Změnit rok:

1998 2008

Změnit třídění:



Načíst měsíc Červen
Mistrovství světa v ledním hokeji se konalo ve Švýcarsku

1. 5. 1998

Mistrovství světa v ledním hokeji se konalo ve Švýcarsku

Začalo 62. mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku. Česká reprezentace vstoupila do turnaje vítězstvím nad Japonskem 8:2 a nad Běloruskem 4:2. Hokejisté si tak snadno zajistili postup do čtvrtfinálové skupiny spolu s Ruskem, Slovenskem a Švýcarskem. Ve čtvrtfinálovém postfederálním derby byl úspěšnější český tým, když jedinou brankou zápasu rozhodl o vítězství obránce Kučera. Vítězná série národního týmu pokračovala výhrou nad celkem ze Švýcarska 3:1. Hokejisté postoupili do semifinále i přes remízový výsledek s Ruskem 2:2. Na postup do finále mistrovství jim však remíza s Finskem 2:2 nestačila a o bronz se národní tým utkal s domácím Švýcarskem. Souboj o bronz dopadl lépe pro český výběr, po zlatém Naganu hokejisté získali bronzovou medaili i na mistrovství světa. Ve finále se utkalo Švédsko s Finskem. V severském derby byli úspěšnější reprezentanti tří korunek a stali se tak po sedmé v historii mistry světa.

Prohlédnout detail
Fotbalová Sparta obhájila mistrovský titul

2. 5. 1998

Fotbalová Sparta obhájila mistrovský titul

Fotbalová Sparta na jaře 1998 obhájila prvoligový mistrovský titul, před pražskou Slávií na druhém a Sigmou Olomouc na třetím místě. Sparta za celou sezónu prohrála pouze tři ligové zápasy (s Brnem, Olomoucí a Ostravou). Ze soutěže sestoupili SK České Budějovice a beznadějně poslední AFK Atlantic Lázně Bohdaneč. Nejlepším střelcem Gambrinus ligy ročníku 1997/1998 se stal útočník Sparty, Horst Siegel, se třinácti brankami.

Prohlédnout detail
Senát odhlasoval vstup ČR do NATO

2. 5. 1998

Senát odhlasoval vstup ČR do NATO

Senát ČR odhlasoval vstup ČR do NATO a v návaznosti na pozitivní stanovisko Spojených států amerických se začala tato událost oslavovat v prostorách Valdštejnského paláce. Petr Pithart, předseda Senátu ČR pronesl slavnostní řeč. Mezi parlamentními stranami ohledně vstupu do NATO panovala shoda, vyjma komunistické strany, která se odmítala zapojit do obraných a politických severoatlantických struktur. ČR nakonec do NATO slavnostně vstoupila 12. března 1999 spolu s Polskem a Maďarskem, jakožto první tři země bývalého východního bloku.

Prohlédnout detail
Česká politická scéna si začíná zvykat na politické poradce

2. 5. 1998

Česká politická scéna si začíná zvykat na politické poradce

Česká politická scéna si začala zvykat na přítomnost politických poradců, kteří v zákulisí připravovali volební programy a kampaň politických stran nebo analyzovali soudobou politickou situaci. Mezi poradce, jejichž angažmá bylo četně diskutováno, patřil Vladimír Mlynář z Unie Svobody, kterého přijal mezi své spolupracovníky Josef Tošovský a Mlynář se tak spolupodílel na sestavování „úřednické vlády“. Probíral se také silný neformální vliv Miroslava Šloufa, kontroverzního „pravé ruky“ Miloše Zemana a pozdějšího šéfa poradců předsedy vlády. Šlouf byl nakonec odvolán v roce 2002 po sporech s Vladimírem Špidlou (a k nelibosti Miloše Zemana) kvůli své komunistické „aparátnické“ minulosti.

Prohlédnout detail
Americký senát schválil vstup ČR do NATO

2. 5. 1998

Americký senát schválil vstup ČR do NATO

Senát Spojených států amerických schválil vstup ČR společně s Maďarskem a Polskem do Severoatlantické aliance (NATO). I když se očekávalo schválení nových členů bez větších problémů, překvapila světová i domácí média drtivá většina, již byl přístup schválen. Značný vliv na přistoupení ČR a dalších postkomunistických států měly krajanské spolky i prezident Bill Clinton, pro kterého se stalo rozšíření NATO jednou z prioritních zahraničně-politických otázek.

