, některé zdroje uváděly až 80 obětí. Konflikt mezi okupovaným Tibetem a Čínou byl velice sledován i kvůli blížící se letní olympiádě v čínském Pekingu.

Nejen březnové novinové titulky se věnovaly nově zavedeným poplatkům ve zdravotnictví, ale již od prvního roku se objevovaly zprávy o nezvládnutém přechodu na systém poplatků, na nejasná kritéria jejich vybírání atd. Veřejnost byla spíše proti placení poplatků v rámci systému zdravotní péče. Od ledna 2008 občané museli za každou návštěvu lékaře zaplatit 30 Kč a stejnou částku za položku na receptu, den v nemocničním zařízení stál 60 Kč a pohotovostní lékařská služba 90 Kč. Uvažovalo se o změnách v systému a finančních úlevách pro některé sociální skupiny, např. matkám s novorozenci, seniorům, předškolním dětem apod.

Ministr životního prostředí Martin Bursík spustil dotační program čerpající prostředky evropských fondů, které měly přimět občany k výměně starých kotlů na uhlí za nové technologie šetrnější k životnímu prostředí. Z evropských dotačních fondů se mohlo vyčerpat až 20 mld. Kč na obnovu tepelného zařízení pro české domácnosti. Preferovanými alternativami ke kotlům na uhlí se stala tepelná čerpadla, kotle na biomasu či solární systémy.

Poslanecká sněmovna projednal v prvních čtení návrhů zákonů, pro něž se v obecném povědomí vžil název „policejní reforma“. Její hlavním politickým hybatelem byl ministr vnitra a místopředseda ODS, Ivan Langer (ODS). Ačkoliv byla řadou protagonistů kritizována (např. problematické organizační a ekonomické zabezpečení, odchod zkušených policistů, zrušení útvaru Finanční policie apod.) měla i své pozitivní výsledky a obecně jednalo se o nevýraznější personální, organizační i legislativně-právní proměnu Policie ČR od roku 1989 (resp. od jejího založení v roce 1993). Všeobecně známým se stal propagačním podtitul reformy „Pomáhat a chránit“, jež od té doby mj. začala nést na karoseriích všechna policejní vozidla používaná ve výkonu služby. Samotný Langer na jedné z tiskových konferencí vyzdvihl nutný modernizační potenciál reforem policejních složek, kdy „Symbolem policie nesmí být třicetiletý policista, který sedí na 40 let staré židli a ťuká do 50 let starého psacího stroje“.

V souvislosti s přistoupení ČR do tzv. schengenského prostoru a zavádění nových systémů evidence odcizených aut kolaboval Centrální registr evidence vozidel a před odbory dopravy se tvořili dlouhé fronty žadatelů o změny v registru. Mluvčí Ministerstva dopravy odmítl veškerou zodpovědnost a odkázala na Ministerstvo vnitra, jež nový systém spravuje. Podle představitelů rezortu vnitra nebyly problémy „způsobené výpadkem systému, ale rychlostí toku informací.“

Severoatlantická aliance na summitu v Bukurešti oznámila rozhodnutí o přizvání Chorvatska a Albánie do svých členských řad. Naopak Makedonie pozvání nedostala kvůli vleklým sporům s Řeckem o znění oficiálního názvu této bývalé jugoslávské svazové republiky. Členské země se neshodly na přístupu Ukrajiny a Gruzie do předstupně členství, tj. Akčního plánu členství (MAP).

Média informovala o zvýšení počtu teroristických útoků na evropském kontinentu o jednu čtvrtinu oproti předcházejícímu roku. Podle evropského policejního úřadu Europol bylo na území unie spácháno přes 580 útoků, které měly na svědomí většinou separatistické organizace, např. baskické ve Španělsku, korsické ve Francii. Dokument také připomínal kampaň sítě Al-Káida, kterou radikálové vedli s cílem získání pozornosti nearabského obyvatelstva.

Poprvé v polistopadové historii chtělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zrušit soukromou vysokou školu – Pražský technologický institut, o.p.s. Škole byla odebrána akreditace jediného studijního programu, který nabízela.

Dokončení úseku dálnice D 11 (Praha – Hradec Králové) řadu let komplikovala statkářka Ludmila Havránková, která odmítala prodat pozemky k účelům stavby dopravní komunikace a požadovala za ně neadekvátní finanční odškodnění. Spor o pozemky u Hradce Králové trval více jak 15 let. Vláda Havránkové podala poslední návrh, ve kterém ji mělo Ministerstvo dopravy nabídnout stejně velkou plochu pozemků a odškodnění ve výši 45 mil. Kč. Pokud by statkářka návrh nepřijala, přistoupila by vláda k vyvlastnění potřebných pozemků.

Evropský parlament schválil vznik navigačního systému s názvem Galileo. Systém měl být přesnější než americký GPS (Global Positioning Systém), zároveň měly být oba systémy kompatibilní. Galileo měl začít fungovat v roce 2013. Česká republika se v projektu chtěla více angažovat, např. usilováním o sídlo agentury pro řízení Galilea (GSA) v hlavním městě Praze, což se později nakonec stalo (2012).

Izrael oznámil, že je ochoten vzdát se ve prospěch Sýrie oblasti Golanských výšin, které obsadil v roce 1967 výměnou za mír s arabskou zemí. Izraelský premiér Ehud Olmert tuto výzvu vzkázal Sýrii prostřednictvím Turecka. Předchozí mírová jednání v roce 2000 dopadla neúspěšně kvůli neshodě v rozsahu izraelského stažení z oblasti.

Město Pardubice prodalo hokejový klub HC Moeller Pardubice podnikateli Romanu Šmidberskému. Nový většinový vlastník s 50,11 % zaplatil za klub městu 25 mil. Kč. Pardubičtí zastupitelé, kteří doposud spravovali 84% podíl v klubu, nebyli v záměru prodeji klubu jednotní. Někteří kritizovali rozhodnutí a považovali jej za netransparentní a zvýhodňující pouze jednoho zájemce. Město Pardubice si však ponechalo tzv. blokační minoritu v podobě 34 %.

Dlouhou dobu zaměstnávala média i veřejnost kauza Blob, tj. výstavba nové budovy Národní knihovny v Praze dle návrhu architekta Jana Kaplického v podobě barevné chobotnice. Původní návrh postavit dílo na Letné pražská radnice s primátorem Pavlem Bémem zablokovala, poté se k záměru notný čas nevyjadřovala, následně měla stát „chobotnice“ v lokalitě Vyšehradu. Další návrh z radnice uvažoval nad rekonstrukcí Kongresového centra Praha pro potřeby Národní knihovny.

Vláda ČR přijala Technický plán přechodu na digitální zemské televizní vysílání (TPP), což bylo přezdíváno „třetí televizní revolucí“ (po zahájení pravidelného vysílání v roce 1953 a zahájení barevného vysílání v roce 1973). Podle něho mělo být firmou České radiokomunikace do roku 2011 postupně vypnuto analogové vysílání řady televizních programů (ale také řady rozhlasových stanic) a ty měly nadále vysílat jen na digitální bázi. Za tímto účelem si proto televizní diváci museli pořídit buď nové televizní přijímače, nebo externí set-top boxy pro zachycení signálu. Průkopníkem digitálního vysílání se od června 2008 stala nová soukromá zpravodajsko-publicistická stanice Z1, k ní se pak přidávala veřejnoprávní média ČT a Český rozhlas a konečně stanice Prima a Nova. Posledně jmenovaná stanice nejdéle otálela s přechodem na digitální vysílání kvůli částečným obavám z poklesu sledovanosti.

Městský soud v Praze potvrdil verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1 v otázce vlastnictví katedrály sv. Víta a přilehlých nemovitostí u Pražského hradu. Vlastníkem byl dle verdiktu shledán stát, nikoliv katolická církev. Rozsudek nad nejnavštěvovanějším chrámem v tuzemsku se opíral o vládní nařízení z roku 1954 o chráněné oblasti hradu, dle něhož chrám náležel československému lidu, tedy státu.

