Rok: 2008
Region: Praha

Prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu vyzdvihoval ekonomickou prosperitu země a dle jeho slov Češi žili v nejlepším období existence státu. Předseda ČSSD Jiří Paroubek označil projev za „farizejský“ vzhled k uplynulým měsícům bez vlády. Prezident dále vyzval občany k péči o děti a starší spoluobčany, neboť žádná státní politika nemůže dle jeho názoru nahradit domácí péči.

Předvolební průzkumy ukazovaly, že sociální demokraté si s 37 % preferenčních hlasů upevnili pozici nejsilnější strany před občanskými demokraty, kterým by svůj hlas dalo 28 % voličů. Dále by se do Poslanecké sněmovny dostaly KSČM, KDU-ČSL a Strana Zelených s výsledkem těsně nad 5 %.

Václav Klaus zahájil kampaň mezi senátory i poslaneckými kluby za své znovu zvolení prezidentem. Komunisté a zelení podporovali navrženého protikandidáta opozičních stran Jana Švejnara. Prezidentská volba byla naplánována na 8. února na společnou schůzi obou komor Parlamentu ČR. Předseda ČSSD Jiří Paroubek však myslel na jiného kandidáta, předsedu ústavního soudu Pavla Rychetského, který měl být dle jeho slov důstojným protikandidátem s potenciálem zvítězit. Jednání s Rychetským však skončila bezúspěšně a předseda nejsilnější opoziční strany se víceméně musel přiklonit k podpoře Jana Švejnara. Švejnar si získal popularitu i u značné části veřejnosti, která ho na funkci hlavy státu preferovala před Klausem.

Starbucks, světový řetězec kaváren, otevřel svou první pobočku v České republice na Malostranském náměstí na Praze 1.

Anketu Sportovec roku, kterou každoročně pořádá a ceny udílí Klub sportovních novinářů, ovládla rychlobruslařka Martina Sáblíková. Anketu ovládly i další sportovkyně, za Sáblíkovou těsně na druhém místě skončila oštěpařka Barbora Špotáková následovaná slalomářkou Šárkou Záhrobskou. Za nejlepší tým byla vyhlášena česká fotbalová reprezentace do 20ti let díky stříbru z mistrovství světa ve své kategorii, druhá skončila seniorská reprezentace a to zejména postupem na mistrovství Evropy. Týmem uzavírající stupně vítězů se stali hráči Slavie Praha, postupující celek do prestižní fotbalové Ligy mistrů.

Film Jiřího Menzela podle předlohy Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále se nedostal v konkurenci cizojazyčných filmů do užšího kola nominací potenciálně vedoucích k zisku prestižní filmové ceny Oscar. Nominován byl např. rakousko-německý film Ďáblova dílna o padělatelské dílně na bankovky v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen, snímek Katyň o vraždění polských důstojníků za druhé světové války nebo netypické válečné drama Beaufort izraelského režiséra Josepha Cedara.

Exprezident Václav Havel byl oceněn Českým centrem Mezinárodního PEN klubu za své celoživotní literární dílo a za prosazování Čapkových humanistických postojů. Cenu Karla Čapka si Havel převzal na Staroměstské radnici v Praze.

Na Palackého náměstí v Praze proběhla demonstrace pravicových extremistů. Neonacistům byl pochod původně zakázán plzeňskou radnicí, a proto se přemístili do hlavního města. Oproti očekávání až sedmi set domácích i zahraničních přívrženců radikální pravice se jich sešlo zhruba 250. Pouze dva z nich policie zadržela kvůli přestupku proti shromažďovacímu zákonu z důvodu nepovoleného ozbrojování.

Česká televize odvysílala televizní debatu dvou kandidátů na post prezidenta republiky – Václava Klause a Jana Švejnara. Diskuze se účastnili senátoři za ČSSD. Dle politologů a expertů na mediální projevy duel nepoznal jednoznačného vítěze ani poraženého. Kandidáti se neshodli např. v názoru na tehdejší celosvětovou ekonomickou recesi – Klaus pojmenování recese označil za přehnané a neočekával výraznější problémy pro českou ekonomiku, naopak podle Švejnarova názoru nebylo radno význam krize podceňovat a domníval se, že na stav světové ekonomiky může mít větší dopady, než se očekávalo. Dle odborníků nezazněly žádné závažné argumenty ke zvolení ani jednoho z kandidátů. Naopak negativně hodnotili roli senátorů, kteří působili až příliš staticky i debatu, v níž absentovala role silného moderátora.

Počátkem února 2008 vznikla státní instituce pro zkoumání doby před rokem 1989 – Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek. V archivu se nacházely dokumenty z provenience ministerstva vnitra a obrany, civilní rozvědky, civilní kontrarozvědky, vojenského zpravodajství či vězeňské služby a policie. První ředitelem ÚSTR byl jmenován Pavel Žáček.

Předsednictvo ČSSD doporučilo poslaneckému a senátorskému klubu, aby vyvinuly úsilí směřující k přijetí zákona o přímé volbě prezidenta republiky. Poslanci ČSSD argumentovali hlavně přáním většiny veřejnosti zvolit si hlavu státu ve všeobecné volbě.

Václav Kasík, generální ředitel Českého rozhlasu, odvolal nově zvolenou ředitelku ČRo 1 Radiožurnálu, Barboru Tachecí. Tachecí od svého nástupu do funkce čelila kritice veřejnosti kvůli změně programového schématu nejpopulárnější stanice Českého rozhlasu a také kvůli provedeným personálním změnám.

Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR neprošel návrh na omezení dosavadní trestní imunity pro zákonodárce navržený horní komorou. Pro zamítnutí hlasovalo 125 ze 150 přítomných poslanců.

Vrchní soud v Praze rozhodl o promlčení vraždy dr. Milady Horákové a dalších tří osob ve vykonstruovaném politickém procesu z roku 1950. Někdejší prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová žádala pro Horákovou trest smrti, z důvodu promlčení tohoto činu však nebyla potrestána. Bývalou státní zástupkyni Brožovou-Polednovou v roce 2007 odsoudil za stejný čin Městský soud v Praze na 8 let odnětí svobody.