Prohlédnout detail
Dojednána konečná podoba dohody o přijetí eura

2. 5. 1998

Dojednána konečná podoba dohody o přijetí eura

Na počátku května se konal summit zemí Evropské unie týkající se konečné podoby přijetí společné evropské měny, eura, jemuž předsedal britský ministerský předseda Tony Blair. V belgické metropoli státníci řešily, které státy budou od 1. ledna 1999 zavádět euro a jaké budou stanoveny převodní kurzy. Debatovalo se také o složení výkonné rady Evropské centrální banky i o technických aspektech kolem mincí eura.

Prohlédnout detail
Duisenberg bankovním prezidentem Evropské centrální banky

3. 5. 1998

Duisenberg bankovním prezidentem Evropské centrální banky

Prezidentem Evropské centrální banky se stal po mimořádně ostré debatě prezidentů a premiérů EU Nizozemec Wim Duisenberg, který však v polovině svého mandátu slíbil odstoupit a předat funkci francouzskému kandidátovi Jean-Claudeovi Trichetovi. Od nového roku tak zavedly jednou měnu státy Belgie, Francie, Finska, Irska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rakouska a Španělska. Prozatím se kvůli ekonomické situaci do eurozóny nepřidalo Švédsko a Řecko. Dánsko společně s Velkou Británií si vyjednalo výjimku, a tedy se jich zavedení eura netýkalo.

Prohlédnout detail
Spotřeba alkoholu v ČR stoupala meziročně o jeden litr

4. 5. 1998

Spotřeba alkoholu v ČR stoupala meziročně o jeden litr

Spotřeba alkoholu v ČR stoupala meziročně o jeden litr a nepříznivý trend se tedy nezměnil ani po roce 1989. V roce 1998 spotřeba dosahovala hranice 10 litrů čistého lihu na obyvatele. Republika se tak zařadila mezi tzv. mokré země a zároveň náležela do první desítky států, kde se věková hranice konzumentů alkoholu neustále snižovala. Česká společnost se stala benevolentní k nadměrnému konzumování lihovin, zároveň nebyl alkoholismus prioritním tématem, protože ho upozadil narůstající problém s jinými návykovými látkami, drogami.

Prohlédnout detail
Projednávána zpráva o rwandské genocidě

5. 5. 1998

Projednávána zpráva o rwandské genocidě

OSN nevěnovalo ve své době dostatečnou pozornost zprávě od generála Roméa Dallaira, který v ní poslal varování, že v africké Rwandě se schyluje ke genocidě Tutsiů. Během sta dní (roku 1994) tak bylo zavražděno na 800 tis. členů kmene a tako genocida se stala jedním ze smutných milníků dvacátého století.

Prohlédnout detail
V Londýně se konal summit k otázkám Blízkého východu

5. 5. 1998

V Londýně se konal summit k otázkám Blízkého východu

V Londýně se konal summit k otázkám Blízkého východu. Konkrétně byla na programu debata o velikosti okupovaného území, které by Izrael vrátil Palestincům. Více než rok stagnující mírový proces mezi oběma zeměmi se nepodařilo během summitu posunout. Izraelská delegace vedená premiérem Benjaminem Netanjahuem byla ochotna vrátit pouhých 9 % půdy Západního břehu, zatímco Palestinci včele s Jásirem Arafatem, původně požadující 30 % území, by uvažovali o kompromisu 13 % navržené Spojenými státy americkými. (k, 15) Během násilných protestů k 50. výročí vyhnání Palestinců z území Izraele zabili bezpečnostní složky osm Palestinců a dalších 150 lidí bylo při potyčkách zraněno. Izraelské složky zasáhly poté, co na ně demonstranti začali házet zápalné lahve a kameny. Násilnosti se dále rozšířily i do východního Jeruzaléma. Konflikt mezi Izraelem a Palestinou se tak i přes diplomatické snahy nadále vyostřoval.

Prohlédnout detail
Jižní Itálii zasáhly sesuvy půdy

9. 5. 1998

Jižní Itálii zasáhly sesuvy půdy

Jihoitalskou oblast Kampánie zasáhla přírodní katastrofa v podobě mohutných sesuvů půdy, při nichž přišlo o život na dvě stovky obyvatel a několik tisíc bylo nuceno opustit své domovy. Na pomoc přijeli američtí vojáci ze základny u Neapole vybaveni buldozery k odklízení zeminy a technikou pro hledání těl obětí.

