Rok: 1998
Region: Evropa

V Asii se rozšířil virus ptačí chřipky a Evropská unie z tohoto důvodu zakázala dovoz drůbeže do členských států.

Na mezinárodním poli se dlouhodobě řešily důsledky a stávající problém s politickým uspořádáním po rozpadu Jugoslávie a následného vojenského konfliktu, který trval od března 1991 do listopadu 2001. Daytonská dohoda z roku 1995 upřednostňovala jednotnou Bosnu a Hercegovinu složenou z muslimsko-chorvatské federace a Republiky srbské v Bosně. Bosenští Chorvaté ovšem stále prosazovali své začlenění pod nově vzniklé Chorvatsko, bosenští Srbové naopak chtěli raději náležet pod Srbsko.

V oblasti afrického Magrebu nepanovala v prvních dnech roku 1998 mírová nálada. V západním Alžírsku docházelo opakovaně k teroristickým útokům v průběhu muslimského postního měsíce Ramadánu, za nimiž stáli muslimští fundamentalisté. Konflikt v oblasti začal v roce 1991, kdy úřady podporované armádou zrušily parlamentní volby, ve kterých v prvním kole hlasování vítězila fundamentalistická strana Islámská fronta spásy (FIS). Útoky byly směřovány především na civilní obyvatelstvo, jichž v konfliktu zemřelo na sedm desítek tisíc. Evropská unie chtěla vyslat misi pro prošetření masakrů na civilním obyvatelstvu, resp. delegace měla poskytnout zevrubnou zprávu o situaci v zemi a EU by následně rozhodla o dalších krocích. Alžírská vláda přijetí delegace odmítla pro údajnou nekompetenci jejích členů, ačkoliv byla složena z ředitelů sekcí ministerstev zahraničí Lucemburska, Velké Británie a Rakouska. Alžírská občanská válka skončila v roce 2002 vítězstvím vládních sil a za celou svou dobu si vyžádala něco mezi 44 až 150 tisíci obětí.

Dva a půl tisíce kurdských uprchlíků z Turecka, kteří na přelomu prosince 1997 a ledna 1998 přistálo u břehů jižní Itálie, aby zde požádali o azyl. Tolerantní postoj italských úřadů (např. starosty jihoitalského města Badolato) způsobil spor mezi zeměmi EU, neboť Německo, Rakousko a Francie požadovaly odmítnutí přístupu migrantům do země, aby jim bylo zamezeno v případném pohybu do dalších evropských zemí. Uprchlíci pocházeli především z oblasti jihovýchodního Turecka, kde Kurdové vedli více jak 13 let boje s tureckou armádou, která vůči nim postupovala obzvlášť brutálně. Z tohoto důvodu také zástupci Evropské unie odmítli zahájit rozhovory o členství Turecka. Naopak zemí, jež přijala tisíce kurdských utečenců, byla jihoevropská Itálie. Představitelé Evropské unie vyzvali Turecko, aby situaci s Kurdy, a tím i migraci do evropských zemí, řešila. EU chtěla zpřísnit režim na hranicích, aby nedocházelo ke zneužívání situace Kurdů k záměrnému obohacování např. převaděčských skupin, jež měly své zázemí zejména v Turecku.

Prezident Václav Havel vyzval spoluobčany ve svém novoročním projevu k větší aktivitě ve věcech veřejných.

Německo rozhodlo o odškodnění obětí holocaustu ze střední a východní Evropy. Během následujících čtyř let měla vláda vynaložit celkem 200 mil. marek. Rozhodnutí bylo všeobecně kladně přijato, ale objevily se kritické hlasy, které upozorňovaly na již pokročilý věk přeživších nacistických zvěrstev za druhé světové války a z toho důvody by se tak mělo přikročit k rychlému uskutečnění celé operace. České oběti nebyli zahrnuti do náhrad, které vyplácelo Německo v první vlně odškodnění, proto pro ně byly určeny prostředky z česko-německého Fondu budoucnosti.