Vyvrcholení dlouho se táhnoucích sporů ohledně veřejného financování kultury mezi zástupci kulturní obce a představitelů hl. m. Prahy, zejména radního ze zodpovědností za oblast kultury, Milana Richtera (ODS). Tyto „Dny neklidu“ vyvrcholily demonstrací před radnicí (za účasti 300 až 500 lidí) a z důvodu neprojednání protestní petice zastupitelstvem hl. m. Prahy demonstrující dokonce přerušili řádné jednání křikem a zpěvem a nepustili ke slovu ani předsedajícího, primátora Pavla Béma (ODS). Ten vzápětí demonstrující otevřeně kritizoval, neboť podle jeho mínění „chodí na jednání zastupitelstva jako do hospody“. Spory posléze pokračoval i v letních měsících a svou výzvou k němu přispěl i dramatik a bývalý prezident Václav Havel, stavící se na stranu protestujících.

Vody na politické scéně rozvířil premiér Mirek Topolánek (ODS), když se spolu členy své rodiny a za doprovodu některých vládních představitelů (např. ministr dopravy Aleš Řebíček) a blízkých přátel a lobbistů (např. Marek Dalík), který se v čase své dovolené vypravil do Itálie, na Sardinii do oblasti Porto Rontodo, do soukromé rezidence tamního premiéra Silvia Berlusconiho. Velkých diskuzí se dostalo zejména „polooficiálnímu“ charakteru této dovolené a značnému informačnímu embargu na tuto cestu, kdy se mj. Topolánek údajně nechal na místo dopravit soukromým letadlem společnosti úzce propojené s finanční a zájmovou skupinou J&T. Mezi témata jednání s Berlusconim měla mj. patřit problematika energetické bezpečnosti zemí EU, potažmo ČR.

V rámci přístupových rozhovorů Chorvatska do EU byla česká veřejnost pobouřena některými kroky chorvatských úřadů, které zpřísňovaly dosavadní pohyb osob. Vedle toho, že nezletilé děti mladší 15 let cestujících do Chorvatska bez doprovodu zákonných zástupců musely být vybaveny notářsky ověřeným překladem plné moci (do chorvatštiny), že smějí do země cestovat, hlavní vlnu nevole sklidila opatření směřující k zavedení evropské směrnice o zákazu dovozu některých druhů potravin, především pak domácí výroby či přípravy. Potenciální odebírání dovážených potravin (např. populárních masových zavařenin nebo řízků) se dle mínění řady českých protagonistů mohla znamenat o nepřípustný zásah do osobní svobody cestujících na dovolenou k Jadranu, což vedlo mj. k lavinovému odříkání zájezdů ze strany českých turistů v Chorvatsku. Rizik odlivu turistů si bylo vědomo i chorvatské ministerstvo turismu, které apelovalo na zmírnění příslušné vyhlášky u chorvatského resortu zemědělství. Nakonec došlo k odložení platnosti chorvatské vyhlášky na leden 2009.

Poslaneckou sněmovnou byl nakonec odložen dlouho projednávaný návrh zákona o církevních restitucích, který měl definitivně upravit majetkoprávní poměry mezi státem a církvemi. Proti přijetí zákona se mj. postavili tři poslanci vládní koalice – Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec (všichni ODS), kteří hlasovali spolu s opozičními poslanci ČSSD a KSČM. Naopak pro další projednávání návrhu hlasovali ex-poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka. Postoj vůči návrhu restitucí se stal střeným bodem uvnitř vládní koalice i ODS, zejména mezi premiérem Mirkem Topolánkem a poslancem Tlustým, což mj. nakonec vedlo k odchodu jeho „trojice“ z poslaneckého klubu ODS. Tlustý, Schwippel a Raninec se nakonec podíleli i na vylovení nedůvěry a páru Topolánkovy vlády v březnu 2009. Restituční zákon byl nakonec přijat až v roce 2012 a nabyl platnosti od 1. ledna 2013.

Praha jako kandidátské město na pořádání Olympijských her 2016 vypadla z výběru kandidátů (spolu s ní bylo vyřazeno Baku a Dauhá) a okruh se zúžil pouze na Chicago, Rio de Janeiro, Tokio a Madrid. Čeští podporovatelé kandidatury včele s šéfem organizační společnosti Praha olympijská, Tomášem Peterou, se vyjádřili, že se soustředí na získání pořadatelství pro léta 2020 nebo 2024.

Krajský soud v Praze rozhodl, že bývalá Nejvyšší státní zástupkyně, politička a stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD, Marie Benešová, se nemusí omlouvat za své veřejné výroky vyslovené na adresu tehdejší Nejvyšší státní zástupkyně, Renaty Vesecké, ex-ministra spravedlnosti Pavla Němce a dalších představitelů soudní moci. Benešová Veseckou a její spolupracovníky označila v rozhovoru pro média na „justiční mafii“ a to v souvislosti s kontroverzním jednáním v kauze místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Rozsudek nebyl pravomocný a žalující strana se proti němu odvolala. Spor fakticky skončil v roce 2013 dohodou obou stran.

Byl zaznamenán do tehdejší doby nejvyšší vzestup globálních cen ropy v průběhu jednoho dne, o cca 11 amerických dolarů, na 139 amerických dolarů za barel. Od ledna 2008 se jednalo o zvýšení cen o 44%, což vedlo i k výraznému zdražování pohonných hmot, proti němuž se zvedly např. rozsáhlé protesty rybářů ze zemí EU. V ČR stouply ceny benzínu za šest týdnů o zhruba dvě koruny za litr, u nafty to pak bylo až 3,20 na litr. Průměrné ceny se tak vyšplhaly na 32,31 Kč za litr benzínu Natural 95 a 34,33 Kč za litr motorové nafty. Jak se ukázalo o několik měsíců později, velké vzestupy cen těchto komodit se staly předzvěstí počátků globální ekonomické krize.

Občané Irska odmítli v referendu přijetí Lisabonské úmluvy (podepsané 13. prosince 2007), jedné z tzv. základních smluv EU, jež měla za cíl zlepšit a zefektivnit fungování orgánů Unie. Podle údajů volební komise proti smlouvě hlasovalo 862.415 voličů (53,4%), pro její přijetí bylo 752.451 (46,6%), přičemž voleb se zúčastnilo 1,6 milionu z více než tří milionů oprávněných voličů. Tento výsledek byl velmi často následně zmiňovaná kritiky větší míry integrace EU jako údajné „popření státní suverenity“ a mezi jedny z neslyšitelnějších kritických hlasů patřil prezident ČR Václav Klaus. Navzdory prvnímu odmítnutí referendum v Irsku proběhlo znovu v proměněné společenské a mezinárodněpolitické atmosféře v říjnu 2009 a hlasující v poměru 67,1% ku 32,9% (při účasti 58% oprávněných) smlouvu přijali. Smlouvu nakonec v listopadu 2009 ratifikovala i ČR závěrečným podpisem prezidenta Klause.

Nejvyšší soud Spojených států amerických rozhodl o tom, že vězňům drženým na americké vojenské základně Guantanámo na Kubě také náleží právo obracet se na civilní soudy. Na základně byly z rozhodnutí americké administrativy George W. Bushe v roce 2002 v rámci „boji proti terorismu“ zřízeny dva tábory, v nichž byly zadržování, vyslýcháni a mnohdy i mučeni tzv. ilegální bojovníci z Afghánistánu, Iráku a dalších zemí, podezřelí z terorismu. Medializace těchto mnohdy sporných případů zadržovaných v „novodobém Gulagu“ vedla k velké kritice americké administrativy, proces oficiálního ukončení provozu zvláštních táborů se však vzhledem k odporu některých politických kruhů táhne dodnes.

V severoindickém Dárdžilingu byly indickými orgány zadrženi čeští entomologové Petr Švácha a Emil Kučera za údajně nelegální sběr celkem dvou set brouků padesáti druhů. Oba se hájili tím, že sbírali brouky pro vědecké účely. Jejich spletitá kauza se táhla přes půl roku, Švácha jako entomolog z Entomologického ústavu AV ČR byl nakonec propuštěn na kauci a Kučera byl za stejný čin indickým soudem odsouzen na tři roky vězení – s odůvodněním, že není profesionální entomolog. Kučera v nevíře ve spravedlivý proces uplatil místní úředníky, uprchl z Indie přes Nepál a v říjnu 2008 se vrátil do ČR. Švácha se pak vrátil legálně po navrácení cestovních dokladů a udělení víza v listopadu. Kauza poukázala na rizikovost sběru přírodnin bez úředních povolení a také na snahu místních indických orgánů učinit v obou zadržených exemplární proces, který by odrazoval další podobné sběratele. Proti Kučerovu útěku indická strana žádný oficiální protest nevznesla.