Prohlédnout detail
Inter Milán vítězem Poháru UEFA

9. 5. 1998

Inter Milán vítězem Poháru UEFA

Vítězem fotbalového Poháru UEFA se stal Inter Milán, který porazil v pařížském finále 3:0 Lazio Řím, jehož oporou byl český hráč Pavel Nedvěd. Finále se poprvé uskutečnilo v jednom zápase sehraném na před začátkem soutěže určené „neutrální půdě“.

Prohlédnout detail
Prezident Havel udělil milost útočníkům na Miroslava Sládka

11. 5. 1998

Prezident Havel udělil milost útočníkům na Miroslava Sládka

Prezident Václav Havel udělil milost dvěma útočníkům, kteří zbili šéfa republikánů Miroslava Sládka. Rozhodnutí hlavy státu se setkalo s kritikou. Jednalo se o muže romského etnika. Podle některých politických činitelů byla milost případem pozitivní diskriminace a také ukvapeným činem, protože ve věci napadení nebylo orgány činnými v trestním řízení v době omilostnění ještě rozhodnuto.

Prohlédnout detail
Indie uskutečnila úspěšné jaderné testy

12. 5. 1998

Indie uskutečnila úspěšné jaderné testy

Indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí informoval světová média o provedení tří podzemních atomových výbuchů v poušti u Pókaranu. S rozhořčením přijal zprávu sousední Pákistán, který reagoval slovy o novém závodu ve zbrojení mezi oběma zeměmi. Spojené státy americké uvažovaly na uvalení sankcí na Indii.

Prohlédnout detail
Oslavy padesátého výročí od berlínského leteckého mostu

13. 5. 1998

Oslavy padesátého výročí od berlínského leteckého mostu

V Berlíně se konaly oslavy 50. výročí leteckého mostu pro Berlín. Vybudováním vzdušného mostu, kterým západní spojenci zásobovali během let 1948 až 1949 berlínské obyvatele, překonávali sovětskou blokádu západního sektoru města, jenž bylo vyjmuto ze sovětské okupační zóny vzniklé po druhé světové válce. Pozemní přístupové cesty k zónám pod vlivem západních spojenců – USA, Francie a Velké Británie, byly zablokovány právě Sověty 24. června 1948, kteří chtěli docílit kontroly nad celým územím města. Během blokády bylo nepřetržitě zásobováno přes dva miliony obyvatel prostřednictvím vzdušného mostu, v jehož rámci se uskutečnilo na 300 tis. letů. Blokáda skončila 12. května 1949.

Prohlédnout detail
Hrozí krachy menších pojišťovacích ústavů

13. 5. 1998

Hrozí krachy menších pojišťovacích ústavů

Odborníci varovali v návaznosti na bankrot Pojišťovny Morava před možnými dalšími krachy zejména menších pojišťovacích ústavů. Naopak podle ředitele České podnikatelské pojišťovny Vlastimila Navrátila nebyla panika na místě, dle jeho slov se ohrožené instituce dají cestou fúze se silným partnerem než odebráním licence a následným bankrotem.

Prohlédnout detail
Na místě vepřína v Letech by mohl vzniknout památník

14. 5. 1998

Na místě vepřína v Letech by mohl vzniknout památník

Média informovala o snaze ministra a mluvčího vlády Vladimíra Mlynáře o odstranění velkovýkrmny vepřů v Letech u Písku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro internaci romských rodin z území Protektorátu. Mlynář se nedohodl se zástupci vedení vepřína na možné variantě odškodnění. Na místě měl být vybudován památník, který by se stal důstojnou vzpomínkou na romský holocaust a na více než 300 romských obětí.

Prohlédnout detail
Násilnosti během výročí vyhnání Palestinců z izraelských území

15. 5. 1998

Násilnosti během výročí vyhnání Palestinců z izraelských území

Během násilných protestů k 50. výročí vyhnání Palestinců z území Izraele zabili bezpečnostní složky osm Palestinců a dalších 150 lidí bylo při potyčkách zraněno. Izraelské složky zasáhly poté, co na ně demonstranti začali házet zápalné lahve a kameny. Násilnosti se dále rozšířily i do východního Jeruzaléma. Konflikt mezi Izraelem a Palestinou se tak i přes diplomatické snahy nadále vyostřoval.