Po první neúspěšné volbě prezidenta republiky většina poslanců a senátorů za KDU-ČSL požadovala, aby druhé kolo proběhlo tajně. Proti tomuto návrhu bylo KSČM s návrhem znovu hlasovat ve veřejné volbě. Do druhého kola byli opět navrženi poslanci a senátory Václav Klaus a Jan Švejnar. Komunistická strana, ač jednala o podpoře Švejnara, postavila do klání o post hlavy státu Janu Bobošíkovou, bývalou moderátorku a tehdejší poslankyni. Vojtěch Filip k tomuto kroku dodal, že se z jejich strany jednalo o taktický krok. Komunisté jednali o podpoře Švejnara se stranou Zelených. Jejich podpora byla podmíněna odmítnutím dohody o americkém radaru na českém území právě se zelenými a sociálními demokraty a také uzavřením jakéhosi „paktu o neútočení“. ČSSD návrh komunistů přijalo, zelení nikoliv. K radaru na českém území se vyjádřil i ruský prezident Putin, který sdělil, že většina Čechů radar v Brdech odmítá.

Prezidentem byl ve třetím kole hlasování znovu zvolen Václav Klaus. Klaus získal 93 hlasů poslanců a 48 hlasů od senátorů, celkem tedy zvítězil s počtem 141 hlasů nad Janem Švejnarem, který obdržel v součtu 111 hlasů.

Českého lva v kategorii Nejlepší film roku získal snímek režisérky Alice Nellis a producenta Jana Svěráka Tajnosti. Ocenění České filmové a televizní akademie v podobě Českého lva dále získal Jan Svěrák za režii Vratných lahví a jeho otec Zdeněk Svěrák za nejlepší scénář k tomuto snímku. Dle akademiků nejlepší mužský herecký výkon podal Ivan Trojan ve snímku Jiřího Vejdělka Václav. V kategorii nejlepších hereček dominovala Marion Cotillardová za ztvárnění francouzské šansoniérky Edith Piaf ve stejnojmenném filmu.

Prezident Václav Klaus vystoupil v americké televizi CNN, kde hovořil o globální změně podnebí a nutnosti debaty vycházející nejen z odborných kruhů např. z oblasti klimatologie, ale také ze strany společenských věd, neboť podle jeho mínění se jednalo o problém společnosti. Klaus se zúčastnil konference ekonomů a politiků v New Yorku právě na téma změny klimatu na planetě Zemi.

Režisér Petr Zelenka představil očekávané filmové zpracování oceňované hry Dejvického divadla Karamazovi. Nejednalo se o pouhý záznam divadelního představení, ale režisér hru Dostojevského zasadil do industriálního prostředí ocelárny v krakovské Nové huti. Ve filmu se odehrávají dva zdánlivě nesouvisející příběhy – Dostojevského drama a představení souboru, který přijede do polských hutí zahrát v rámci divadelní přehlídky pod heslem „Blíž k lidem“.

Václav Klaus se ve Vladislavském sále Pražského hradu na druhé funkční období ujal úřadu prezidenta republiky. Bývalý předseda vlády a polistopadový ministr financí se stal v pořadí druhým prezidentem samostatné České republiky a desátým od vzniku samostatného československého státu v roce 1918 (poprvé zvolen v roce 2003).

Ve věku 88 let zemřel český herec, pedagog a recitátor Radovan Lukavský. Herec, ale také divadelní pedagog a teoretik se narodil v roce 1919 v Praze. Vystudoval Pražskou konzervatoř a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obory čeština – francouzština).

Pozornost veřejnosti i médií se ubírala k bývalému kancléři Václava Havla a tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Schwarzenberg byl nominován do Topolánkovy vlády Stranou Zelených, a byť se stal terčem vtipu za své „usínání“ v Poslanecké sněmovně, vzbuzoval pozitivní ohlasy u veřejnosti, byl respektovaným odborníkem v politických kruzích a média ho reflektovala spíše v pozitivním světle. Nejen média na něm oceňovala humor a lehkost jeho vyjádření i politickou korektnost a slušnost, která byla na politické scéně veřejností vnímána jako „nedostatkové zboží“.

Ministr životního prostředí Martin Bursík spustil dotační program čerpající prostředky evropských fondů, které měly přimět občany k výměně starých kotlů na uhlí za nové technologie šetrnější k životnímu prostředí. Z evropských dotačních fondů se mohlo vyčerpat až 20 mld. Kč na obnovu tepelného zařízení pro české domácnosti. Preferovanými alternativami ke kotlům na uhlí se stala tepelná čerpadla, kotle na biomasu či solární systémy.

Poslanecká sněmovna projednal v prvních čtení návrhů zákonů, pro něž se v obecném povědomí vžil název „policejní reforma“. Její hlavním politickým hybatelem byl ministr vnitra a místopředseda ODS, Ivan Langer (ODS). Ačkoliv byla řadou protagonistů kritizována (např. problematické organizační a ekonomické zabezpečení, odchod zkušených policistů, zrušení útvaru Finanční policie apod.) měla i své pozitivní výsledky a obecně jednalo se o nevýraznější personální, organizační i legislativně-právní proměnu Policie ČR od roku 1989 (resp. od jejího založení v roce 1993). Všeobecně známým se stal propagačním podtitul reformy „Pomáhat a chránit“, jež od té doby mj. začala nést na karoseriích všechna policejní vozidla používaná ve výkonu služby. Samotný Langer na jedné z tiskových konferencí vyzdvihl nutný modernizační potenciál reforem policejních složek, kdy „Symbolem policie nesmí být třicetiletý policista, který sedí na 40 let staré židli a ťuká do 50 let starého psacího stroje“.

Kapela Monkey Business získala v rámci Výroční ceny Akademie populární hudby Anděl (za rok 2007) tři ocenění – za Popové album roku, Videoklip a Obal roku. K tomu frontman kapely Matěj Ruppert získal ocenění v kategorii Zpěvák roku. Skupinou roku se stala kapela Chinaski, Zpěvačkou roku pak Aneta Langerová.

Univerzita Karlova oslavila 660 let svého fungování. V rámci oslav založení nejstarší české univerzity udělil rektor Václav Hampl čtyři čestné doktoráty vědcům Nizozemska, České republiky, Japonska a Velké Británie činným v oblasti římského práva, filozofie, farmakologie či materiálové fyziky.

Do finále hokejové extraligy ročníku 2007/2008 se probojovaly týmy Slavie a Karlových Varů. Sešívaní zvítězili v semifinálových utkáních nad Bílými Tygry Liberec v poměru 4:3. Karlovy Vary si poradily v semifinále s Českými Budějovicemi. Mistrem extraligy se nakonec stala pražská Slávie po těsném vítězství v sérii 4:3 na zápasy. Z baráže postoupil do nejvyšší hokejové soutěže tým Mladé Boleslavi. Naopak neúspěchem v baráži v podobě sestupu do první ligy skončila sezóna Ústeckým Lvům.