Napříč ČR se uskutečnila výstražná hodinová stávka v dopravě, jež postihla především železniční dopravu, ale také městkou hromadnou dopravu v některých městech. Jejím prostřednictvím někteří odboráři podpořili stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) stavící se proti plánům vládních reforem. Ke stávce se částečně připojily také zdravotnické odbory a symbolicky také odbory školské. Stávka na železnici trvala o patnáct minut déle, neboť někteří zúčastnění strojvůdci vedle „celo-odborové“ solidarity chtěli dát najevo také svou nespokojenost nad nejasnostmi a údajně rozporuplným postojem vedení Drážního úřadu k tragické železniční nehody ve východočeských Moravanech (nehoda v podobě srážky lokomotivy a stojícího osobního vlaku se odehrála 14. května 2008, jeden člověk při ní zahynul a čtyři lidé byli zraněni).

Tuzemští poslanci a poslankyně schválili novelu zákona o zvýšení věku pro odchod do regulérního důchodu na 65 let. Ze 186 poslanců hlasovalo pro 95 poslanců, proti bylo 91.

Volební komise potvrdila výsledky druhého kola prezidentských voleb v Zimbabwe, kde byl zvolen dosavadní vládce a diktátor Robert Mugabe, který byl ve druhém kole jediným kandidátem. Zástupci mezinárodních společenství i neziskových organizací označily volby za podvod, neboť Mugabeho soupeř a představitel politické opozice Morgan Tsvangirai (a také vítěz prvního kola voleb) odstoupil ještě před konáním druhého kola po řadě násilností a zastrašování jeho stoupenců ze strany Mugabeho.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal výnos, jímž zbavil postu guvernéra Čukotky kontroverzního ruského podnikatele a miliárdáře Romana Abramoviče (mj. majitele anglického fotbalového klubu Chelsea FC). K tomuto kroku údajně došlo na opakovanou Abramovičovu žádost. Nástupcem se stal dosavadní zástupce guvernéra Roman Kopin, který post již zastával v průběhu Abramovičových dlouhých nepřítomností v dálněvýchodní ruské doméně. Nad rozhodnutím měli údajně vyjádřit lítost obyvatelé Čutokty, kterým za Abamovičova guvernérování a jeho masivním investicím rapidně vzrostly příjmy (ze průměrných 156 USD měsíčně v roce 2000 na 826 USD měsíčně v roce 2006) a obecně životní úroveň.

Tři čtvrtiny občanů nejevily zájem o nastávající předsednictví ČR v EU, jehož se měla republika ujmout na půl roku od ledna 2009. Zájem jevilo podle průzkumu CVVM jen 22% dotázaných. 74% dotázaných pociťovalo nedostatek informací a informovanosti o tom, co předsednictví EU s sebou pro ČR přináší. 46% respondentů vyjádřilo názor, že předsedající země nemůže nijak zásadně ovlivnit politiku EU.

Tuzemské politické scéně i mezi odbornou veřejností probíhaly velké diskuze o energetické politice a koncepci rozvoje energetiky ČR pro následující léta. Na její tvorbě se mj. měla podílet expertní komise pod vedení předsedy AV ČR, Václava Pačese. Předmětem sporu byla zejména míra podpory jaderné energetiky, za níž se stavěla většina stran vládní koalice, ale i zástupci opozice. Rezervovanější postoj zaujímali zejména představitelé koaliční Strany zelených. Podle zveřejněných průzkumů agentury Eurobarometr patřili v rámci EU Češi spolu s Litevci k největší podporovatelům jaderné energie (pro 66% občanů; unijní průměr byl 44%), naopak k největším odpůrcům patřili Rakušané (14% pro) a Kypřané (7%).

ČR se stala 14. zemí světa, která povýšila své zastoupení v kosovské Prištině na zastupitelský úřad. ČR byla mezi zeměmi světa, které Kosovo oficiálně uznaly jako nezávislý stát.

V čínském hlavním městě Pekingu začal platit speciální dopravní režim pro automobilovou dopravu, kdy do jeho ulic mohou vjíždět den po dni střídavě vozy jen se sudými nebo lichými čísly poznávacích značek. Vláda si tak od opatření slibuje snížení dopravy o 45% (z celkového počtu 3,3 milionů aut), což by mělo přinést snížení emisí škodlivých látek o 63% v době konání olympijských a paralympijských her v srpnu a září 2008.

V Bělehradě byl zatčen srbskou policií mezinárodně stíhaný Radovan Karadžič, bývalý psychiatr, básník a politik, v letech balkánských válek vůdce strany bosenských Srbů, (mezi lety 1992 až 1996 prezident bosenské Republiky srbské). Zpráva vzbudila na veřejnosti velké emoce – zatímco v Sarajevu oslavovali Karadžičovo zatčení tisíce lidí, před věznicí v Bělehradě se shromáždilo několik desítek prosrbských nacionalistů, jež prohlašovali Karadžiče za hrdinu a obviňovali tehdejší srbskou vládu ze zrady. Již v následujících dnech po začtení byl dopraven do věznice v Haagu, neboť byl Mezinárodním soudem obviněn z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti (odsouzen na doživotní byl v roce 2016). Karadžič se pod falešnou identitou jako Dragan Dabič skrýval 13 let, vydával se za alternativního léčitele, „neurofyzika“ a „bioenergika“ a v „ilegalitě“ mu vyšlo pod pseudonymem i několik knih.

Ministr kultury Václav Jehlička (ODS) prohlásil, že projekt nové budovy Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického (tzv. blob či „chobotnice“) se v Praze na Letné stavět nebude. Naopak přednost dostala varianta revitalizace stávajícího objektu NK v Klementinu. Tento spor rozdělil politickou i odbornou veřejnost. Proti výstavbě se stavěl např. prezident Václav Klaus, naopak velkým příznivcem nové stavby byl generální ředitel NK, Vlastimil Ježek, který byl v září 2009 následně ministrem kultury odvolán z funkce. V průběhu sporu se z obhájce odpůrcem projektu stal primátor hl. m. Prahy Pavel Bém (ODS).

Bývalý premiér a ex-předseda ČSSD Miloš Zeman se v médiích (rozhovor pro ČT) vyjádřil, že by kandidoval na post prezidenta ČR pouze v případě, kdyby cítil podporu z převážné většiny politického spektra, což je podle jeho názoru absurdní. Skeptický byl také k možnosti uzákonění přímé prezidentské volby, k níž podle něj nedojde, neboť pokud by některé strany dosáhly kvalifikované většiny ke změně ústavy, zvolili by si vlastního kandidáta parlamentem a neměly by zapotřebí měnit ústavu. „Kdo ale má kvalifikovanou většinu, tak si svého kandidáta pohodlně zvolí v parlamentu. Proč by se této možnosti dobrovolně vzdával? Kapři si nevypustí rybník“, uvedl Zeman. Následně v dalších médiích připustil, že se začíná postupně navracet do politického dění, což se potvrdilo v roce 2009.

Mezi 8. a 16. srpnem probíhala válka v jižní Osetii (známá také jako rusko-gruzínská válka) mezi Gruzií na jedné straně a Ruskem, Jižní Osetií a Abcházií na straně druhé. Jednalo se o pokračování letitého sporu a konfliktu z let 1991/1992, kdy po rozpadu Sovětského svazu Jižní Osetie a Abcházie jednostranně vyhlásili nezávislost na Gruzii, která ovšem nebyla žádným státem z mezinárodního společenství uznána. Srpnový konflikt z roku 2008 si vyžádal života takřka 350 vojáků všech válčících stran, přes 1600 vojáků bylo zraněno a značné oběti byly také na straně civilistů (zabito bylo přes 230 civilních osob). Faktickým vítězem války se stalo Rusko, Jižní Osetie a Abcházie, které byly Ruskem uznány jako nezávislé republiky.

