1998 / Kalendář

Tématem prvního zářijového dne bylo tradičně školství. Ministerstvo školství informovalo o neúspěšném projektu k prevenci užívání drog a dalších patologických jevů pro děti a mládež za 700 mil. Kč. Zároveň se psalo o nedostatečně finančně ohodnocených pedagozích na základních a středních školách, kteří jsou demotivováni ve své profesi nejen ze stránky finanční, ale také nízkou prestiží povolání. Ve výzkumu veřejného mínění 54 % respondentů označilo prestiž učitelů na ZŠ za nízkou. Dalších 10 % uvedlo, že v toto povolání postrádá jakoukoli míru vážnosti. Opačně tomu bylo u středního školství, kde se 53 % dotazovaných domnívalo, že pedagogové se těší poměrně vysoké reputaci.

Ekonomové začali otevřeně hovořit o hospodářské recesi světových rozměrů poté, co Wall Street zaznamenala prudký propad akcií, největší za 11 let. Nedůvěra trhu byla způsobena možným státním bankrotem Ruska, situací ve východní Asii, kdy Severní Korea dle tiskových prohlášení omylem odpálila raketu, která přeletěla nad Japonskem, ekonomikou krizí asijských trhů, jež se přenesla i na jihoamerický kontinent. „Černé pondělí“ mělo dopad i na evropské burzy, naopak české měně se až nebývale dařilo patrně díky nedůvěryhodnému ruskému rublu.

Již v letních měsících byla v sousedním Německu zahájena volební kampaň. Necelý měsíc před rozhodnutím průzkumy favorizovaly Sociální demokraty (SPD) v čele s Gerhardem Schröderem a očekávaly volební výsledek přes 40 %. Druhou nejsilnější stranou v zemi se měli stát dle předběžných šetření Křesťanští demokraté a křesťanští sociálové (CDU/CSU) s úřadujícím spolkovým kancléřem Helmutem Kohlem s 38 %. Ostatní strany disponovaly prozatím s 5 až 6 % – Spojenectví 90 se Zelenými, Liberálové (FDP) a Postkomunisté (PDS).

Českou premiéru měl celovečerní film dle seriálové předlohy, Akta X. Celosvětově úspěšný seriál odrážel a zároveň povzbuzoval tehdejší paranoiu společnosti o paranormálních jevech a o šíření univerzálních lží. Kolem seriálu se vytvořila silná fanouškovská základna, jejíž členové se označovali za X-philes. Samotný seriál se vysílá od roku 1993 a v roce 2016 byla natočena desátá epizoda.

Na Mistrovství světa ve švédském Gävle v řeckořímském stylu dosáhl na stříbrnou medaili Marek Švec. Pro české zápasníky se jednalo o první medailový úspěch po sedmi letech.

Za „enfant terrible“ byl označován ruský politik Alexandr Lebeď. Dle jeho názoru by bylo řešením ruské ekonomické krize posílení soukromého sektoru a určitá decentralizace státní moci. Podle expertů byl ekonomický systém v Rusku založen na finančních spekulacích a vývozu ropy a zemního plynu. Mělo se za to, že stabilní měna, nízká míra inflace spolu s prezidentem Borisem Jelcinem zajistí zemi ekonomický růst.

U kanadských břehů havaroval letoun švýcarské společnosti Swissair s více než dvěma stovkami cestujících na palubě. Jednalo se o pravidelný letecký spoj mezi Ženevou a New Yorkem. Příčinnou tragické havárie byl požár na palubě, který zničil elektrické rozvody v letadle.

Mezinárodní soudní tribunál v tanzanijské Arushe rozhodl o vině rwandského premiéra Jeana Kambanda za genocidu ve Rwandě z roku 1994. Podle soudu nesl odpovědnost za etnické čistky a smrt více než půl milionů Rwanďanů. Kambanda se stal v tehdejší době nejvýše postaveným politikem, který byl za genocidu a zločiny proti lidskosti odsouzen na doživotí po čtyřech letech po ukončení občanské války v zemi.

Nelegálním prodejem zbraní se do komunistické Číny a Severní Koreji dostalo více než 100 nosičů raket. Ruskému občanovi se podařilo vyvést armádní vozidla značky Tatra pod hlavičkou české firmy nedisponující licencí Ministerstva průmyslu a obchodu. Vstup ČR do NATO sice neměl být touto akcí ohrožen, ale očekávala se kritika z USA.

V pražském Divadle Archa se konalo exhibiční utkání tehdejšího mistra světa v šachu Garry Kasparova s hráčem vévodícím nizozemským tabulkám Janem Timmanem. Střetnutí se sestávalo ze šesti partií, první skončila remízou. Nakonec Kasparov vyhrál 4:2 na partie nad nizozemským šachistou.