Poprvé v polistopadové historii chtělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zrušit soukromou vysokou školu – Pražský technologický institut, o.p.s. Škole byla odebrána akreditace jediného studijního programu, který nabízela.

Ve Vladislavském sále na Pražském hradě byly k vidění české korunovační klenoty. Pět nejvyšších představitelů státu a dva zástupci katolické církve odemkli sedmi klíči Korunní komoru ve Svatováclavské kapli v chrámu sv. Víta. Naposledy byly korunovační klenoty k vidění v roce 2003. Příležitostí k vystavení symbolů státnosti bylo 90. výročí vzniku Československa a znovuzvolení Václava Klause do funkce prezidenta republiky.

Evropský parlament schválil vznik navigačního systému s názvem Galileo. Systém měl být přesnější než americký GPS (Global Positioning Systém), zároveň měly být oba systémy kompatibilní. Galileo měl začít fungovat v roce 2013. Česká republika se v projektu chtěla více angažovat, např. usilováním o sídlo agentury pro řízení Galilea (GSA) v hlavním městě Praze, což se později nakonec stalo (2012).

Dlouhou dobu zaměstnávala média i veřejnost kauza Blob, tj. výstavba nové budovy Národní knihovny v Praze dle návrhu architekta Jana Kaplického v podobě barevné chobotnice. Původní návrh postavit dílo na Letné pražská radnice s primátorem Pavlem Bémem zablokovala, poté se k záměru notný čas nevyjadřovala, následně měla stát „chobotnice“ v lokalitě Vyšehradu. Další návrh z radnice uvažoval nad rekonstrukcí Kongresového centra Praha pro potřeby Národní knihovny.

Vláda ČR přijala Technický plán přechodu na digitální zemské televizní vysílání (TPP), což bylo přezdíváno „třetí televizní revolucí“ (po zahájení pravidelného vysílání v roce 1953 a zahájení barevného vysílání v roce 1973). Podle něho mělo být firmou České radiokomunikace do roku 2011 postupně vypnuto analogové vysílání řady televizních programů (ale také řady rozhlasových stanic) a ty měly nadále vysílat jen na digitální bázi. Za tímto účelem si proto televizní diváci museli pořídit buď nové televizní přijímače, nebo externí set-top boxy pro zachycení signálu. Průkopníkem digitálního vysílání se od června 2008 stala nová soukromá zpravodajsko-publicistická stanice Z1, k ní se pak přidávala veřejnoprávní média ČT a Český rozhlas a konečně stanice Prima a Nova. Posledně jmenovaná stanice nejdéle otálela s přechodem na digitální vysílání kvůli částečným obavám z poklesu sledovanosti.

Městský soud v Praze potvrdil verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1 v otázce vlastnictví katedrály sv. Víta a přilehlých nemovitostí u Pražského hradu. Vlastníkem byl dle verdiktu shledán stát, nikoliv katolická církev. Rozsudek nad nejnavštěvovanějším chrámem v tuzemsku se opíral o vládní nařízení z roku 1954 o chráněné oblasti hradu, dle něhož chrám náležel československému lidu, tedy státu.

Na cestě z hostince ve Skuheři (okres Praha-východ) byl brutálně zavražděn český rockový hudebník František Sahula (1963–2008), někdejší člen kapely Tři sestry a Synové výčepu. Sahula byl autorem jednoho z hitů kapely Tři sestry „Život je takovej“ a ztvárnil též ústřední roli v hudebním videoklipu „Průša“ skupiny Hagen Baden Lou Fanánka Hagena. Dva pachatelé Sahulovy vraždy byli posléze odsouzeni k 15 letům vězení a k povinnosti zaplatit odškodné 240.000 Kč na Sahulovy děti.

Slavnostně byl zahájen provoz dalšího úseku pražského metra linky C a otevřeli se nové stranice Střížkov, Prosek a Letňany. Výstavba nového úseku v délce 4,6 kilometrů stála podle oficiálních zdrojů 15,5 miliardy Kč. Podle původních plánů v přelomu tisíciletí (2001, 2003), v nichž Praha figurovala jako potenciální pořadatel Olympijských her v roce 2016 (ve skutečnosti hostilo OH 2016 Rio de Janeiro), případně 2020 (získané pořadatelství pro Tokio) měla být stanice Letňany výstupní stanicí do plánovaného hlavního olympijského areálu.

V pražském divadle Archa se uskutečnila světová premiéra divadelní hry Václav Havla Odcházení v režii Davida Radoka. V hlavní roli dosluhujícího kancléře Riegera se zde představil herec Jan Tříska. Hra se setkala s velmi vřelým přijetím publika, které její protagonisty, včetně samotného Havla na závěr odměnilo patnáctiminutovým potleskem. Uvedení hry provázely mnohé komplikace a režisér David Radok nakonec nastudoval a nazkoušel hru s hereckým kolektivem ve velmi krátkém termínu šesti týdnů.

Vyvrcholení dlouho se táhnoucích sporů ohledně veřejného financování kultury mezi zástupci kulturní obce a představitelů hl. m. Prahy, zejména radního ze zodpovědností za oblast kultury, Milana Richtera (ODS). Tyto „Dny neklidu“ vyvrcholily demonstrací před radnicí (za účasti 300 až 500 lidí) a z důvodu neprojednání protestní petice zastupitelstvem hl. m. Prahy demonstrující dokonce přerušili řádné jednání křikem a zpěvem a nepustili ke slovu ani předsedajícího, primátora Pavla Béma (ODS). Ten vzápětí demonstrující otevřeně kritizoval, neboť podle jeho mínění „chodí na jednání zastupitelstva jako do hospody“. Spory posléze pokračoval i v letních měsících a svou výzvou k němu přispěl i dramatik a bývalý prezident Václav Havel, stavící se na stranu protestujících.

Do Gambrinus Ligy, nejvyšší české fotbalové soutěže, postoupil jako vítěz druhé ligy pražský klub FK Bohemians Praha (přezdívaný „střížkovská“ či „falešná Bohemka“) a naopak fotbalový klub Bohemians Praha 1905 v Prahy 10- Vršovic, druhý oddíl ucházející se o značku a kontinuitu s původním fotbalovým oddílem FC Bohemians Praha (který se potýkal s finančními problémy a skončil v roce 2005 v konkurzu) naopak z nejvyšší soutěže do druhé ligy sestoupil. Příběh existence dvou klubů kladoucích si práva na stejný název se odvíjel i nadále a nakonec v červenci 2011 skončil z rozhodnutí Úřadu pro průmyslové vlastnictví faktickým vítězstvím „vršovické Bohemky“, které byla přiřknuta práva na ochrannou známku s klokanem a nápisem Bohemians Praha.