Ministryně zahraničních věcí USA Condoleezza Riceová a její český protějšek Karel Schwarzenberg podepsali v Praze dohodou umožňující výstavbu amerického protiraketového radaru na českém území. Smlouvu ještě musel ratifikovat český parlament a podepsat prezident republiky.

V čínském hlavním městě Pekingu se mezi 8. a 24. srpnem uskutečnily v pořadí XXIX. Olympijské hry, jichž se zúčastnilo na deset a půl tisíce sportovců z reprezentací 205 zemí. V průběhu her se uskutečnilo celkem 302 soutěží v 28 různých sportech. Nejvíce medailí získala sportovní reprezentace domácí Číny, následovaná Spojenými státy americkými a Ruskem. Reprezentace ČR získala tři zlaté (Kateřina Emmons – střelba ze vzduchové pušky na 10 metrů; David Kostelecký – sportovní střelba/trap; Barbora Špotáková – hod oštěpem), tři stříbrné medaile (Kateřina Emmons – střelba z malorážky na 50 metrů – polohový závod; Ondřej Štěpánek a Jaroslav Volf – kanoistika C2 slalom; Ondřej Synek – veslování/skif) a jednu bronzovou medaili (Marek Švec – zápas, váha do 96 kg). Proti konání a průběhu her protestovaly některé mezinárodní nevládní organizace, které kritizovaly porušování lidských práv v Číně.

Další pokračování doznala po desetiletí se táhnoucí kauza Diag Human, v níž se soudil česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva s českým státem o zmařené obchody a dodávky krevní plazmy pro české nemocnice. Podle rozhodnutí nezávislých arbitrů rozhodčího senátu měla ČR zaplatit 8,33 miliardy Kč, přičemž zhruba polovina měla být samotná škoda a zbytek poplatky z prodlení. Proti výroku se odvolala jak strana žalující, která požadovala odškodné ještě o tři miliardy Kč vyšší, tak také žalovaná, která chtěla v plánu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) platbu odvrátit zcela. Spor pokračuje až do dnešních dnů.

Thajská protivládní opozice obsadila úřad vlády v Bangkoku a také načas přerušila vysílání státní televize NBT. Dalšího pokračování tak doznaly protesty proti vládní koalici bývalého premiéra Tchaksina Šinavatry, který byl vržen vojenským převratem v roce 2006, odešel do exilu do Velké Británie a byl v Thajsku obviněn z korupce. V roce 2007 však jeho strana vyhrála volby, v únoru 2008 se Šinavatra vrátil do Thajska a rozpoutaly se tak rozsáhlé protesty proti vládě jeho koalice.

V průběhu roku 2008 opět začaly stoupat počty žádostí českých Romů o azyl a uznání statusu uprchlíka v Kanadě. Na konci srpna 2008 již bylo evidováno 466 žadatelů (z bilaterálně dohodnuté roční kvóty 500 žádostí). ČR tak opětovně čelila nebezpečí zavedení víz ze strany Kanady, jako tomu bylo v letech 1997–2007. Problémem se zabývala i česká vláda, ovšem fakticky se řešení nenalezlo. Nakonec došlo k jednostrannému zavedení víz z kanadské strany v červenci 2009.

Po odvysílání investigativní reportáže po korupčních praktikách mezi českými politiky na TV Nova v pořadu „Na tvrdo“ se rozpoutala tzv. kauza Morava. Jejím hlavním aktérem (a částečně i obětí) se stal devětadvacetiletý poslanec za ODS Jan Morava, který měl od nejmenované agentury získat kompromitující materiály na dalšího poslance ODS, Vlastimila Tlustého a snažil se sběrem kompromitujících materiálů údajně ovlivnit a ovlivňovat k vládní koalici nepříliš neloajální poslankyni za Stranu zelených, Olgu Zubovou. Jak se záhy ukázalo v průběhu vyšetřování, kompromitující materiály na sebe samého „vyrobil“ sám poslanec Tlustý za asistence reportéra TV Nova Janka Kroupy, který tak chtěl odhalit pozadí české politiky. Výsledkem kauzy byla rezignace poslance Moravy na mandát a delší časové perspektivě podpora Vladimíra Tlustého, Olgy Zubové a dalších dvou „rebelujících“ poslanců (Jana Schwippela a Věry Jakubkové) při hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka v březnu 2009.

Severokorejský vůdce Kim-Čong-il se neobjevil na čestné tribuně při slavnostní vojenské přehlídce u příležitosti 60. výročí vzniku KLDR. V zahraničních politických kruzích a médiích se opětovně vyrojily spekulace o jeho vážném zdravotním stavu a možné ochrnutí po mozkové mrtvici. Severokorejská místa tyto zprávy dementovala a v průběhu podzimu zveřejnila snímky, kde Kim sleduje fotbalový zápas dvou armádních týmů. Dohady se vyrojily zejména z toho důvodů, že sedmdesátiletý Kim doposud neurčil svého nástupce (kterým se nakonec stal jeho nejmladší syn, Kim-Čong-un). Kim-Čong-il byl naposledy viděn na veřejnosti v květnu 2010 při návštěvě Číny a severokorejská oficiální místa oznámila, že zemřel v prosinci 2011.

Nejvýznačnější z amerických burz na Wall Street v New Yorku zažila tzv. černé pondělí a utrpěla další pokles indexu svých akcií. Čtvrtá největší americká banka Lehman Brothers a zároveň jedna z vůbec nejstarších (založena 1850) vyhlásila úpadek a požádala Úřad federálních rezerva (FED) o ochranu před věřiteli. Tento okamžik se stal dalším klíčovým momentem šíření globální ekonomické krize, neboť panika a nejistota před budoucím vývoje se přenesl i na další světové akciové i komoditní trhy.

Vrchní soud v Olomouci vynesl rozsudek v tzv. kauze Kořistka, v němž padlo rozhodnutí v jedné z dlouho se táhnoucích kauz údajné korupce na české politické scéně. Předmětem sporu bylo údajné podplácení někdejšího poslance Unie svobody – Demokratické unie, Zdeňka Kořistky ze strany lobbistů zastupujících ODS, Marka Dalíka a Jana Večerka. Dalík s Večerkem měli v roce 2004 podle Kořistkových tvrzení nabízet úplatek 10 milionů Kč a post velvyslance v Bulharsku za to, že poslanec Kořistka nepodpoří vznik vlády Stanislava Grosse (ČSSD). Dalík s Večerkem to vehementně popírali a naopak sami žalovali Kořistku ve sporu na ochranu osobnosti. Soudní spory táhly i nadále a nakonec zůstaly v důsledku řady odvolacích řízení jednoznačně nerozřešen. Tato kauza se však zařadila mezi velmi sledované a do značné míry se podílela na postupující diskreditaci parlamentních stran a politických elit v ČR jako celku.

Reportéři deníku Mf Dnes zveřejnili informace z policejních odposlechů, podle kterých měl být poslanec ODS Vlastimil Tlustý (alias „Téčko“ či „Tlusťoch“) v letech 2000 a 2001 v kontaktu s podnikatelem a  údajným neformálním šéfem českého podsvětí, Františkem Mrázkem, jež byl zavražděn v roce 2006. V následujících dnech pak byly zveřejněny informace o dalších údajných spolupracovnících Františka Mrázka v politických kruzích, Ivanu Langerovi („Íčko“) a Miroslavu Šloufovi („Vodník“). Tato „odposlechová“ kauza se přispěla k otřesu důvěry řady českých občanů vůči politickým elitám „tradičních“ stran (zejména ODS a ČSSD).

Zastupitelé hl. m. Prahy schválili změny územního plánu, do něhož byl zakomponován také projekt pokračující linky metra A směrem do Ruzyně. V první fázi měly vzniknout čtyři nové stanice metra končícího v Motole (úsek měl být vybudován do roku 2014), v druhé etapě měl být (v roce 2017) vybudován návazný úsek se třemi stanice s konečnou na Dlouhé míli a poté měla být trasa dokončena dvěma stanicemi na starém a novém terminálu Letiště Praha Ruzyně (plánované dokončení 2018).