Události prvních dvou dní nového roku opět upozornili na nedobrou situaci v Severním Irsku, kde protestanté na nový rok provedli další z útoků na katolické obyvatelstvo Ulsteru a ti následně útoky opětovali. Ačkoliv na rozdíl od jiných případů nedošlo k žádným obětem ani zraněním, započatý mírový proces završený tzv. velkopáteční (či belfastskou) dohodou byl těmito činy ohrožen.

Mezi odborníky i velkými společnostmi se začalo se uvažovat o internetovém zpravodajství jako o možné silné konkurenci pro klasický tisk a to zejména ve Spojených státech amerických. V roce 1998 bylo k internetové síti v USA připojeno více jak 65 % škol. Mediální domy se tehdy připravovaly na vytváření vlastních elektronických novin a webových informačních portálů. V ČR patřil mezi první internetové deníky Neviditelný pes nebo zpravodajský portál iDnes.cz. Ovšem internetové připojení bylo stále v roce 1998 dostupné jen pro velice malé procento české populace. Uživatelé internetového připojení však byli odkázáni na pouze jednoho poskytovatele této služby – Telecom. Monopol společnosti na meziměstské a mezinárodní telefonické linky byl důvodem k vysokým cenám za připojení. Internet, „nová média“ a moderní technologie se postupně začaly stávat součástí slovníku široké veřejnosti.

Americký vzduchoplavec Steve Fossett v lednových dnech přeletěl nad Evropou (i nad Českou republikou) v horkovzdušném balónu, se kterým se již po třetí snažil zdolat vzdušnou cestu kolem světa.

Litevským prezidentem se stal bývalý emigrant Valdas Adamkus. Americký ekolog emigroval spolu s rodiči v roce 1949 do Spojených států amerických a usadili se v Chicagu, kde později Adamkus získal americké občanství. I přes původní pochybnosti, zdali délka jeho pobytu v zahraničí nebude v rozporu s lotyšskými zákony, nakonec litevské soudy potvrdily legálnost jeho kandidatury. Ve volbách ve druhé kole velmi těšně porazil svého protikandidáta Artürase Paulauskase a to v poměru 49,96% (968.031 hlasů) ku 49,22% (953.775) hlasů. Svůj mandát posléze získal i v roce 2004, když byl nenadále odvolán po sérií korupčních skandálů prezident Rolandas Paksas.

Do Bosny, konkrétně to severobosenského města Brčko, putovaly vozy české výroby – Škoda Felicie. Získala je multietnická nově vzniklá policejní jednotka Srbů, Chorvatů a Muslimů. Nákup však nezafinancovala Česká republika, ale Japonsko. Jednotka měla svým fungováním přispět ke zmírnění napětí v oblasti po tzv. válce v Jugoslávii, kterou si nárokují všechny zmíněné skupiny obyvatel. Brčko bylo oblastí, jehož statut neurčovala tzv. daytonská dohoda uzavírající válečný konflikt na Balkánu v roce 1995.

Mnichovský soud se zabýval případem poslance Evropského parlamentu a francouzského předsedy krajně pravicové strany Národní fronty, Jean-Mari Le Pena, který opakovaně prohlásil, že existence plynových komor je „pouhý detail dějin druhé světové války“. Za své výroky čelil Le Pen podezření z podněcování rasové nenávisti a popírání holokaustu. Za podobné názory byl již ve Francii na začátku devadesátých let dvakrát souzen. Evropský parlament nakonec zbavil Le Pena poslanecké imunity v říjnu 1998 a za své výroky byl nakonec odsouzen v červnu 1999.