Zahájila vysílání nová soukromá zpravodajsko-publicistická televizní stanice Z 1, vysílající v digitálním formátu. Jejím držitelem licence byla společnost První zpravodajská, a.s., jejímž absolutním vlastníkem byla finanční skupina J&T. Včele stanice opírající se o nejnovější technologie a vysílající z pražských Holešovic, stanuli bývalý novinář TV Nova a ČT, Martin Mrnka na postu generálního ředitele a ředitel zpravodajství a šéfredaktor Hanuš Hanslík. Vedle nich se podařilo do řad nové mediální entity přitáhnout celou řadu známých tváří tehdejšího zpravodajství a publicistiky (jako byli např. moderátorky Aneta Snopová, Jana Víšková, Barbora Tachecí, moderátoři Jan Zika či Daniel Častvaj) a stanice se měla stát hlavní konkurencí veřejnoprávní ČT 24. V červenci 2009 došlo k odvolání původního managementu (místo něj nastoupilo nové vedení včele s generálním ředitelem Zdeňkem Šámalem) a provoz stanice Z1 byl vzhledem k velké ztrátovosti provozu radikálně utlumen. Televize se posléze orientovala převážně na ekonomické zpravodajství a provoz nakonec ukončila v lednu 2011.

Poslaneckou sněmovnou byl nakonec odložen dlouho projednávaný návrh zákona o církevních restitucích, který měl definitivně upravit majetkoprávní poměry mezi státem a církvemi. Proti přijetí zákona se mj. postavili tři poslanci vládní koalice – Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec (všichni ODS), kteří hlasovali spolu s opozičními poslanci ČSSD a KSČM. Naopak pro další projednávání návrhu hlasovali ex-poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka. Postoj vůči návrhu restitucí se stal střeným bodem uvnitř vládní koalice i ODS, zejména mezi premiérem Mirkem Topolánkem a poslancem Tlustým, což mj. nakonec vedlo k odchodu jeho „trojice“ z poslaneckého klubu ODS. Tlustý, Schwippel a Raninec se nakonec podíleli i na vylovení nedůvěry a páru Topolánkovy vlády v březnu 2009. Restituční zákon byl nakonec přijat až v roce 2012 a nabyl platnosti od 1. ledna 2013.

Praha jako kandidátské město na pořádání Olympijských her 2016 vypadla z výběru kandidátů (spolu s ní bylo vyřazeno Baku a Dauhá) a okruh se zúžil pouze na Chicago, Rio de Janeiro, Tokio a Madrid. Čeští podporovatelé kandidatury včele s šéfem organizační společnosti Praha olympijská, Tomášem Peterou, se vyjádřili, že se soustředí na získání pořadatelství pro léta 2020 nebo 2024.

Krajský soud v Praze rozhodl, že bývalá Nejvyšší státní zástupkyně, politička a stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD, Marie Benešová, se nemusí omlouvat za své veřejné výroky vyslovené na adresu tehdejší Nejvyšší státní zástupkyně, Renaty Vesecké, ex-ministra spravedlnosti Pavla Němce a dalších představitelů soudní moci. Benešová Veseckou a její spolupracovníky označila v rozhovoru pro média na „justiční mafii“ a to v souvislosti s kontroverzním jednáním v kauze místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Rozsudek nebyl pravomocný a žalující strana se proti němu odvolala. Spor fakticky skončil v roce 2013 dohodou obou stran.

V pražské O2 aréně ve Vysočanech vystoupila po devíti letech od poslední návštěvy v rámci svého celosvětového turné k 35. výročí od svého založení glamrocková kapela Kiss. Kapela v ČR vystoupila již počtvrté (a znovu po devíti letech) a koncert shlédlo přes 16 tisíc diváků a fanoušků.

Tuzemští poslanci a poslankyně schválili novelu zákona o zvýšení věku pro odchod do regulérního důchodu na 65 let. Ze 186 poslanců hlasovalo pro 95 poslanců, proti bylo 91.

Brnem prošel doposud největší průvod příslušníků a příznivců LGBT komunity v dějinách ČR s názvem Queer Parade s podtitulem „Duhová vlna“. Na Náměstí Svobody se shromáždilo na několik set účastníků a mezi řečníky zde mj. vystoupil zpěvák Pavel Vítek nebo ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Nad akcí převzala záštitu tenistka Martina Navrátilová, jejíž zdravice byla též na místě přečtena. Proti této akci násilně vystoupili příznivci krajně pravicové a extrémistické scény a proto byla z bezpečnostních důvodů původní trasa průvodu městem zkrácena.

Tuzemské politické scéně i mezi odbornou veřejností probíhaly velké diskuze o energetické politice a koncepci rozvoje energetiky ČR pro následující léta. Na její tvorbě se mj. měla podílet expertní komise pod vedení předsedy AV ČR, Václava Pačese. Předmětem sporu byla zejména míra podpory jaderné energetiky, za níž se stavěla většina stran vládní koalice, ale i zástupci opozice. Rezervovanější postoj zaujímali zejména představitelé koaliční Strany zelených. Podle zveřejněných průzkumů agentury Eurobarometr patřili v rámci EU Češi spolu s Litevci k největší podporovatelům jaderné energie (pro 66% občanů; unijní průměr byl 44%), naopak k největším odpůrcům patřili Rakušané (14% pro) a Kypřané (7%).

V Praze na půdě Kongresového centra poprvé vystoupil americký zpěvák a písničkář Tom Waits se svou hvězdnou kapelou. Jeho dva pražské koncerty se staly jedinou zastávkou ve střední Evropě na jeho koncertním turné. Vstupenky na konkrétní jméno byly v prodeji pouze přes internet. Mezi diváky si koncert nenechal ujít ani bývalý prezident ČR Václav Havel.

Ministr kultury Václav Jehlička (ODS) prohlásil, že projekt nové budovy Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického (tzv. blob či „chobotnice“) se v Praze na Letné stavět nebude. Naopak přednost dostala varianta revitalizace stávajícího objektu NK v Klementinu. Tento spor rozdělil politickou i odbornou veřejnost. Proti výstavbě se stavěl např. prezident Václav Klaus, naopak velkým příznivcem nové stavby byl generální ředitel NK, Vlastimil Ježek, který byl v září 2009 následně ministrem kultury odvolán z funkce. V průběhu sporu se z obhájce odpůrcem projektu stal primátor hl. m. Prahy Pavel Bém (ODS).