V maďarském Szegédu se konalo Mistrovství světa v kanoistice. Česká výprava si odvezla čtyři medaile z toho dvě zlaté po finiši Martina Doktora a čtyřkajaku ve složení Petr Procházka, Tomáš Křivánek, Petr Fuksa a Karel Kožíšek.

Írán a Talibán se přiznaly k otevřenému konfliktu na společné íránsko-afghánské hranici. Talibán, islamistické hnutí, kontroloval většinu afghánského území. Na počátku krize stálo dobytí města Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu talibánskými bojovníky, při kterém bylo zajato několik Íránců, mezi nimiž byla i desítka diplomatů a jeden novinář státní tiskové agentury IRBA. Na tuto situaci reagoval Írán uspořádáním vojenského cvičení na hranicích se sousedním státem. Jednotky s 35 tis. vojáky, 25 bojovými letouny či s dvěma raketovými bateriemi zde setrvaly i po dokončení cvičení.

Sponzoři koaliční strany ODS figurovaly mezi úspěšnými firmami zakázek hl. m. Prahy. Takové jednání považovali za nemorální někteří političtí oponenti Klausovy strany. K zamýšlení vedlo právě jednání ODS, která si do svého účetnictví žádným způsobem nenaznamenala dary od těchto subjektů navzdory přiznání šéfa pražské ODS Jana Koukala o jejich přijetí. Jednalo se o zakázky na údržbu a provoz veřejného osvětlení, výstavby městských kolektorů nebo výkupu stavebních pozemků. Firmy Epic či Subterra byly v předešlých letech štědrými sponzory strany. Aféra by se zřejmě nerozpoutala, kdyby vládnoucí stranou v hlavním městě nebyla právě ODS.

Na Slovensku se blížily parlamentní volby, které měly zodpovědět přinejmenším čtyři otázky: za prvé jaký bude politický systém země a zda se znovu posílí postavení institucí zaručující demokratické principy. Druhá otázka se týkala ekonomických mechanismů, které byly pod vlivem nomenklaturní privatizace značně potlačeny. Třetí se vztahovala k respektování zákonů a ústavy politickými reprezentanty, a především vládnoucí garniturou. Poslední, zda nastolená politika postavená na obrazu nepřátel bude ustupovat a nahradí ji demokratická a transparentní cesta. Nadcházející volby nabízely srovnání ČR a SR co do vývoje polistopadové politické kultury. Dle analytiků na Slovensku stejně jako v České republice absentovala velká volební témata a byla nahrazena protikorupčními tématy typu „akce čisté ruce“. Poprvé v polistopadové historii hrála v obou zemích roli marketingová strategie předvolební kampaně. V případě Slovenska pak zásadní úlohu sehrávala média, „objektivně“ referující o protikandidátech favoritní strany, volební zákon diskriminující soukromá média a možná manipulace výsledků. V České republice naopak média zůstala spíše objektivní a nebyla ovlivněna ani omezena žádnou obdobnou normou. Mečiar využíval v kampani HZDS i popularity známých osobnosti ze světové, české i slovenské scény. Ke zlepšení „image“ stávajícího premiéra pomohla např. topmodelka Claudia Schiffer otevřením nového dálničního úseku, herečka Claudia Cardinal nebo francouzský herec Gérard Depardieu. Pražská fotbalová Sparta nastoupila k přátelskému utkání s prešovským týmem k oslavě založení tamějšího klubu, ale český celek nastoupil v dresech HZDS.

Za zlom ve vyšetřování finančních skandálů ODS se považovalo svědectví vlivného pracovníka SPT Telecom, který na policii vypověděl, že strana měla obdržet úplatek ve výši 300 mil. Kč za privatizaci Telecomu od švýcarsko-holandské firmy Tel-Source. Strana přijetí úplatku odmítla.

Ve Spojených státech amerických stále probíhala „kauza Lewinská“. Prezident Bill Clinton v Bílém domě přiznal vztah s bývalou stážistkou po déle než sedmi měsících od vypuknutí aféry. Zpráva vyšetřovatele Kennetha Starra uváděla mimo jiné podrobné nákresy fyzické podoby onoho vztahu. Členové Kongresu měly rozhodnout o tzv. impeachmentu, tj. odvolání prezidenta. Clinton sice vztah přiznal, ale odmítl veškerá další obvinění z křivé výpovědi, maření vyšetřování či zneužívání prezidentské pozice a podle jeho slov americká ústava dovolovala odvolat hlavu státu v případě usvědčení ze zrady, úplatkářství a jiných závažných trestných činností. Podle analytiků světového dění měl Clinton na 70 % odstoupit. Prezidentova podpora u veřejnosti stále klesala.

Na Mistrovství světa skifařů v Kolíně nad Rýnem získali stříbrnou a bronzovou medaili Michal Vabroušek a Václav Chalupa.