Podle zveřejněných výsledků veřejného mínění uskutečněných agenturou STEM byl nejpopulárnějším tuzemským politikem pražský primátor a místopředseda ODS, Pavel Bém (49%), na druhém místě jej těsně stíhal poslanec za ČSSD Bohuslav Sobotka (49-48%), třetí pozici zaujímal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nestraník nominovaný za SZ), na čtvrtém místě předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek a na pátém místě se nacházel ministr školství Ondřej Liška (SZ).

Před osmou hodinou večer byl spáchán teroristický útok na hotel Marriott v pakistánském hlavním městě Islamabádu. Totožnost útočníků nebyla nikdy zcela přesně určena, jednalo se však s největší pravděpodobností o islamistické teroristy. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením teroristé odpálili před hotelem nálož 600 kg trinitrotoluenu uložené v nákladním autě a výbuch a následné požáry si vyžádaly celkem 54 mrtvých a 266 zraněných. Mezi sedmi mrtvými cizinci byl také velvyslanec ČR v Pakistánu, Ivo Žďárek, který v hotelu pobýval po dobu oprav budovy velvyslanectví. V první fázi po výbuchu Žďárek se svou vietnamskou přítelkyní pomáhal vyprošťovat raněné a posléze se oba stali obětí dalších výbuchů a šířícího se požáru.

Dosavadní izraelský premiér Ehud Olmert oznámil svou rezignaci. Snažil se tak čelit svým obviněním korupce a daňových podvodů. Země se tak začala připravovat na předčasné volby. V srpnu 2009 pak byl jako první bývalý premiér v izraelské historii obviněn z korupce a zpronevěry a v květnu 2014 definitivně odsouzen na 6 let vězení.

Německá spolková vláda odsouhlasila zapůjčení originálu tzv. mnichovské dohody do České republiky. Dokument o nedobrovolném odstoupení čs. pohraničí z roku 1938 s podpisy Adolfa Hitlera, Nevilla Chamberlaina, Benita Mussoliniho a Édouarda Daladiera byl poprvé v dějinách zapůjčen do České republiky a měl být na výročí vzniku čs. republiky 28. října vystaven v Praze v budově Národního muzea. Německá vláda původně odsouhlasila pouze zapůjčení kopie, neboť se obávala poškození historického dokumentu při převozu, ovšem na znamení „nejlepších vzájemných vztahů v novodobých dějinách“ však nakonec zápůjčku schválila.

Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov veřejně vyjádřil přání, aby byla prodloužena mezinárodní smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou o pronájmu námořní základny ruské Černomořské flotily v krymském přístavu Sevastopol. Ta měla vypršet podle původních ujednání z roku 1997 v roce 2017. Pronájem činil 97 milionů dolarů ročně (v přepočtu asi 1,65 miliardy Kč), které se však odečítaly na umořování ukrajinského dluhu vůči Rusku (v hodnotě zhruba 3 miliard dolarů) za dodávky energií na Ukrajinu. Představitelé ukrajinské vlády včele s premiérkou Julií Timošenkovou, kteří usilovali o začlenění Ukrajiny do severoatlantických struktur, jakékoliv prodloužení smlouvy opakovaně odmítali.

Internetový deník Britské listy jako žalovaná strana vyhrál soudní při s českým podnikatelem Stanislavem Bernardem. V roce 2006 byl totiž svérázný majitel humpoleckého rodinného pivovaru kritizován novináři vzhledem ke svému aktivnímu lobbování a díky podpoře různých politických stran byl označen za „politického turistu“. Soud nakonec argumenty obžaloby na „poškození dobré pověsti“ odmítl a dal naopak za pravdu Britským listům, neboť uvedené výroky nebyly v rozporu s realitou a navíc deník dal Bernardovi možnost k vyjádření (a potenciálnímu zpochybnění těchto tvrzení). Soudně uznaný termín „politický turista“ se stal ve své době velmi populárním.

Americké federální úřady převzaly kontrolu na spořitelní společností Washington Mutual, která vyhlásila úpadek vlivem finanční krize. Jednalo se o největší krach americké banky od roku 1984, kdy zkolabovala společnost Continental Illinois National Bank & Trust (s aktivy kolem 40 miliard dolarů). Aktiva společnosti Washington Mutual (zaměstnávající 43 tisíc zaměstnanců), které měly hodnotu zhruba 307 miliard dolarů (cca 5,1 bilionu korun), byla vzápětí odkoupena bankou JP Morgan Chase & Co. a to za částku 1,9 miliardy dolarů (cca 30 miliard Kč). Díky této transakci se tak JP Morgan stal třetí největší americkou bankou hned po společnostech Bank of America (přebírající v té době zkrachovalou investiční banku Merrill Lynch & Co) a bankovním domě Citigroup.

Čínská vesmírná loď Šen-čou-7 (Nebeská loď), v níž letěl první čínský kosmonaut (Čaj-Čú-kang), který vystoupil do vesmíru, přistála na čínském území, ve stepi ve Vnitřním Mongolsku. Čína se tak svým třetím čínským letem do vesmíru s lidskou posádkou zařadila jako třetí v pořadí za USA a bývalý Sovětský svaz, které dokázali vysadit kosmonauty do volného vesmíru. Let byl součástí ambiciózního kosmického plánu, jehož cílem bylo v roce 2022 bylo dopravit člověka na Měsíc.

V předčasných rakouských parlamentních volbách výrazně posílily krajně pravicové a populistické strany. Volby sice vyhrála dosavadní vládní sociální demokracie (SPÖ) včele s Wernerem Faymannem se ziskem 30% hlasů, jejich spoluvládní lidovci (ÖVP) však utrpěli značné ztráty a získali jen 25% hlasů, což bylo nejméně od konce druhé světové války. Z tohoto důvodu také záhy rezignoval šéf lidovců Wilhelm Molterer. Dvě krajně pravicové a populistické strany FPÖ (pod vedením Heinze Christiana Stracheho) a BZÖ (pod vedení Jörga Haidera) získaly dohromady 30% hlasů. I přes odpor mnoha voličů nakonec uzavřeli tzv. širokou koalici sociální demokraté a lidovci a premiérem se stal Wernerem Faymann.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila napodruhé návrh záchranného balíčku opatření (tzv. bail-out plan) vycházejícího vstříc americkým finančním institucím ohroženým ekonomickou krizi. Pro návrh hlasovalo 263 ze 435 zákonodárců. Předtím schválil návrh americký Senát a posléze jej podepsal americké prezident George W. Bush. Jednalo se o jeden z největších podpůrných zásahů amerického státu do fungování finančních trhů v dějinách, neboť podpora poskytnutá z veřejných rozpočtů byla odhadována na 700 miliard dolarů.

Z prostředí Armády ČR a její zahraniční mise v Afghánistánu vyplula na povrch kauza s lehkými obrněnými automobily Dingo. Automobil značky Dingo 2 CZ 4×4 LOV od německé firmy KMV byl pořízen výzbrojními orgány pro zvýšení ochrany českých vojáků, ovšem mezi českými vojáky s tímto vozidlem (v pořízeného v hodnotě cca 30 miliónů Kč za kus) nepanovala příliš velká spokojenost díky nedostatečné výkonnosti, značné poruchovosti a nedostatečně zajištěnému servisu. Navzdory těmto kritickým hlasům „zdola“ bylo objednáno k dosavadním čtyřem vozidlům objednáno dalších patnáct.

Německá vláda kancléřky Angely Merkelové oficiálně oznámila, že bude garantovat všechny soukromé vklady v bankách. Snahou tohoto opatření bylo předejít nežádoucím důsledkům ekonomické krize a živelnému vybírání vkladů střadateli. Krátce před Německem přistoupila k tomuto kroku také irská vláda snažící se stabilizovat svůj finanční sektor, jenž byl úzce provázán s americkým.

Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) byl na zasedání ministrů financí a guvernérů národních bank členských států Světové banky a Mezinárodního měnového fondu vyhlášen ministrem financí roku 2008 v oblasti rozvíjejících se evropských ekonomik. Kalousek cenu obdržel za prosazování „prorůstových daňových změn a zlepšování stavu veřejných financí ČR“. Navzdory sílící politické i expertní kritice Kalousek posléze získal opětovně za rok 2011.