Bývalý premiér a ex-předseda ČSSD Miloš Zeman se v médiích (rozhovor pro ČT) vyjádřil, že by kandidoval na post prezidenta ČR pouze v případě, kdyby cítil podporu z převážné většiny politického spektra, což je podle jeho názoru absurdní. Skeptický byl také k možnosti uzákonění přímé prezidentské volby, k níž podle něj nedojde, neboť pokud by některé strany dosáhly kvalifikované většiny ke změně ústavy, zvolili by si vlastního kandidáta parlamentem a neměly by zapotřebí měnit ústavu. „Kdo ale má kvalifikovanou většinu, tak si svého kandidáta pohodlně zvolí v parlamentu. Proč by se této možnosti dobrovolně vzdával? Kapři si nevypustí rybník“, uvedl Zeman. Následně v dalších médiích připustil, že se začíná postupně navracet do politického dění, což se potvrdilo v roce 2009.

Respektovaný mediální manažer a expert Roman Gallo překvapivě ukončil spolupráci s vydavatelským domem Vltava-Labe-Press (VLP), ve své době největším tuzemským vydavatelem regionálních deníků. Gallo, který byl ve funkci šéfredaktora Deníku od listopadu 2006, se podílel na sjednocení sítě regionálních deníků pod jednu značku vycházejících v sedmi desítkách mutací, podílel na vytvoření jednotného systému řízení a také na utvoření internetových zpravodajských webů propojených s tištěnými novinami. Ačkoliv na veřejnosti se jako důvod odchodu udávalo hledání „nových výzev“, v zákulisí se spekulovalo nad tím, že za odchodem stál příchod nového předsedy představenstva a generálního ředitele VLP, Miroslava Pavla a také špatné hospodářské výsledky Deníku (ztráta 200 milionů Kč za rok 2007). Gallo se krátce poté stal hlavou nového mediálního projektu finanční skupiny PPF pod názvem Naše adresa, jenž měl regionální zaměření a byl již v roce 2010 ještě v rozjezdovém stadiu náhle ukončen, s největší pravděpodobnosti z finančních důvodů.

V Praze na fotbalovém stadionu v Edenu vystoupila britská metalová skupina Iron Maiden. Koncert pořádaný v rámci turné Somewhere Back In Time World zazněly především slavné hity kapely z osmdesátých let a potěšili tak 30 tisíc přítomných diváků.

V multifunkční aréně v Praze v Edenu vystoupila americká pop rocková skupina R.E.M. Kapela tak uskutečnila na pražské půdě třetí koncert v dějinách (po letech 1995 a 2005). Vystoupení před dvaceti tisíci diváky bylo hudební kritikou ohodnoceno ve smyslu, že v čase internetového šíření nahrávek již nemají koncerty takový jiskřivý odér, přesto však podle mínění kritiků hudebníci, kteří již „přišli do let“, odvedli kvalitní výkon.

Královehradecký Krajský soud vynesl nepravomocný rozsudek na manažery údajně vytunelovaného investičního fondu Trend a Mercia. Na Trend byl vyhlášen konkurz v roce 2000 a zcizení jeho majetku je označováno za jeden z největších případů „tunelování“ v dějinách ČR. Obžalovaní manažeři včele s Miroslavem Hálkem se posléze odvolali, trest jim byl v roce 2012 nepravomocně potvrzen a další projednávání pak zastavila amnestie prezidenta Václava Klause v roce 2013. Dodnes probíhají soudní řízení, v nichž se zástupci poškozených soudí s ČR, tak i se souzenými manažery o náhradu škody (odhadované i s úroky ve výši 2,9 miliardy Kč).

Po odvysílání investigativní reportáže po korupčních praktikách mezi českými politiky na TV Nova v pořadu „Na tvrdo“ se rozpoutala tzv. kauza Morava. Jejím hlavním aktérem (a částečně i obětí) se stal devětadvacetiletý poslanec za ODS Jan Morava, který měl od nejmenované agentury získat kompromitující materiály na dalšího poslance ODS, Vlastimila Tlustého a snažil se sběrem kompromitujících materiálů údajně ovlivnit a ovlivňovat k vládní koalici nepříliš neloajální poslankyni za Stranu zelených, Olgu Zubovou. Jak se záhy ukázalo v průběhu vyšetřování, kompromitující materiály na sebe samého „vyrobil“ sám poslanec Tlustý za asistence reportéra TV Nova Janka Kroupy, který tak chtěl odhalit pozadí české politiky. Výsledkem kauzy byla rezignace poslance Moravy na mandát a delší časové perspektivě podpora Vladimíra Tlustého, Olgy Zubové a dalších dvou „rebelujících“ poslanců (Jana Schwippela a Věry Jakubkové) při hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka v březnu 2009.

Na celostátním sjezdu Strany zelených v Teplicích byl opětovně zvolen dosavadní předseda strany (a též místopředseda vlády) Martin Bursík a to 227 z 300 hlasů delegátů. Jeho hlavní oponentka, Dana Kuchtová, získala 107 hlasů, odmítla kandidovat do dalších funkcí a ohlásila svůj odchod do „konstruktivní opozice“. Toto volbou bylo fakticky potvrzeno rozdělení strany na dva mocensko-ideové tábory.

Vrchním soudem v Praze byla po několika kolech soudních procesů odsouzena bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová k šesti letům odnětí svobody nepodmíněně. Odsouzena byla za aktivní účast na vykonstruovaných politických procesech padesátých let, zejména pak za účast v procesu s Miladou Horákovou a spol. Brožová-Polednová, která byla jako jediná v polistopadových dějinách odsouzena jako aktivní účastnice procesů, nastoupila k výkonu trestu ve Světlé nad Sázavou v březnu 2009 a ve věku 88 let se stala nejstarší věžeňkyní v ČR. V prosinci 2010 jí udělil milost prezident Václav Klaus, vzhledem k jejímu vysokému věku, části odpykaného trestu a také vzhledem k jejímu zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

Reportéři deníku Mf Dnes zveřejnili informace z policejních odposlechů, podle kterých měl být poslanec ODS Vlastimil Tlustý (alias „Téčko“ či „Tlusťoch“) v letech 2000 a 2001 v kontaktu s podnikatelem a  údajným neformálním šéfem českého podsvětí, Františkem Mrázkem, jež byl zavražděn v roce 2006. V následujících dnech pak byly zveřejněny informace o dalších údajných spolupracovnících Františka Mrázka v politických kruzích, Ivanu Langerovi („Íčko“) a Miroslavu Šloufovi („Vodník“). Tato „odposlechová“ kauza se přispěla k otřesu důvěry řady českých občanů vůči politickým elitám „tradičních“ stran (zejména ODS a ČSSD).