Prohlédnout detail
Zemřel zpěvák a herec Frank Sinatra

16. 5. 1998

Zemřel zpěvák a herec Frank Sinatra

Ve věku 82 let zemřel zpěvák, herec a symbol moderní americké historie Frank Sinatra, který ve svém losangeleském domě podlehl srdečnímu záchvatu. Sinatra, král swingových balad, jak byl často titulován, se narodil v roce 1915 italským přistěhovalcům. Mezi jeho nejznámější písně patřily My Wy, Lady Is nebo Tramp.

Prohlédnout detail
V centru Prahy se sešli ekologičtí aktivisté

18. 5. 1998

V centru Prahy se sešli ekologičtí aktivisté

Ekologičtí aktivisté se v centru Prahy sešli v rámci celosvětových protestů proti dopadům globalizace ekonomiky na životní prostředí. Na původně povolené shromáždění Global Street Party se sjelo přes tři tisíce aktivistů a anarchistů. Několik stovek demonstrantů se však oddělilo a během odpoledne a večera zaútočilo na policejní doprovod. Demonstrace proběhly také v Birminghamu nebo v Ženevě, kde docházelo rovněž k výtržnostem. Do dnešních dnů se aktéři přou o adekvátnost zásahu policejních složek.

Prohlédnout detail
Stát nabízí příspěvky na hypotéční úvěry, Češi mají obavy ze splácení

20. 5. 1998

Stát nabízí příspěvky na hypotéční úvěry, Češi mají obavy ze splácení

Stát nabízel příspěvky na hypoteční úvěry. Ekonomické rubriky však informovaly o nezájmu občanů o státní pomoc na podporu bydlení ve formě návratného finančního příspěvku, protože se obávali dlouhodobých závazků a možné pozdější nemožnosti je splácet.

Prohlédnout detail
FC Blšany si zajistil postup do první fotbalové ligy

20. 5. 1998

FC Blšany si zajistil postup do první fotbalové ligy

Fotbalový klub Blšany si zajistil postup do nejvyšší fotbalové soutěže. Obec s 480 obyvateli se stala světovou raritou i když průkopníkem ligového fotbalu a postupu mezi nejlepší celky byly Drnovice, které v letech 1993 až 2005 patřily mezi fotbalovou elitu.

Prohlédnout detail
OECD hodnotí stav českého hospodářství skepticky

21. 5. 1998

OECD hodnotí stav českého hospodářství skepticky

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnotila skepticky tehdejší stav českého hospodářství. Vývoj ekonomiky omezovaly dle mezinárodní organizace především příliš štědrý sociální systém, nezprivatizované banky nebo kontrola nájemného. V důsledku zpomalení ekonomiky také vzrostla v ČR nezaměstnanost a ekonomové očekávali tento trend i v dalším období vzhledem k nutnosti restrukturalizace podniků. Naopak chvály se dočkala restriktivní měnová politika České národní banky uplatňovaná v důsledku deficitu na běžném účtu a obchodním schodku.

Prohlédnout detail
Odbory svolaly výstražnou stávku na začátek června

21. 5. 1998

Odbory svolaly výstražnou stávku na začátek června

Odbory rozpočtových a příspěvkových sfér po neúspěšném jednání s premiérem Josefem Tošovským svolaly na 8. června výstražnou stávku. Celkem se do akce za zvýšení mezd a životní úrovně mělo zapojit deset odborových svazů zaměstnanců státní správy. O připojení k protestu uvažovali také policisté a hasiči. Zemědělci v den jednání s předsedou vlády přijeli demonstrovat přímo do Prahy, kde se jich sešlo přes pět a půl tisíce.

Prohlédnout detail
Vysoká škola ekonomická chce zrušit bakalářské obory

22. 5. 1998

Vysoká škola ekonomická chce zrušit bakalářské obory

Vysoká škola ekonomická chtěla v roce 1998 zrušit bakalářské obory z důvodu nezájmu ze strany studentů a neuchopitelnosti titulu z hlediska potenciálních zaměstnavatelů. Firmy z ekonomických oblastí očekávaly vysokoškolsky vzdělané pracovníky s inženýrským titulem. Celkově zájem o studium na vysokých školách rostl. Největší zájem byl na Univerzitě Karlově o filozofickou, právnickou a pedagogickou fakultu.

Prohlédnout detail
Politici před volbami cílí na seniory

23. 5. 1998

Politici před volbami cílí na seniory

Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny ČR se politické strany začaly zajímat o početnou potenciální voličskou základnu, o seniory. Naopak mladé rodiny, jako nejohroženější sociální skupina své doby, stála mimo pozornost politiků. Zvýšený zájem v souvislosti se seniory si analytikové vysvětlovali zejména nárůstem preferencí nové strany „Důchodci za životní jistoty“ (DŽJ) a tedy možného poklesu míry voličských hlasů parlamentním stranám.