V září se znovu propadla česká ekonomika dle poklesu hrubého domácího produktu o 2,4 %. Ekonomové kritizovali připravovaný deficitní rozpočet novou vládou, který nedával příliš prostoru k potřebným změnám. Ekonomika doplácela na celkový pokles životní úrovně českého obyvatelstva projevující se také poklesem spotřeby. Pokles HDP byl způsoben dle analytiků restriktivní politikou a příliš pomalou restrukturalizací průmyslových podniků. Podle zahraničního tisku zpomalení ekonomiky mohlo ohrozit vstup ČR do EU, protože předpokladem přijetí bylo i rychlé přibližování mzdové a cenové úrovně poměrům v členských zemích EU. Naopak další kandidátské země bývalého východního bloku Maďarsko, Polsko a Slovinsko dosahovaly hospodářského růstu.

V září koncertovala na pražském Výstavišti britská elektronická skupina Depeche Mode.

Prezident Václav Havel uskutečnil státnickou cestu do Spojených států amerických, kde se setkal i se svým protějškem Billem Clintonem. Spíše než o českého prezidenta se američtí novináři na společné konferenci obou hlav států zabývali skandálem Clintona a své otázky směřovali ke vztahu prezidenta a Moniky Lewinské. Na počest prezidenta Havla se konal v Bílém domě koncert člena legendární skupiny Velvet Underground, Lou Reeda, který vstoupil s doprovodnou kapelou, v níž si zahrál coby host nestor české undergroundové rockové scény Milan „Mejla“ Hlavsa.

V polovině září zasáhly oblast Klatovska, Karlovarska a Krkonoš povodně způsobené prudkým deštěm a zvednutými hladinami řek Otavy, Ohře a Labe. Z nádrže Labská u Špindlerova mlýna museli vodohospodáři upouštět množství vody, aby nedošlo k přeplnění přehrady po vydatných deštích.

Podle výzkumu společnosti GfK každý pátý občan republiky přiznával, že předal úředníkovi úplatek. Třetina české populace se domnívala, že úplatky přijímá v největší míře úřednický aparát. Dále se dle respondentů nejvíce uplácelo v soudnictví, zdravotnictví a na policii. Oproti době socialismu, kdy si osm procent obyvatel myslelo, že úplatkářství je samozřejmou součástí života, zastávalo stejný názor téměř deset let po Sametové revoluci přes 20 % obyvatel. Přes 40 % lidí bylo přesvědčeno, že za minulého režimu korupční jednání bylo oproti devadesátým létům méně rozšířené.

Sice Mečiarova HZDS vyhrála slovenské parlamentní volby se ziskem 27 %, ale odpůrci tehdejšího nejmocnějšího muže Slovenska se shodli na koalici, která disponovala ústavní většinou. Na spolupráci se dohodla Slovenská demokratická koalice (SDK), jež získala přes 26 % hlasů, Strana demokratické levice (SDL) s necelými 15 %, Strana maďarské koalice se ziskem 9 % a Strana občanského porozumění s 8 %. Nově utvořená koalice obsadila 93 křesel z celkovým 150 a získala tak pohodlnou většinu k prosazování své antimečiarovské politiky. Volební účast na Slovensku přesáhla 84 %. (ř, 2) Emotivní rozloučení připravil po porážce v zářijových volbách odstupující premiér Slovenska Vladimír Mečiar ve veřejnoprávní Slovenské televizi. Mečiar na rozloučenou zazpíval divákům „S Pánem Bohem jdu od vás“.

Za další možné nástupce v prezidentském úřadu označil Václav Havel bývalého federálního předsedu vlády Petra Pitharta, tehdejší ministryni zahraničních věcí USA Madeleine Albrightovou nebo Petru Buzkovou, místopředsedkyni ČSSD.

Ze zdravotních důvodů z funkce předsedy KDU-ČSL rezignoval Josef Lux. Mezi kandidáty na post předsedy strany patřil bývalý ministr vnitra Cyril Svoboda, který oproti Luxově politickému kurzu chtěl lidovce více naklonit na stranu ČSSD. Odstupující předseda stále hájil spolupráci s pravicovou ODS a US. Dále se jako o možných kandidátech na předsedu KDU-ČSL hovořilo o exministru obrany Miroslavu Výborném nebo o tehdejším prvním místopředsedovi strany Janu Kasalovi.

Dominik Duka, do té doby představený dominikánského kláštera, byl z rukou dosavadního královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška, pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka a papežského nuncia Giovanniho Coppy vysvěcen na biskupa v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.

Po šestnácti letech u moci skončila éra kancléře Helmuta Kohla. V parlamentních volbách Spolkové republiky Německo zvítězila strana Gerharda Schrödera SPD, když získala přes 41 % preferenčních hlasů. Dosavadní dolnosaský premiér Schröder se tak stal novým německým kancléřem.