Zastupitelé hl. m. Prahy schválili změny územního plánu, do něhož byl zakomponován také projekt pokračující linky metra A směrem do Ruzyně. V první fázi měly vzniknout čtyři nové stanice metra končícího v Motole (úsek měl být vybudován do roku 2014), v druhé etapě měl být (v roce 2017) vybudován návazný úsek se třemi stanice s konečnou na Dlouhé míli a poté měla být trasa dokončena dvěma stanicemi na starém a novém terminálu Letiště Praha Ruzyně (plánované dokončení 2018).

Podle zveřejněných výsledků veřejného mínění uskutečněných agenturou STEM byl nejpopulárnějším tuzemským politikem pražský primátor a místopředseda ODS, Pavel Bém (49%), na druhém místě jej těsně stíhal poslanec za ČSSD Bohuslav Sobotka (49-48%), třetí pozici zaujímal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nestraník nominovaný za SZ), na čtvrtém místě předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek a na pátém místě se nacházel ministr školství Ondřej Liška (SZ).

V prostorách pražského Kongresového centra se ve dnech 20. až 25. září uskutečnil 14. Světový psychiatrický kongres o celkové účasti šesti tisíc delegátů ze 125 zemí světa, z toho 250 bylo z ČR. Jednalo se o jednu z největší konferenčních akcí, kterou Praha hostila ve svých polistopadových dějinách a vůbec poprvé se tato prestižní akce (pořádaná v tříletých intervalech) konal na půdě post-komunistické země. Jednání doprovázely protesty odpůrců psychiatrie (v počtu asi pěti set) a to zejména z řad sdružení podporovaných scientologickou církví, jejíž příznivci nevěří s duševní choroby a psychiatrii a její metody (např. síťová lůžka nebo psychofarmaka) považují za věc omezující lidská práva.

V útrobách holešovické Tesla Areny v Praze vystoupil legendární rockový zpěvák Iggy Pop se svou obnovenou kapelou The Stooges. Předkapelami toho entuziastického interpreta se staly tuzemské skupiny Vypsaná fiXa (přijatá publikem po nepříliš zdařilém koncertním intru údajně velmi vlažně) a Vysací zámek (publikem oceněna o poznání lépe). Hlavní interpret (oděn dle svého zvyku pouze do půli těla) i navzdory věku více než šedesáti let předvedl za doprovodu své kapely podle mínění hudebních kritiků nesmírně energické, přímočaré, emotivní a také vulgární vystoupení, jímž punk-rockovou fanouškovskou obec doslova uchvátil a získal si i velký respekt došlých ne-punkových příznivců.

Krátce po poledni odstartoval před pražským hotelem Corinthia Towers první ročník neoficiálního třídenního závodu luxusních sportovních vozů s názvem Diamond Race. Trasa rallye závodu uskutečňovaného za běžného provozu měla vést z Prahy do Budapešti, poté do Tatranské Lomnice, na autodrom do Sosnové u České Lípy a zpět do Prahy a vítězové měli obdržet jako výhru tři malé diamanty. Podle organizátorky Mileny Kovácsové z firmy Royal Prague Travel byla tato akce jen neformálním setkáním milovníků rychlých aut a organizátoři neměli nést žádnou odpovědnost za případné překročení povolené rychlosti. Policie ČR se o závodě dozvěděla až médií, na cestě bylo následně zkontrolováno asi 20 posádek a podle mluvčí se závod obešel bez závažnějších komplikací v provozu. Podle informací TV Nova však měli účastníci při jízdě na dálnici mj. překročit rychlost 200 Km v hodině a dopouštět se i dalších přestupků. V následujících letech se Diamond Race posléze uskutečňovaly i v dalších lokalitách a s podobným průběhem a staly se  tak „lacinější českou obdobou“ britské rallye „Gumball 3000“ (pořádané od roku 1999), v niž se jízdy luxusními vozy napříč Evropou účastnili i světové celebrity.

Internetový deník Britské listy jako žalovaná strana vyhrál soudní při s českým podnikatelem Stanislavem Bernardem. V roce 2006 byl totiž svérázný majitel humpoleckého rodinného pivovaru kritizován novináři vzhledem ke svému aktivnímu lobbování a díky podpoře různých politických stran byl označen za „politického turistu“. Soud nakonec argumenty obžaloby na „poškození dobré pověsti“ odmítl a dal naopak za pravdu Britským listům, neboť uvedené výroky nebyly v rozporu s realitou a navíc deník dal Bernardovi možnost k vyjádření (a potenciálnímu zpochybnění těchto tvrzení). Soudně uznaný termín „politický turista“ se stal ve své době velmi populárním.

V pražské Tesla Areně v Holešovicích vystoupil v rámci svého turné legendární kanadský folk rockový zpěvák Leonard Cohen. Jednalo se v rámci turné vůbec první sérii o jeho první vystoupení po dlouhých patnácti letech a o vůbec první vystoupení na půdě České republiky. Soudě podle dobových ohlasů fanouškovská obec byla jeho tříhodinovým vystoupením doslova unesena, hudební kritikové a kritičky nešetřili superlativy, v řadě komentářů se objevovalo zcela neobvyklé „stoprocentní“ hodnocení a zaznívaly názory, že se jednalo o jedno z nejlepších koncertních vystoupení, jež Praha v dějinách populární hudby zažila.

V Praze zemřel ve věku 97 let český spisovatel Adolf Branald, místní rodák, proslulý svými zfilmovanými romány Dědeček automobil či Vizita. Branald byl také známý jako velmi všestranný člověk a muž mnoha zájmů a povolání“: v průběhu svého život byl bankovním úředníkem, knihkupcem, obchodním agentem, správcem autodílny, pianistou v kině, výpravčím, tiskovým referentem či redaktorem. V dětství byl také údajně jednou z nejmladších dětských filmových hvězd v Československu, když ztvárnil řadu rolí v dnes již nedochovaných němých filmech (Československý ježíšek, Aloisův los nebo Venoušek a Stázička).

Napříč ČR se rozvinula epidemie žloutenky typu A. Tuzemští hygienici evidovali na konci měsíce září 2008 již 602 případů výskytu choroby, přičemž nejvíce jich bylo v Praze a ve Středočeském kraji, které následoval Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Za celý rok 2007 přitom lékaři zaznamenali jen 128 případů výskytu. Žloutenka se začala nejprve šířit v průběhu června 2008 mezi pražskými narkomany. V Praze došlo v souvislosti s šířením epidemie k dočasnému vykoupení očkovacích vakcín proti žloutence z maloobchodního prodeje v lékárnách a tuzemské firmy musely deseti tisíce balení vakcín nakoupit v zahraničí a vybavit je českými návody. Cena jedné vakcíny se v prodeji pohybovala v řádu jednoho tisíce korun.

Průběhu společenského večera, který následoval po křtění knihy předsedy ČSSD Jiřího Paroubka „Evropa a svět očima sociálního demokrata“, jež se uskutečnilo v pražské restauraci Monarch na Starém městě, byl poznamenán velkou tragédií. Podnikatel a hoteliér Bohumír Ďuričko se v podnapilém stavu dostal do sporu se svým kolegou a známým Václavem Kočkou starším, a posléze legálně drženou pistolí zastřelil syna svého spolustolovníka, Václava Kočku mladšího. Tato nenadálá událost a vražda byla posléze komentována a sledována i v politických kruzích a v široké veřejnosti, neboť Kočkovy byli členy ČSSD a navíc blízcí známí expremiéra a předsedy strany Jiřího Paroubka, podobně Duričko (nestraník). Ten byl v následném procesu shledán vinným a odsouzen na 12,5 roku vězení. Podmínečně propuštěn byl v roce 2017.

Podle informací týdeníku Respekt, posléze potvrzených představiteli Ústavu pro studium totalitních režimů, měl francouzský spisovatel českého původu Milan Kundera ještě jako student v roce 1950 udat kamaráda své kolegyně z vysokoškolských kolejí na policii. Zatčený Miroslav Dvořáček jako západní zpravodajský „agent-chodec“ byl posléze odsouzen a strávil 14 let ve vězení. Kundera jakoukoliv vinu odmítl. Jak se ukázalo z pozdějšího průběhu kauzy, jež byla sledována i zahraničními médii, závěr nebyl tak jednoznačný, jak se původně zdálo na základě dobových dokumentů SNB. Kundera protikomunistického odbojáře podle všeho neudal, ovšem jeho již tak značně narušený vztah ke staré vlasti byl ještě více pošramocen podobně jako byla značně diskreditována profesní pověst původce kauzy, badatele a novináře Adama Hradilka, dílem též týdeníku Respekt a potažmo také ÚSTR vedeného Pavlem Žáčkem.

Z údajné propagace fašismu byla Radou Českého rozhlasu obviněna rozhlasová stanice ČRo 4 – Radio Wave, na jehož vlnách byla odvysílána píseň „Swastika Eyes“ od britské alternativní rockové skupiny Primal Scream. Ve skutečnosti tato píseň před svody a nebezpečím nacismu a extremismu naopak varuje. Tato kauza byly součástí déle trvajícího sporu o podobu existence veřejnoprávní rozhlasové stanice pro mladou generaci – existujícího v rámci ČRo pod hlavičkou Radia Wave. Tato stanice vysílala od spuštění v lednu 2006 až do vynuceného přesunu z analogového vysílání (31. srpna 2008) na frekvenci 100,7 FM z velmi atraktivního vysílače Praha – Cukrák. Zrušení analogového vysílání – fakticky ve prospěch komerčních subjektů – vyvolalo velkou nevoli a protesty v řadách české kulturní veřejnosti. Radio Wave od roku 2008 vysílá pouze v digitální podobě.

Ve dnech 17. a 18. října se napříč ČR se konaly volby do krajských zastupitelstev a ve vybraných obvodech také první kolo senátních voleb. Vítězem se stala ČSSD, která získala 35,85% hlasů a zvítězila navíc ve všech třinácti krajích, na druhém místě skončila ODS se 23,57% hlasů, třetí místo obsadila KSČM s 15,03% hlasů, na místě čtvrtém KDU-ČSL se 6,65% a na pátém místě Strana zelených s pouhými 3,15% hlasů. Voleb se zúčastnilo 40,3% voličů a v médiích a mezi politiky se drtivému vítězství sociálních demokratů začalo přezdívat „oranžové tsunami“, „oranžová lavina“, volební porážce ODS pak „volební Armageddon“.

V Praze 6 se uskutečnila k 90. výročí vzniku Československa společná přehlídka ozbrojených sil a integrovaného záchranného systému. První masové přehlídky po 23 letech se za velkého zájmu diváků zúčastnil také prezident ČR Václav Klaus a šéf Generálního štábu Armády ČR, generál Vlastimil Picek. Na přehlídce chyběl premiér Mirek Topolánek, který letěl navštívit a vyznamenat české vojáky působící v Afghánistánu.

V pražském nákupním centru Zličín se otevřela první provozovna Burger King, druhého největšího světového řetězce rychlého občerstvení. Jak uvedli představitelé nadnárodní společnosti AmRest se sídlem v polské Wroclawi, která provozovala tuto franšízovou značku v ČR, cílem tohoto kroku bylo dát najevo, že Burger King stojí především o české zákazníky. Firma se posléze chtěla zaměřit na expanzi do obchodních domů v městských centrech a to i mimo Prahu. Značka Burger King již byla provozována AmRestem i v Polsku a v Bulharsku, v ČR pak firma AmRest provozovala i kavárny Starbucks a síť rychlého občerstvení KFC. Příchod Bruger Kingu byl mj. zdůvodněn také výhodností poskytnutí franšízy pro amerického vlastníka značky a také snahou AmRestu o to být dominantní restaurační společností v regionu střední a východní Evropy.

Ústavní soud ČR v Brně konstatoval, že ústavní stížnost podaná prezidentem Václavem Klausem na určité pasáže Lisabonské smlouvy není v rozporu s ústavním pořádkem ČR. I přes další stížnosti se tento krok stál počátkem zprvu „zmrazené“ ratifikace jedné z evropských základních smluv, jež byla nakonec dokončena v listopadu 2009 Klausovým podpisem.

Koprodukční film (ČR; Francie, Německo) „Venkovský učitel“ režiséra Bohdana Slámy získal dvě ocenění na 19. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve Stockholmu. Cenu pro nejlepší herečku si odnesla Zuzana Bydžovská, cenu za nejlepší kameru pak získal Diviš Marek. Tento film byl také poměrně populární v českých kinech a od uvedené v březnu 2008 do konce listopadu jej shlédlo na 200 tisíc diváků.

Syn prezidenta a ředitel pražského soukromého gymnázia PORG Václav Klaus mladší oznámil, že ukončuje své členství v ODS. Důvodem měl být nesouhlas s politikou vedení strany včele s Mirkem Topolánkem. Klaus mladší zůstal mimo ODS až do roku 2016, kdy do strany opětovně vstoupil a v roce 2017 byl zvolen poslancem.

Prezident Václav Klaus přijal na Pražském hradě delegaci poslanců Evropského parlamentu. V průběhu návštěvy si pak účastníci diskuze osvětlovali své názory, přičemž pozornost vzbudily kontroverze mezi Klausem a europoslancem Danielem Cohnem-Benditem reprezentujícím a také irským europoslancem Brianem Crowleym. Cohn-Bendit totiž přinesl Klausovi vlajku Evropské unie, dotázal se na jeho postoje k ekologické politice EU a spolu s irským kolegou Crowleym se vymezovali vůči Klausovu vřelému setkání s irským odpůrcem EU Declanem Ganleym. Mluvčí Hradu Jiří Weigel posléze setkání komentoval, že tak příkrým tónem s čs. či českým prezidentem nikdo nejednal desítky let.

Ve dnech 5. až 7. prosince pražských Vysočanech, v prostorách hotelu Clarion, se konal celostátní kongres Občanské demokratické strany (ODS). Kongres se neobešel bez kontroverzí, neboť „Otec zakladatel“ ODS a prezident ČR Václav Klaus v průběhu svého pozdravného projevu vzdal čestného předsednictví strany. Učinil tak na protest proti politice reprezentované jejím předsedou Mirkem Topolánkem. Někteří členové přítomní v sále měli být tváří v tvář této informaci (podle zpráv z médií) se měli ocitnout ve stavu velkého citového pohnuti (včetně slz lítosti). Kritizovaný Mirek Topolánek byl navzdory Klausovu gestu druhý den opětovně zvolen předsedou ODS. Naopak dosavadního prvního místopředsedu a Topolánkova velkého kritika, pražského primátora Pavla Béma, nahradil na postu David Vodrážka, starosta Prahy 13. Řadovými místopředsedy pak byli zvoleni Ivan Langer a „tři Petrové“: Petr Gandalovič, Petr Bendl a Petr Nečas.

Česká dokumentaristka a režisérka Helena Třeštíková převzala dánské Kodani prestižní cenu Evropské filmové akademie (EFA) „Prix Arte 2008“. Evropského filmového „Oscara“ získala v kategorii dokument za svůj snímek „René“. Nejlepším evropským filmem roku 2008 byl vyhodnocen snímek italského režiséra Mattea Garroneho „Gomorra“ o neapolské odnoži mafie, camořře. Garroneho film získal i cenu za nejlepší režii, scénář a kameru.

Poslaneckou sněmovnou prošel návrh státního rozpočtu na rok 2009, který předložili strany vládní koalice. Návrh rozpočtu se schodkem 38,1 miliardy korun podpořilo 101 poslanců a poslankyň, včetně osmi nezařazených. Jednalo se o třetí návrh státního rozpočtu schválený v éře vlády Mirka Topolánka.

Den po schválení státního rozpočtu rezignoval na svůj poslanecký mandát ex-poslanec za ČSSD Michal Pohanka. Své rozhodnutí odůvodnil snahou o otevření prostoru pro dohodu ČSSD a ODS, která měla zajistit důstojný průběh předsednictví ČR v EU a také jeho krok měl usnadnit politickou spolupráci v časech globální ekonomické krize. Vládní koalice tak ve sněmovně ztratila klíčový hlas. Na jeho postu jej nahradila Irena Kočí z Moravského Krumlova (ČSSD).

Na Mistrovství světa ve florbalu mužů v Praze se stali vítězi reprezentanti Finska, kteří ve finálovém klání porazili své letité soky ze Švédska 7:6 v prodloužení (4:0, 0:3, 2:3 – 1:0). Utkání rozhodl v šesté minutě nastavení Tero Tiitu. Jednalo o premiérové mistrovské zlato pro Finy. Domácím florbalistům se nepodařilo dosáhnout na bronzové medaile, když také v prodloužení podlehli Švýcarsku 4:5 (0:1, 1:0, 3:3 – 0:1), když v 70. minutě rozhodl o výhře Simon Stucki. Zápas se v pražské O2 Aréně těšil návštěvě 13.211 diváků, což stanovilo nový divácký rekord na tuzemské florbalové utkání.

Politické opozici ve sněmovně (ČSSD) se podařilo hlasováním naplnit slib z období podzimních krajských voleb a 97 hlasy ze 104 přítomných poslanců se jí podařilo zrušit nedávno zavedené regulační poplatky placené v lékařských ordinacích, nemocnicích a lékárnách. Tímto krokem utržila velkou ránu zdravotnická politika vládní koalice reprezentované ministrem Tomášem Julínkem (ODS), která se snažila prosadit větší ekonomizaci zdravotnického provozu.

Středoevropská finanční skupina Penta měl podle informací ekonomických médií po mnohaletých sporech a vyjednáváních prodat pozemky pod plánovanou novou dráhou letiště v Praze-Ruzyni. Podnik Letiště Praha pod kontrolou státu mělo údajně zaplatit Pentě za pozemky o výměře cca 70 hektarů (a v hodnotě cca 50 miliard korun), aniž by si muselo zařídit bankovní úvěr. Vedle Penty pak došlo k odkupu pozemků od další právnické osoby a 18 osob fyzických. Koupě pozemků se měla stát klíčovým krokem na cestě privatizace ruzyňského letiště, jež byla započata v roce 2007, původní státní podnik Správa Letiště Praha přeměnila v únoru 2008 na akciovou společnost Letiště Praha. Privatizační proces pak byl zastaven na tlak opozice a v roce 2010 pak byl přijat zákon, podle něhož majoritní podíl v podnicích letištního provozu musí zůstat v rukou státu či krajů. V březnu 2011 se pak společnost Letiště Praha i letecký provozovatel České aerolinie staly součástí zastřešujícího Českého aeroholdingu a.s.