Prohlédnout detail
Obyvatelé Ulsteru odsouhlasili belfastskou dohodu

23. 5. 1998

Obyvatelé Ulsteru odsouhlasili belfastskou dohodu

Obyvatelé Ulsteru se v referendu vyslovili pro možný začátek konce 30 let trvajícího konfliktu, když odsouhlasili tzv. belfastskou dohodu. Dohoda znamenala největší posun ve vztazích mezi protestanty a katolíky Severního Irska a Irské republiky. Severoirský dovolovaný systém vlády je založen právě na této dohodě, která vytvořila mnoho institucí mezi Severním Irskem a Irskou republikou, a mezi Irskou republikou a Spojeným královstvím.

Prohlédnout detail
Podle ankety TGM Největším Čechem

26. 5. 1998

Podle ankety TGM Největším Čechem

Lidové noviny vyhlásily výsledky čtenářské ankety o „Největší Čechy 20. století“. Nejvíce hlasů získal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, následoval ho spisovatel, dramatik a novinář Karel Čapek. Na třetím místě se umístil bývalý premiér Václav Klaus. Tehdejší prezident Václav Havel skončil na 5. místě za kardinálem Františkem Tomáškem. Do první desítky „největších Čechů“ se dále probojovali Leoš Janáček, Jaroslav Seifert, Jaroslav Heyrovský, Edvard Beneš nebo Milada Horáková.

Prohlédnout detail
České dráhy nejpozději do roku 2000 se ziskem

26. 5. 1998

České dráhy nejpozději do roku 2000 se ziskem

České dráhy v květnu ohlásily, že by nejpozději do roku 2000 chtěly začít vykazovat zisk svého hospodaření.

Prohlédnout detail
Jan Ruml varuje před možnou koalicí Miloše Zemana a Václava Klause

27. 5. 1998

Jan Ruml varuje před možnou koalicí Miloše Zemana a Václava Klause

Před červnovými volbami se řešilo na politické scéně téma budoucí spolupráce mezi stranami. Jan Ruml z Unie Svobody tvrdil, že Václav Klaus s Milošem Zemanem se chystají vládnout společnými silami. Ministrem financí se měl stát podle Rumlova obvinění právě bývalý premiér a předsedou vlády Miloš Zeman. Politologové ovšem ve velkou koalici pravice a levice nevěřili.

Prohlédnout detail
Pakistán provedl odvetné jaderné zkoušky

29. 5. 1998

Pakistán provedl odvetné jaderné zkoušky

Na konci května Pákistán provedl jako odvetu na indické jaderné testy pět jaderných zkoušek a zařadil se tak jako první islámská země k jaderným velmocím. Stejně jako v případě Indie většina světa odsoudila jaderné výbuchy a USA oznámily odvetná ekonomická opatření. Závody ve zbrojení měly za následek destabilizaci regionu.

Prohlédnout detail
Připomínky prvního výstupu na Mount Everest

29. 5. 1998

Připomínky prvního výstupu na Mount Everest

V médiích proběhla zpráva, že před 45 lety Edmund Hillary spolu s nepálským šerpou Norgayem Tenzingem jako první lidé pokořili nejvyšší horu světa, Mount Everest. Dobít horu se Novozélanďanovi podařilo 29. května 1953. Krátce po svém návratu byl královnou Alžbětou II. povýšen do šlechtického stavu.

Prohlédnout detail
Rusku hrozí ekonomický kolaps

30. 5. 1998

Rusku hrozí ekonomický kolaps

Rusku hrozil ekonomický kolaps a státní bankrot. Finanční krize ochromila burzu cenných papírů a měla dopad i na strmý pád ruského rublu. Za finančními problémy země stála její rostoucí vnitřní i vnější zadluženost a asijská hospodářská krize. Velké průmyslové podniky oznámily bankrot. Krach těchto osmi nerentabilních podniků měl vyděsit další chronické neplatiče daní, kteří dlužili státní pokladně miliardy rublů. Ruská vláda na obranu před šířením nedůvěry finančních trhů vydala prohlášení o privatizaci některých monopolních podniků.

Prohlédnout detail
Načíst měsíc Duben

© 2024, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru