Rok: 1998
Region: Jihomoravský

Prudký nárůst nezaměstnanosti pokračoval z předcházejícího roku. Na počátku února dosáhl svého historického maxima, když postrádalo zaměstnání přes 280 tis. lidí, což činilo 5,6 % práce schopného obyvatelstva. Ekonomové očekávali, že tento trend bude pokračovat i v dalších měsících. Důvodem byla opatření podniků směřující ke snížení provozních nákladů i skrze propouštění zaměstnanců i fakt, že se tuzemská ekonomika potýkala s přezaměstnaností a firmy se chovaly neefektivně. Takto vysoká míra nezaměstnanosti byla odborníky považována za pozitivní jev, neboť přispívala ke snižování nákladů a zvyšování produktivity práce. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahoval mostecký, chomutovský, lounský, karvinský a znojemský okres. Na opačném konci žebříčku se tradičně nacházela Praha a okolí.

Rasové napětí v České republice stoupalo a situace si vyžádala pozornost politické reprezentace, která se situací mezi minoritou a majoritou příliš nezabývala. Vztah mezi českou a romskou částí populace se radikálně zhoršil. Přibylo rasově motivovaných incidentů na obou znepřátelených stranách po úmrtí ženy romského původu ve Vrchlabí. Další dny přinesly několik případů útoků na české obyvatelstvo v Jablonci nad Nisou, Bílině a Břeclavi a Moravské Třebové.

Čeští egyptologové odkryli unikátní nález, hrob egyptského velmože. Tým prof. Miroslava Vernera na otevření hrobky pracoval více jak dva roky. Neporušená hrobka velmože z doby před víc než 2,5 tis. lety byla světovým unikátem.

Začalo se hovořit o problému tzv. strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů, o rozdílech mezi bohatými a chudými oblastmi a příčinami jejich vzniku. Hospodářsky slabých regionů bylo na území republiky dle šetření Ministerstva pro místní rozvoj ČR 11 a nacházely se zejména v příhraničích oblastech, např. okresy Louny, Znojmo, Bruntál. Jednalo se o území zaměřené na zemědělství, s nízkou hustotou obyvatelstva i nižší životní úrovní oproti průmyslovým regionům. Za strukturálně postižené se považovaly např. okresy Kladno, Děčín, Ostrava či Karviná, ve kterých rostla nezaměstnanost kvůli změnám v hospodářské struktuře, tj. zavírání dolů a rušení podniků související s těžebním průmyslem. V tomto směru se očekávalo zlepšení situace regionů se vstupem ČR do Evropské unie a čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Sdružování malých a středních obcí do tzv. venkovských mikroregionů dávalo také naději na zlepšení situace. Mikroregiony byla jedna z možností forem spolupráce v regionu.

V rakouském Innsbrucku byl v kritickém stavu operován Václav Havel. Operaci prováděl tým rakouských chirurgů pod vedením Ernsta Bodnera, který měl podezření na protržení tlustého střeva. Havel v rakouských Alpách trávil rekondiční dovolenou i se svojí manželkou Dagmar.

Fotbalový klub Blšany si zajistil postup do nejvyšší fotbalové soutěže. Obec s 480 obyvateli se stala světovou raritou i když průkopníkem ligového fotbalu a postupu mezi nejlepší celky byly Drnovice, které v letech 1993 až 2005 patřily mezi fotbalovou elitu.

Lidové noviny vyhlásily výsledky čtenářské ankety o „Největší Čechy 20. století“. Nejvíce hlasů získal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, následoval ho spisovatel, dramatik a novinář Karel Čapek. Na třetím místě se umístil bývalý premiér Václav Klaus. Tehdejší prezident Václav Havel skončil na 5. místě za kardinálem Františkem Tomáškem. Do první desítky „největších Čechů“ se dále probojovali Leoš Janáček, Jaroslav Seifert, Jaroslav Heyrovský, Edvard Beneš nebo Milada Horáková.

Českému západnímu a jižnímu pohraničí vládly dle novinových titulků trpaslíci a prostitutky. Nechvalně proslulá byla v tomto směru silnice E55 spojující tuzemsko se sousedním Rakouskem, a to jak na jižním konci s dominujícím Dolním Dvořištěm, tak severozápadním Dubím náležející k Teplicím. Místní obyvatelé si na projíždějící auta s německou či rakouskou poznávací značkou, ze kterých se ozývalo „Wieviel?“ i na lehké ženy, jejich pasáky a sexuální turisty, zvykli.

V Brně natáčel režisér Antonín Moskalyk seriál s prvorepublikovou tématikou Četnické humoresky. Autor námětu, policejní rada Michal Dlouhý, vycházel z činnosti prvorepublikových četnických pátracích stanic v letech 1933 a 1934. Hlavní role ztvárnili Tomáš Töpfer jako štábní strážmistr Karel Arazím, Petr Kostka v roli vrchního velitele pátračky nebo Ivan Trojan coby Bedřich Jarý.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravovalo projekt k regeneraci sídlišť a bydlení v panelových domech. Rekonstrukce se dočkalo sídliště Kohoutovice u Brna s více než dvěma sty byty a bývalá sovětská vojenská základna Mladá u Milovic severovýchodně od Prahy.

Dle průzkumu veřejného mínění si 55 % obyvatel země přálo rezignaci hlavy státu Václava Havla. Důvěra v prezidenta od roku 1996 klesala a v roce 1998 dosahovala „pouhých“ 52 %. Za klesající popularitou Havla stály nejen jeho zdravotní potíže, ale také působení první dámy Dagmar Havlové na Hradě, jež se stala pro značnou část veřejnosti nepřijatelnou. Dále zde hrál roli rozpor mezi idejemi prezidenta a uskutečněnými změnami. Havel chtěl docílit omezení moci politických stran, ovšem výsledky voleb do Senátu i do Poslanecké sněmovny spíše ukazovaly na opačnou tendenci.

Výsledky senátních voleb byly projednávány u Nejvyššího soudu. Soud v případě stížnosti na neregulérnost voleb v obvodu Brno – město rozhodl ve prospěch sociálního demokrata Zdeňka Koudelky a zbavil tak zvolenou senátorku Dagmar Lastoveckou (ODS) mandátu. Z tohoto důvody byly vypsány nové volby pro obvod č. 58. Porušení volebního zákona se měla dopustit Česká televize a Lidové noviny zveřejněním textu a reportáže 48 hodin před volbami, které místní kandidátku údajně zvýhodňovaly před ostatními uchazeči o post senátora. Kauza se dostala k Ústavnímu soudu, protože dle Václava Klause byly rozhodnutím soudu ovlivněny další demokratické volby.

Mezi nejbohatší Čechy roku 1998 zařadily Lidové noviny osobnosti z různých oborů na základě celkové hodnoty základního jmění společností. Lidé figurující v žebříku byli hodnoceni i dle jejich ekonomického a politického vlivu na dané odvětví. Lubomír Soudek, generální ředitel koncernu Škoda Plzeň ovládající strojírenské impérium, patřil mezi nejznámější české podnikatele devadesátých let. V oblasti zemědělství byl jedním z nejbohatších lidí vyhlášen František Čuba, bývalý šéf Agrokombinátu Slušovice, který po roce 1990 začal sám podnikat. Nejúspěšnějším podnikatelem v cestovním ruchu byl majitel cestovní kanceláře Václav Fischer. Mezi sportovci dominovali hokejisté NHL Dominik Hašek a Jaromír Jágr, dále tenisté Petr Korda a Jana Novotná.