Island čelil v důsledku globální ekonomické krize hrozbě bankrotu veřejných financí. Islandská vláda včele s premiérem Geirem Haardem byla nucena v krátké době převzít kontrolu nad dvěma velkými bankami, které předtím dlouhodobě investovaly na rizikových trzích a v obavě před bankrotem vláda také zafixovala kurz islandské koruny. Island požádal Rusko o poskytnutí finanční půjčky ve výši 4 miliardy euro (cca 99 miliard Kč), přičemž Rusko jednání neodmítlo. V důsledku finanční nestability posléze vypukly na Islandu nepokoje a v lednu 2009 pak padla vláda, což byla vůbec první vládní demise v důsledku globální ekonomické krize v mezinárodním měřítku. V červenci 2009 pak nově zvolený parlament rozhodl podat přihlášku do EU.

Prezident Ukrajiny Viktor Juščenko se po neshodách uvnitř vládní koalice rozhodl rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. Toto rozhodnutí tak znamenalo definitivní rozchod s volebním blokem premiérky Julie Tymošenkové a počátek období politické krize a nestability. Juščenko i Timošenková patřili ve své době mezi pro-evropsky orientované vítěze tzv. oranžové revoluce na Ukrajině z let 2004/2005 a politické spojence.

Kontroverzní rakouský politik a korutanský hejtman Jörg Haider havaroval při návratu z akce své strany BZÖ na předměstí Klagenfurtu a následkům těžkých zranění na místě podlehl. Haiderovým tragickým úmrtím pár týdnů po předčasných volbách se vyřešil potenciální spor o „vůdcovství“ populistické krajní pravice v Rakousku. Jak ukázalo následné vyšetřování, Haider byl při jízdě pod značným vlivem alkoholu (1,8 promile), navíc jeho dlouhá léta budovaná pověst „zásadového konzervativce“ byla posmrtně zpochybněna odhalením jeho homosexuální orientace.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a guvernér České národní banky Zdeněk Tůma navzdory dlouhodobým přípravám a dosavadní relativní shodě napříč politickým spektrem oznámili, že ČR se pod vlivem globální ekonomické krize (a reakcí některých aktérů na ní) dočasně odkládá plán k přechodu od české koruny na euro.

Z údajné propagace fašismu byla Radou Českého rozhlasu obviněna rozhlasová stanice ČRo 4 – Radio Wave, na jehož vlnách byla odvysílána píseň „Swastika Eyes“ od britské alternativní rockové skupiny Primal Scream. Ve skutečnosti tato píseň před svody a nebezpečím nacismu a extremismu naopak varuje. Tato kauza byly součástí déle trvajícího sporu o podobu existence veřejnoprávní rozhlasové stanice pro mladou generaci – existujícího v rámci ČRo pod hlavičkou Radia Wave. Tato stanice vysílala od spuštění v lednu 2006 až do vynuceného přesunu z analogového vysílání (31. srpna 2008) na frekvenci 100,7 FM z velmi atraktivního vysílače Praha – Cukrák. Zrušení analogového vysílání – fakticky ve prospěch komerčních subjektů – vyvolalo velkou nevoli a protesty v řadách české kulturní veřejnosti. Radio Wave od roku 2008 vysílá pouze v digitální podobě.

V českých médiích se objevila zpráva, že do kampaně na nastávající krajské volby měly politické strany investovat vůbec nejvíce prostředků v dosavadní historii. Pouze strany zastoupené v Poslanecké sněmovně měly za kampaň uhradit více než 180 milionů korun. Zatímco opoziční ČSSD měla do kampaně investovat 120 milionů, ODS připustila své investice v rozmezí 40 až 60 milionů.

Ve dnech 17. a 18. října se napříč ČR se konaly volby do krajských zastupitelstev a ve vybraných obvodech také první kolo senátních voleb. Vítězem se stala ČSSD, která získala 35,85% hlasů a zvítězila navíc ve všech třinácti krajích, na druhém místě skončila ODS se 23,57% hlasů, třetí místo obsadila KSČM s 15,03% hlasů, na místě čtvrtém KDU-ČSL se 6,65% a na pátém místě Strana zelených s pouhými 3,15% hlasů. Voleb se zúčastnilo 40,3% voličů a v médiích a mezi politiky se drtivému vítězství sociálních demokratů začalo přezdívat „oranžové tsunami“, „oranžová lavina“, volební porážce ODS pak „volební Armageddon“.

V místní části severočeského Litvínova – v Janově – vyvrcholily veřejné nepokoje způsobené sociálním vyloučením a ghetoizací místního sídliště, které se potýkalo s důsledky privatizace některých domů a masivním „sestehováváním“ sociálně slabších či problémových nájemníků. Vyvrcholením se staly veřejné demonstrace a střety mezi třemi sty neonacisty a nacionálně laděnými demonstranty (např. z Dělnické strany, Autonomních nacionalistů a Hnutí radikálního odboru) a některými místními obyvateli v počtu cca 150 osob (zejména romského původu), které následně musela pacifikovat policie (v počtu 300 policistů včetně těžkooděnců). Při konfliktu byl zraněn jeden z radikálů a také jeden policista. V podobném formátu se střet opakoval i v listopadu 2008.

Americký prezident George W. Bush veřejně vyhlásil, že v blízké době se do programu bezvízového styku s USA (tzv. visa waiver program) připojí další skupina zemí (ČR, Estonsko, Jižní Korea, Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko). Cestující do USA za turistickým či obchodním po dobu nepřesahující 90 dní tak mohli podat žádost o vstup pouze prostřednictvím elektronické aplikace ESTA (Electronic System Travel Authorisation) a tento cestovní režim byl zaveden od 13. listopadu 2008.

Z vězení byl podmínečně propuštěn bývalý ministr financí a ex-místopředseda ČSSD, Ivo Svoboda. Ten byl odsouzen v roce 2005 na pět let (spolu se svou poradkyní Barborou Snopkovou) za vytunelování mělnického podniku Liberta. Svoboda byl vůbec prvním z polistopadových ministrů odsouzených k nepodmíněnému trestu, který skončil ve vězení.

ČSSD zopakovala úspěšný volební výsledek z předešlého víkendu a získala v boji o křesla v Senátu P ČR získali 23 ze 27 křesel, o něž se ucházeli její nominanti a nominantky. ČSSD tak držela v Senátu celkem 29 mandátů, ODS tak v Senátu ztratila většinu a strany vládní koalice (ODS, KDU-ČSL, SZ) pak navíc ztratily ústavní většinu. Volební účast dosáhla 29,85%.

V Praze 6 se uskutečnila k 90. výročí vzniku Československa společná přehlídka ozbrojených sil a integrovaného záchranného systému. První masové přehlídky po 23 letech se za velkého zájmu diváků zúčastnil také prezident ČR Václav Klaus a šéf Generálního štábu Armády ČR, generál Vlastimil Picek. Na přehlídce chyběl premiér Mirek Topolánek, který letěl navštívit a vyznamenat české vojáky působící v Afghánistánu.

Představitelé Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropské unie oznámili, že společně poskytnou Maďarsku půjčku 25,1 miliardy dolarů (476 miliardy korun). Jednalo se o vůbec největší záchranný balíček postkomunistické zemi ohrožené globální ekonomickou krizí. Krátce předtím poskytl MMF záchranný balíček také Islandu (2,1 miliardy dolarů) a Ukrajině (16,5 miliardy dolarů).

Po rekonstrukci (trvající od roku 2005) byla v New Yorku znovuotevřena budova Bohemian National Hall, která předtím soužila k udržování krajanského společenského a kulturního života od konce 19. století. Český stát jí zakoupil v roce 2001 za symbolický 1 dolar a po rekonstrukci se stala sídlem Konzulátu ČR v New Yorku, Českého kulturního centra, Bohemian Benevolent and Literary Association (původní vlastník objektu) a Dvorak American Heritage Association. Vedle kanceláří se v budově nachází také kino, galerie a výstavní síň, přednáškový sál a od května 2011 také česká restaurace s názvem „Hospoda“. Slavnostní znovuotevření uvedlo krátké představení bratří Cabanů a představení shlédl např. místopředseda vlády ČR Jiří Čunek nebo odbojář Josef Mašín.

Ve Spojených státech vyhrál prezidentské volby demokratický kandidát Barack Obama, který předčil svého republikánského protějška Johna McCaina. Obama se tak stal prvním afroamerickým prezidentem v dějinách této země. Podle agentury AP činila volební účast 64,1% nejvyšší za posledních sto let (od roku 1908) a k volbám dorazilo na 136 milionů. Obama si se svým kandidátem na viceprezidenta Joe Biddenem připsal vítězství v nejméně 26 státech a hlavním městě Washingtonu a získal tak 349 volitelů z 270 potřebných, McCain pak vyhrál nejméně ve 22 státech a získal 163 volitelů. V okamžiku uznání Obamova vítězství ještě nebyly známy výsledky z Missouri a Severní Karolíny, které však již volby nemohly ovlivnit. Obama tak vítězství přerušil republikánské panování nad Bílým domem po dvou vítězstvích a funkčních obdobích George W. Bushe.

Dvacet obětí a nejméně 21 zraněných si vyžádala nehoda ruské atomové ponorky K-152 Něrpa. Ponorce se během zkoušek v Japonském moři z neznámých důvodů spustila hasicí zařízení. Jaderný reaktor však podle tvrzení ruských představitelů nebyl zasažen a ponorka sama dorazila do přístavu. Nehody ruských jaderných ponorek se staly vždy předmětem velkých debat ve vojenských i laických kruzích a to zejména po zkušenosti se nehodou jaderné ponorky K-141 Kursk v srpnu 2000, která se potopila v Barentsově moři a v jejích útrobách zahynulo všech 118 členů posádky.

Napjaté vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem ještě více umocnil incident v Dunajské Stredě, kde na zápasu místního fotbalového klubu konaném 1. listopadu slovenská policie zasáhla proti údajně extrémistickým fanouškům a neonacistům včetně těch, jež přijeli podpořit domácí klub z blízkého maďarského zahraničí. Incident měl souvislost s připomínkou tzv. vídeňské arbitráže z 2. listopadu 1938 a nuceným odstoupením částí Československa Maďarsku, kdy mělo zhruba pět desítek Maďarů překročit hranici v replikách nacistických uniforem. Po zásahu v Dunajské Stredě následovaly protesty radikálních maďarských nacionalistů před slovenskou ambasádou v Budapešti. Do ohně přilil oheň svým vyjádřením maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, který sice odsoudil akce neonacistů, zároveň ale označil zásah proti fotbalovým fanouškům na nepřiměřený. Obecně se éra komplikovaných vztahů dala spojit s nástupem koaliční vlády Roberta Fica, v níž zasedli také představitelé Slovenské národné strany Jána Sloty, proslulého řadou protimaďarských výroků.

Zařízení podniku České energetické přenosové soustavy (ČEPS) se ocitnuly na pokraji výpadku sítí (tzv. black out) vlivem velkého přílivu energie větrných elektráren ze sousedního Německa. Podle mluvčí podniku mělo na rozdíl od plánovaných 200 megawatů energie určených na export protékat až 1700 megawattů. Čeští představitelé posléze apelovali nejen na diskuzi nad otázkou výroby „čisté energie“, ale též jejího přenosu a nalezení pojistných mechanismů v rámci EU.

Somálští piráti přepadli a unesli ropný tanker Sirius Star patřící saudskoarabské společnosti Vela Maritime International plující pod liberijskou vlajkou na cestě ze Saudské Arábie do USA. Zbrusu nový tanker v hodnotě cca 150 milionů dolarů, který vezl náklad dvou milionů barelů ropy (cca čtvrtina denní saudskoarabské ropné produkce) byl následně v lednu 2009 propuštěn po zaplacení 3 milionů dolarů výkupného. Jednalo se o vůbec největší loď v dějinách unesenou piráty.

Poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková na jednání republikové rady Strany zelených v Pardubicích oznámily, že pro dlouhodobé spory s vedením strany opouští poslanecký klub Strany zelených. Stranu samotnou však podle vlastního vyjádření opouštět nehodlaly. Jedním z důvodů měl být jejich nesouhlas s podporou umístění americké protiraketové základny v ČR. Jak se ukázalo z retrospektivy, tento krok stál za brzkým hlasováním o nedůvěře a pádu vlády Mirka Topolánka v březnu 2009.

Příslušníci thajské protivládní opozice zahájili blokádu mezinárodního letiště Suvarnabhumi v Bangkoku, kde postupně uvíznuli desetitisíce zahraničních turistů. Policie ani thajská armáda nechtěli proti protestujícím příliš zasáhnout a proto se blokáda protáhla na řadu dní a provoz byl obnoven až na začátku prosince 2008.

Ústavní soud ČR v Brně konstatoval, že ústavní stížnost podaná prezidentem Václavem Klausem na určité pasáže Lisabonské smlouvy není v rozporu s ústavním pořádkem ČR. I přes další stížnosti se tento krok stál počátkem zprvu „zmrazené“ ratifikace jedné z evropských základních smluv, jež byla nakonec dokončena v listopadu 2009 Klausovým podpisem.

Indické město Bombaj se ve dnech 26. až 29. listopadu stalo cílem série dvanácti koordinovaných teroristických útoků, k nimž se přihlásila islámská (salafistická) teroristická organizace Laškar-e-Taiba se zázemím v Pakistánu. Cílem útoků se mj. staly luxusní hotely Tádžmahál Palace a Oberoi Trident nebo bombajské hlavní nádraží čhatrapatiho Šivádžího. Útoky a následná likvidace odporu teroristů bezpečnostními složkami, při níž bylo zabito devět z deseti útočníků, si vyžádala 164 mrtvých a 308 zraněných. Vedle Indů byli mezi civilními obětmi i Američané, Izraelci, Francouzi, Australané, Kanaďané, Britové, Nizozemci, Japonci, Němci, Italové, Jordánci, Malajci, Mauriciané, Mexičané, Singapurci a Thajci.

Evropská komise oznámila, že pomůže ekonomice svých členských států ohrožených globální ekonomickou krizí dotací v celkové výši 200 miliard euro (cca 5 bilionů korun). Dotace měla posloužit nejen průmyslovým podnikům a firmám, ale také kvalifikovaným pracovníkům, jejichž pracovní místa byla ohrožena krizí. Jednalo se o jednu z největších jednorázových dotací poskytnutých z veřejných prostředků do fungování ekonomiky.

Syn prezidenta a ředitel pražského soukromého gymnázia PORG Václav Klaus mladší oznámil, že ukončuje své členství v ODS. Důvodem měl být nesouhlas s politikou vedení strany včele s Mirkem Topolánkem. Klaus mladší zůstal mimo ODS až do roku 2016, kdy do strany opětovně vstoupil a v roce 2017 byl zvolen poslancem.

Nastávající čtyřiačtyřicátý prezident USA Barack Obama na tiskové konferenci v Chicagu oznámil, že ministryní zahraničí v jeho budoucí vládě se stane jeho demokratická spolustranice a protikandidátka v primárních volbách, bývalá první dáma USA a senátorka, Hillary Clintonová.

Obrovskému zájmu na Slovensku se těšil nákup slovenských drobných euromincí v balíčcích o hodnotě 500 slovenských korun. Ačkoliv měla nová měna začít platit až od Nového roku, musel být na zbylé balíčky zaveden nákup na základě přídělového systému. „Eurobalíček“ se stal v roce 2009 na Slovensku také jedním z nejpopulárnějších slovenských dárků pod vánočním stromečkem.

Prezident Václav Klaus přijal na Pražském hradě delegaci poslanců Evropského parlamentu. V průběhu návštěvy si pak účastníci diskuze osvětlovali své názory, přičemž pozornost vzbudily kontroverze mezi Klausem a europoslancem Danielem Cohnem-Benditem reprezentujícím a také irským europoslancem Brianem Crowleym. Cohn-Bendit totiž přinesl Klausovi vlajku Evropské unie, dotázal se na jeho postoje k ekologické politice EU a spolu s irským kolegou Crowleym se vymezovali vůči Klausovu vřelému setkání s irským odpůrcem EU Declanem Ganleym. Mluvčí Hradu Jiří Weigel posléze setkání komentoval, že tak příkrým tónem s čs. či českým prezidentem nikdo nejednal desítky let.

Ve dnech 5. až 7. prosince pražských Vysočanech, v prostorách hotelu Clarion, se konal celostátní kongres Občanské demokratické strany (ODS). Kongres se neobešel bez kontroverzí, neboť „Otec zakladatel“ ODS a prezident ČR Václav Klaus v průběhu svého pozdravného projevu vzdal čestného předsednictví strany. Učinil tak na protest proti politice reprezentované jejím předsedou Mirkem Topolánkem. Někteří členové přítomní v sále měli být tváří v tvář této informaci (podle zpráv z médií) se měli ocitnout ve stavu velkého citového pohnuti (včetně slz lítosti). Kritizovaný Mirek Topolánek byl navzdory Klausovu gestu druhý den opětovně zvolen předsedou ODS. Naopak dosavadního prvního místopředsedu a Topolánkova velkého kritika, pražského primátora Pavla Béma, nahradil na postu David Vodrážka, starosta Prahy 13. Řadovými místopředsedy pak byli zvoleni Ivan Langer a „tři Petrové“: Petr Gandalovič, Petr Bendl a Petr Nečas.

Policejní prezident Oldřich Martinů na tiskové konferenci oznámil, že náborová kampaň Policie ČR „Pomáhat a chránit“ se setkala s velkým úspěchem a v průběhu roku 2008 rozšířilo řady policie 3881 nových policistů a policistek (a naproti tomu jich ze služby odešlo pouze 3237), což bylo údajně nejvíce za uplynulých pět let (od roku 2003). Personální deficit policejních sborů tak měl činit „pouze“ 4500 lidí, neboť v roce 2007 opustilo sbor 5500 lidí a policie jich přijala 2400.

Poslaneckou sněmovnou prošel návrh státního rozpočtu na rok 2009, který předložili strany vládní koalice. Návrh rozpočtu se schodkem 38,1 miliardy korun podpořilo 101 poslanců a poslankyň, včetně osmi nezařazených. Jednalo se o třetí návrh státního rozpočtu schválený v éře vlády Mirka Topolánka.

Blížící se Mistrovství světa v klasickém lyžování, jež měl v únoru a na počátku března 2009 hostit severočeský Liberec, měl podle zveřejněných údajů disponovat rozpočtem cca 2,5 miliardy korun. Z rozhodnutí Ministerstva financí byla nakonec navýšena státní dotace na 1,45 miliardy Kč (o cca 150 milionů vyšší než činil původní návrh). Dalších 150 milionů poskytl Liberecký kraj a 400 miliony pak přispělo samotné město Liberec. Již v časech příprava zejména po skončení se stalo mistrovství terčem kritiky za velmi nehospodárné hospodaření s veřejnými prostředky, jehož terčem se stal jak v létě 2007 odvolený šéf organizačního výboru Roman Kumpošt, tak i jeho nástupkyně, bývalá běžkyně na lyžích a olympijská vítězka Kateřina Neumannová.

Den po schválení státního rozpočtu rezignoval na svůj poslanecký mandát ex-poslanec za ČSSD Michal Pohanka. Své rozhodnutí odůvodnil snahou o otevření prostoru pro dohodu ČSSD a ODS, která měla zajistit důstojný průběh předsednictví ČR v EU a také jeho krok měl usnadnit politickou spolupráci v časech globální ekonomické krize. Vládní koalice tak ve sněmovně ztratila klíčový hlas. Na jeho postu jej nahradila Irena Kočí z Moravského Krumlova (ČSSD).

V Bruselu se hlavy států a předsedové vlád členských zemích EU dohodli, že minimálně do roku 2014 budou mít všechny členské země svého komisaře. Tímto krokem se tak evropští představitelé snažili vyjít vstříc Irsku a jeho občanům, kteří se připravovali na opětovné referendum o přijetí Lisabonské smlouvy.

Švýcarská republika se připojila k Schengenskému systému pohybu osob, jehož akceptování Švýcaři přijali v referendu v roce 2005. Nový systém pohybu osob se týkal pouze osobní silniční dopravy, naopak kontroly zůstaly zachovány u silniční dopravy nákladní a také na letištích. V letištním styku měly být kontroly zrušeny až po vybudování příslušné infrastruktury v březnu 2009. Čeští občané si tak podobně jako do dalších zemí EU v schengenském prostoru mohli do Švýcarska nově cestovat jen na občanský průkaz s bibliometrickými údaji.

Ministerstvo financí ČR povolilo pěti tuzemským sázkovým kancelářím provozovat on-line kurzové sázení přes internet. Licence byla vydána společnostem Sazka, Synot Tip, Fortuna, Tipsport a Chance. Představitelé ministerstva tak reagovali na situaci, kdy čeští sázkaři používali zahraniční sázkové platformy a do tuzemského státního rozpočtu tak z těchto aktivit neproudil žádný příjem. Odborníci odhadovali, že v sázkovém průmyslu té doby se pohybovalo řádově více než sto miliard Kč ročně.

Politické opozici ve sněmovně (ČSSD) se podařilo hlasováním naplnit slib z období podzimních krajských voleb a 97 hlasy ze 104 přítomných poslanců se jí podařilo zrušit nedávno zavedené regulační poplatky placené v lékařských ordinacích, nemocnicích a lékárnách. Tímto krokem utržila velkou ránu zdravotnická politika vládní koalice reprezentované ministrem Tomášem Julínkem (ODS), která se snažila prosadit větší ekonomizaci zdravotnického provozu.

Středoevropská finanční skupina Penta měl podle informací ekonomických médií po mnohaletých sporech a vyjednáváních prodat pozemky pod plánovanou novou dráhou letiště v Praze-Ruzyni. Podnik Letiště Praha pod kontrolou státu mělo údajně zaplatit Pentě za pozemky o výměře cca 70 hektarů (a v hodnotě cca 50 miliard korun), aniž by si muselo zařídit bankovní úvěr. Vedle Penty pak došlo k odkupu pozemků od další právnické osoby a 18 osob fyzických. Koupě pozemků se měla stát klíčovým krokem na cestě privatizace ruzyňského letiště, jež byla započata v roce 2007, původní státní podnik Správa Letiště Praha přeměnila v únoru 2008 na akciovou společnost Letiště Praha. Privatizační proces pak byl zastaven na tlak opozice a v roce 2010 pak byl přijat zákon, podle něhož majoritní podíl v podnicích letištního provozu musí zůstat v rukou státu či krajů. V březnu 2011 se pak společnost Letiště Praha i letecký provozovatel České aerolinie staly součástí zastřešujícího Českého aeroholdingu a.s.

Izrael zahájil třítýdenní operaci s kódovým názvem Lité olovo, jež si vzala za cíl pozice palestinského hnutí Hamas v pásmu Gazy. Ten na vojenské útoky odpověděl odpalováním raket na jižní Izrael. Vojenské opera si vyžádaly velké množství obětí na životech i zraněných (na izraelské straně bylo zabito 10 vojáků a 3 civilisté a 420 již bylo zraněno; na palestinské straně bylo zabito 390 bojovníků Hamasu a 940 civilistů, 5300 civilistů pak bylo zraněno) a rozštěpily v názorech země mezinárodního společenství (ČR se připojila k podpoře Izraele), kdo je viníkem války a humanitární krize. Válka v Gaze byla ukončena příměřím v lednu 2009.

Do médií se dostaly informace o tom, že královéhradecký senátor Vladimír Dryml (ČSSD) se údajně snažil získat kompromitující informace na svou stranickou koalici Hanu Orgoníkovou. Dryml byl následně vyloučen ze zastupitelského klubu poslanců ČSSD v královehradeckém kraji a také z postu vice-hejtmana. Dryml v srpnu 2012 vystoupil z ČSSD a vstoupil do Strany práv občanů, odkud byl vyloučen v září 2013. Tato kauza byla přirovnávána s kauzou Morava, s níž se potýkala ODS.