Společenským tématem se stal i rasismus a diskriminace menšin, zejména pak romského etnika. Dějiny Romů na českém území byly, dle novinových článků, dějinami poprav, perzekuce, genocidy a násilné asimilace. V roce 1997 odešlo především do Kanady a Velké Británie množství příslušníků tohoto etnika. Mnozí se však s novým rokem vrátili zpět do ČR, když jim byla zamítnuta žádost o azyl. Rasistický motiv měly i útoky žhářů na romskou rodinu v Krnově na Bruntálsku. Při prvním útoku na dům utrpěla žena popáleniny druhého a třetího stupně, při druhém útočníci zápalnými lahvemi zničili osobní automobil. Rasismus se nevyhnul ani politické scéně. Rasisticky, a především protiromsky zaměřený návrh člena ČSSD ke zlepšení sociální situace rodin s dětmi spočíval ve zvýšení podpory matkám s vysokoškolským vzděláním, které by tak byly motivovány k rození více dětí. Tehdejší ředitel Úřadu práce v Českých Budějovicích chtěl tímto dosáhnout „zkvalitnění populace“.

Předmětem diskuzí se stalo dosud tabuizované téma interrupce, a to nejen v české společnosti, ale především ve světovém měřítku. Katolická církev ve Spojených státech stupňovala boj proti potratům.

Podle mínění expertů přitažlivost ČR pro investory klesala zejména kvůli neexistenci právních norem, které by dlouhodobé investice zahraničních firem podporovaly. Tuzemsko tak přišlo např. o investice světové automobilky General Motors. Poradenské firmy doporučovaly jiné postsovětské státy, např. Polsko či Maďarsko.

Americký velkofilm Titanic Jamese Camerona z roku 1997 odstartoval nadměrný zájem o zkázu legendární lodi, která se stala určitým symbolem 20. století. V letech 1997 až 1998 se konala výstava k této události v Hamburku, kterou navštívilo kolem půl milionu návštěvníků, vyšlo množství knih a byly vytvořeny desítky internetových stránek, zakládaly se fanouškovské kluby. Film získal v roce 1998 Zlatý glóbus v prestižní kategorii filmových dramat a také čtrnáct nominací na Oscara.

Česká republika disponovala dle britského výzkumného ústavu Royal United Sevices Institute for Defence Studies 67. nejsilnější armádou v rámci světového porovnání vojenských sil. Na základě schopnosti jednotlivých států použít ozbrojené síly k ovlivnění událostí za hranicemi státu byl vytvořen seznam připravenosti zemí k rozmístění vojsk. První příčku obsadily Spojené státy americké, které následovala Čína, Rusko a Francie. ČR skončila v sedmé desítce před Maďarskem a Slovenskem.

Byl zahájen první grandslamový turnaj sezóny, Australian Open. Zde zaujaly svou dominantní hrou sestry Serena a Venus Williamsovy, vítězky ve čtyřhře. Vítězkou dámské dvouhry se stala Švýcarka s československými kořeny Martina Hingisová. Média také přinášela informace o „spanilé jízdě“ českého tenisty Petra Kordy, jenž postoupil do finále dvouhry, když v semifinále porazil slovenského soupeře Karola Kučeru. Ve finále se utkal s Chilanem Marcelem Riosem, kterého porazil ve třech setech třikrát 6:2. Zároveň se v žebříčku ATP posunul na druhé místo za fenomén devadesátých let – Peta Samprase.

Na Slovensku se uskutečnilo první kolo volby prezidenta republiky, protože úřadujícímu Michalu Kováčovi měl vypršet mandát v březnu 1998. V prvním kole nebyl žádný ze tří kandidátů (Juraj Hraško, Štefan Markuš, Augustín Kurek) zvolen. Za vážné prezidentské kandidáty se považovali také úřadující premiér Vladimír Mečiar a Rudolf Schuster, primátor města Košice. Více než prezidentské volby znepokojovaly české politiky a podnikatele výroky slovenských kolegů o možném ukončení celní unie s ČR. Slovenský trh představoval pro české exportéry 13 % veškerého vývozu výrobků v celkové hodnotě 90 mld. Kč. Proces volby nového slovenského prezidenta se nakonec velmi protáhl a stal se také příznakem vážné politické krize v SR. I z tohoto důvodu byla následně nově uzákoněna přímá volba prezidenta a v květnu 1999 tak byla v historicky první přímé volbě zvolen prezidentem Rudolf Schuster se ziskem 47,37% (1.395.950 hlasů) před Vladimírem Mečiarem s 37,27% (1.097.956 hlasů).

Obavy z ovlivňování tehdejšího politického dění v ČR Ruskem měli někteří politici. Vliv Kremlu spatřovali v možné destabilizaci politické scény před vstupem ČR do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Opakovaně se objevovaly v tisku zprávy o možné činnosti ruské rozvědky na českém území.

Uplatňování trestu smrti pokládaly novinové tituly za celosvětový problém. Upozornily na případ vražedkyně z Texasu, která čekala na vykonání rozsudku smrti za dvojnásobnou vraždu téměř 15 let. Tehdejší guvernér amerického státu Texas ji odmítl udělit milost i přes to, že za záchranu jejího života se angažovala církev i Jan Pavel II., protože se žena vyléčila ze své drogové závislosti a přijala křesťanskou víru. Rozsudek byl vykonán 4. února 1998. V této době v devětatřiceti států unie byl trest smrti povolen. Naopak v západních evropských zemích již nebyl v trestním právu zahrnut a Rada Evropy zákazem nejvyššího trestu podmiňovala členství v Evropské unii. Zastánci tohoto justičního prostředku argumentovali jeho odstrašující funkcí, to ovšem statistiky neprokázaly. Mezi české příznivce tohoto trestu patřil republikánský předseda Miroslav Sládek, který se ho znovu snažil prosadit do trestního řádu. Vyslyšel by tak tehdejší názor 60 % české populace, která se domnívala, že tehdejší tresty byly neúčinné. Panovalo přesvědčení o nutnosti přísnějšího potrestání brutálních zločinů.

Dialog s tzv. sudetskými Němci dostal novou podobu vytvořením koordinační rady diskuzního fóra. Na schůzce si ministři zahraničí Klaus Kinkel za SRN a Jaroslav Šedivý vyměnili seznamy členů této platformy pro dialog mezi oběma stranami a zakončili práci na realizaci závěrů česko-německé deklarace. Mezi členy rady patřil za českou stranu např. Pavel Tigrid (spisovatel a politik), Daniel Herman (zástupce katolické církve) či Václav Houžvička (vědec, Ústav mezinárodních vztahů), za německou stranu se rady účastnili např. Hans-Dietrich Genscher (bývalý ministr zahraničí), Kurt Biedenkopf (saský premiér) nebo Antje Vollmerová (místopředsedkyně Spolkového sněmu). K řešení česko-německých vztahů na nejvyšší politické úrovni významně přispěl prezident Václav Havel, který mimo jiné svůj projev ze 17. února 1995 proneseném na půdě Univerzity Karlovy věnoval otázce česko-německého sousedství.

Populární hudební skupina Spice Girls získala značnou konkurenci v rovněž dívčí skupině All Saints. Elita britského showbusinessu získala prestižní cenu nejlepší video a nejlepší singl na slavnostním udílení Brit Awards, obdobě amerických Grammy.

Výbor pro udělování Nobelovy ceny za mír dostal rekordních 130 nominací. Mezi navržené kandidáty patřil např. papež Jan Pavel II., americký prezident Bill Clinton nebo popová hvězda Michael Jakson. Dalším kandidátem byl bývalý nejvyšší muž Spojených států James Carter, bosenský zprostředkovatel Richard Holbrooke, ale také mezinárodní organizace Lékaři bez hranic nebo Armáda spásy.

Již druhý atentát na svou osobu přežil gruzínský prezident Eduard Ševardnadze. Bývalý sovětský ministr zahraničí a Gorbačův reformátor měl v zemi ležící na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie mnoho odpůrců. Za atentáty však zřejmě stály síly, které nechtěly připustit, aby byla realizována velice lukrativní zakázka v podobě stavby ropovodu přes Gruzii, kterou si nepřály sousední Ázerbájdžán, Arménie ani Irán. Ševardnadze byl považován za hlavní stabilizační faktor celé oblasti. Snažil se bojovat s organizovaným zločinem i rozsáhlou korupcí v post-sovětské republice. O několik dní později bylo zjištěno, že atentát naplánovaly stoupenci s roce 1992 pučem sesazeného prezidenta Zviada Gamsachurdii.

Český národní hokejový tým vstoupil do nejsledovanějšího turnaje olympiády v Naganu výhrou nad Finskem 3:0. Góly vítězů zaznamenali Pavel Patera, Robert Reichel a Vladimír Růžička.

Na halovém mistrovství Evropy (HME) atletů ve španělské Valencii získala stříbrnou medaili tyčkařka Daniela Bártová, trojskokanka Šárka Kašpárková a zlatou medaili osmistovkařka Ludmila Formanová. Úspěch české atletické reprezentace doplnila bronzovým umístěním čtvrtkařka Helena Fuchsová a výškař Tomáš Janků, bratr Jan Janků obsadil čtvrtou příčku stejně jako sedmibojař a medailový trumf české výpravy Tomáš Dvořák.

Stále aktuální byly přetrvávající problémy v zemích bývalé Jugoslávie po občanské válce. Deníky informovaly o brutálním zásahu srbské policie vůči protestům Albánců v oblasti Kosova. Policie v městě Priština rozehnala dav za pomoci obrněných transportérů, slzného plynu, vodních děl i obušků. Kosovští Albánci protestovali proti předcházejícímu zásahu ozbrojených složek, při kterém zahynulo 16 příslušníků menšiny.

Britští farmáři na největší demonstraci od zavedení daně z hlavy za vlády Margaret Thatcherové připomněli vládě, že venkov zažívá hospodářskou krizi. Méně osídlené oblasti s životem závislém na zemědělství zápolily s poklesem příjmů i vysokou mírou migrace do měst. Následek toho byly zavřeny školy, zanikly drobné živnosti a zemědělské podniky se potýkaly s nedostatkem zaměstnanců. Pochodu v ulicích Londýna se účastnilo dle odhadů na čtvrt milionů lidí.

Slovensko stále nemělo hlavu státu, a z toho důvodu byl pověřen výkonem prezidentských funkcí slovenský premiér Vladimír Mečiar. Vláda v čele s Mečiarem disponující prezidentskými pravomocemi za pouhých několik dní stihla odvolat 28 velvyslanců z celkového počtu 42 po celém světe, zrušila referendum o přímé volbě prezidenta a vyhlásila amnestii, která se vztahovala kromě jiného na únosce Michale Kováče ml., syna tehdejšího prezidenta, i na pachatele trestných činů, jež zmařili referendum o přímé volbě prezidenta republiky a o vstupu do NATO. Západní tisk si všímal postupů Mečiara a považoval jeho počínání za ústavní kolaps, čistky, bouchnutí do stolu apod.

Srbští vojáci a policisté na jihu Kosova provedli útok proti povstalcům z Kosovské osvobozenecké armády (KLA). Sice oficiální zprávy hovořily o honu na povstalce, ale odstřelováno bylo 13 vesnic s většinou civilního obyvatelstva. Při útoku byly zabity či zraněny desítky osob. V březnu 1998 se tak zhoršil trvající etnický konflikt mezi Albánci a Srby na území Kosova, které navzdory výsledkům referenda o samostatnosti oblasti zůstalo pod vlivem a správou Svazové republiky Jugoslávie.

Ve veřejném prostoru byla diskutována skutečnost, že Česká republika usilovala o členství v Evropské unii. Západní státy se však obávaly nárůstu kriminality a migrace z možných nových členských zemí bývalého východního bloku ČR nevyjímaje. Nejsložitější vyjednávání se očekávala právě v oblasti justice – sladění legislativy a její následnou účinnou aplikaci. Tzv. třetí pilíř maastrichtské smlouvy upravoval společný postup v azylové politice, režimu ochrany vnějších hranic EU, migraci, boji proti organizovanému zločinu, podvodům, korupci, obchodu s drogami a terorismu.

Proti vstupu ČR do evropského společenství se podle výzkumů veřejného mínění postavili obyvatelé Belgie, Německa, Rakouska a Francie. Obavy měli západní Evropané především z nekontrolovatelného pohybu pracovních sil. Naopak podporu českému vstupu vyjádřili obyvatelé severských zemí, zejména Dánska, Švédska a Finska, a chudších oblastí Evropy – Španělska, Portugalska nebo Řecka.

Výstava „Zničující válka. Zločiny Wermachtu v letech 1941 až 1944“ vyvolala v německy mluvících zemí značný rozruch. Doposud byli vojáci nacistické armády považováni všeobecně za statečné, disciplinované a férové. Tento obraz mimo jiné změnila právě putovní výstava, která usvědčovala řadu členů Wermachtu z páchání válečných zvěrstev, a to skrze fotografie, které mnohdy sami pořídili.

Probíhala tzv. bamberská aféra, jež mohla ohrozit nejen volební výsledek ČSSD, ale měla potenciál zapříčinit politický pád Miloše Zemana. Rozporuplnými výroky se zaplétal předseda ČSSD do kauzy, která se týkala jednání v roce 1995 mezi Zemanem a Karlem Machovcem s česko-švýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Podnikatel měl sociální demokracii poskytnout dar ve výši několika set milionů korun spolu s kompromitujícími materiály na členy ODS a ODA. Na oplátku požadoval ministerská křesla ve vládě pro své spolupracovníky. Zeman v této souvislosti v březnu 1998 několikrát značně zavádějícím způsobem informoval své spolustraníky i veřejnost. Středočeská ČSSD žádala Zemanovu funkci k dispozici, tyto požadavky však předseda strany nevyslyšel. Dle následných průzkumů veřejného mínění se 65 % respondentů domnívalo, že by Zeman měl pod tlakem „bamberské aféry“ odejít z politiky.

Na konci března 1998 navštívil Prahu Nicholas Winton, kterému se podařilo odvézt z Československa přes 600 židovských dětí v roce 1939 a zachránit je tak před nacistickými perzekucemi. Winton, který byl médii srovnáván s Oskarem Schindlerem nebo Raoulem Wallenbergem, přijel do Prahy již po druhé. První návštěvu absolvoval v roce 1991 a těšil se velkému zájmu médií.

K deseti letům vězení byl ve Francii za napomáhání zločinům proti lidskosti za druhé světové války odsouzen Maurice Papon, jedna z nejkontroverznějších postav francouzské novodobé historie. 87letý Papon podle soudu nesl odpovědnost za posílání Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů v rámci své funkce generálního tajemníka prefektury Gironde vichistického režimu mezi lety 1942 až 1944. Případ znovu otevřel diskuzi o roli Francouzů za druhé světové války a otázku, kdo byl vlastně v oné době zločincem a kdo obětí.

V severoirském Belfastu se jednalo o dohodě mezi katolíky a protestanty z oblasti Ulsteru. Dohoda měla vyloučit násilí jako prostředek politického boje v zemi. Dohoda stanovovala vytvoření tzv. Rady sever/jih, která měla být složena ze zástupců parlamentu Irské republiky a nově ustanoveného sboru Severního Irska. Dohoda vylučovala participaci členů militantních organizací z obou znepřátelených stran. Dále měl být zvolen severoirský parlament. Dublin i Londýn se zavázaly přijmout ústavní zákony zaručující, že se pouze obyvatelé Severního Irska mohou rozhodovat o své budoucnosti. O platnosti dohody mělo rozhodnout květnové referendum v Irské republice a Severním Irsku.

Vstup ČR do EU mohla dle jejích expertů ohrozit krize české justice. V republice nebyla dostatečně zajištěna nezávislost soudů, protože vládní exekutiva měla plně pod kontrolou správu soudnictví – předsedové soudů byli jmenováni i odvoláváni právě vládou, a následně též na předsedovi soudu bylo, aby určil rozdělení práce mezi soudce. Tato situace mohla být živnou půdou pro korupční jednání a pro rozvoj nedemokratického soudnictví. Dle mínění Soudcovské unie by mělo být docíleno nezávislosti justice zajištěním soudní samosprávy.

V rakouském Innsbrucku byl v kritickém stavu operován Václav Havel. Operaci prováděl tým rakouských chirurgů pod vedením Ernsta Bodnera, který měl podezření na protržení tlustého střeva. Havel v rakouských Alpách trávil rekondiční dovolenou i se svojí manželkou Dagmar.

Hokejová reprezentace vyhrála turnaj „Euro Hockey Tour“, které bylo považováno za neoficiální mistrovství Evropy v ledním hokeji. Češi si předčasně zajistili vítězství po vyhraném zápasu nad Ruskem 4:3.

Začalo 62. mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku. Česká reprezentace vstoupila do turnaje vítězstvím nad Japonskem 8:2 a nad Běloruskem 4:2. Hokejisté si tak snadno zajistili postup do čtvrtfinálové skupiny spolu s Ruskem, Slovenskem a Švýcarskem. Ve čtvrtfinálovém postfederálním derby byl úspěšnější český tým, když jedinou brankou zápasu rozhodl o vítězství obránce Kučera. Vítězná série národního týmu pokračovala výhrou nad celkem ze Švýcarska 3:1. Hokejisté postoupili do semifinále i přes remízový výsledek s Ruskem 2:2. Na postup do finále mistrovství jim však remíza s Finskem 2:2 nestačila a o bronz se národní tým utkal s domácím Švýcarskem. Souboj o bronz dopadl lépe pro český výběr, po zlatém Naganu hokejisté získali bronzovou medaili i na mistrovství světa. Ve finále se utkalo Švédsko s Finskem. V severském derby byli úspěšnější reprezentanti tří korunek a stali se tak po sedmé v historii mistry světa.

Na počátku května se konal summit zemí Evropské unie týkající se konečné podoby přijetí společné evropské měny, eura, jemuž předsedal britský ministerský předseda Tony Blair. V belgické metropoli státníci řešily, které státy budou od 1. ledna 1999 zavádět euro a jaké budou stanoveny převodní kurzy. Debatovalo se také o složení výkonné rady Evropské centrální banky i o technických aspektech kolem mincí eura.

Prezidentem Evropské centrální banky se stal po mimořádně ostré debatě prezidentů a premiérů EU Nizozemec Wim Duisenberg, který však v polovině svého mandátu slíbil odstoupit a předat funkci francouzskému kandidátovi Jean-Claudeovi Trichetovi. Od nového roku tak zavedly jednou měnu státy Belgie, Francie, Finska, Irska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rakouska a Španělska. Prozatím se kvůli ekonomické situaci do eurozóny nepřidalo Švédsko a Řecko. Dánsko společně s Velkou Británií si vyjednalo výjimku, a tedy se jich zavedení eura netýkalo.

V Londýně se konal summit k otázkám Blízkého východu. Konkrétně byla na programu debata o velikosti okupovaného území, které by Izrael vrátil Palestincům. Více než rok stagnující mírový proces mezi oběma zeměmi se nepodařilo během summitu posunout. Izraelská delegace vedená premiérem Benjaminem Netanjahuem byla ochotna vrátit pouhých 9 % půdy Západního břehu, zatímco Palestinci včele s Jásirem Arafatem, původně požadující 30 % území, by uvažovali o kompromisu 13 % navržené Spojenými státy americkými. (k, 15) Během násilných protestů k 50. výročí vyhnání Palestinců z území Izraele zabili bezpečnostní složky osm Palestinců a dalších 150 lidí bylo při potyčkách zraněno. Izraelské složky zasáhly poté, co na ně demonstranti začali házet zápalné lahve a kameny. Násilnosti se dále rozšířily i do východního Jeruzaléma. Konflikt mezi Izraelem a Palestinou se tak i přes diplomatické snahy nadále vyostřoval.

Jihoitalskou oblast Kampánie zasáhla přírodní katastrofa v podobě mohutných sesuvů půdy, při nichž přišlo o život na dvě stovky obyvatel a několik tisíc bylo nuceno opustit své domovy. Na pomoc přijeli američtí vojáci ze základny u Neapole vybaveni buldozery k odklízení zeminy a technikou pro hledání těl obětí.

Vítězem fotbalového Poháru UEFA se stal Inter Milán, který porazil v pařížském finále 3:0 Lazio Řím, jehož oporou byl český hráč Pavel Nedvěd. Finále se poprvé uskutečnilo v jednom zápase sehraném na před začátkem soutěže určené „neutrální půdě“.

V Berlíně se konaly oslavy 50. výročí leteckého mostu pro Berlín. Vybudováním vzdušného mostu, kterým západní spojenci zásobovali během let 1948 až 1949 berlínské obyvatele, překonávali sovětskou blokádu západního sektoru města, jenž bylo vyjmuto ze sovětské okupační zóny vzniklé po druhé světové válce. Pozemní přístupové cesty k zónám pod vlivem západních spojenců – USA, Francie a Velké Británie, byly zablokovány právě Sověty 24. června 1948, kteří chtěli docílit kontroly nad celým územím města. Během blokády bylo nepřetržitě zásobováno přes dva miliony obyvatel prostřednictvím vzdušného mostu, v jehož rámci se uskutečnilo na 300 tis. letů. Blokáda skončila 12. května 1949.

Ekologičtí aktivisté se v centru Prahy sešli v rámci celosvětových protestů proti dopadům globalizace ekonomiky na životní prostředí. Na původně povolené shromáždění Global Street Party se sjelo přes tři tisíce aktivistů a anarchistů. Několik stovek demonstrantů se však oddělilo a během odpoledne a večera zaútočilo na policejní doprovod. Demonstrace proběhly také v Birminghamu nebo v Ženevě, kde docházelo rovněž k výtržnostem. Do dnešních dnů se aktéři přou o adekvátnost zásahu policejních složek.

Obyvatelé Ulsteru se v referendu vyslovili pro možný začátek konce 30 let trvajícího konfliktu, když odsouhlasili tzv. belfastskou dohodu. Dohoda znamenala největší posun ve vztazích mezi protestanty a katolíky Severního Irska a Irské republiky. Severoirský dovolovaný systém vlády je založen právě na této dohodě, která vytvořila mnoho institucí mezi Severním Irskem a Irskou republikou, a mezi Irskou republikou a Spojeným královstvím.

Rusku hrozil ekonomický kolaps a státní bankrot. Finanční krize ochromila burzu cenných papírů a měla dopad i na strmý pád ruského rublu. Za finančními problémy země stála její rostoucí vnitřní i vnější zadluženost a asijská hospodářská krize. Velké průmyslové podniky oznámily bankrot. Krach těchto osmi nerentabilních podniků měl vyděsit další chronické neplatiče daní, kteří dlužili státní pokladně miliardy rublů. Ruská vláda na obranu před šířením nedůvěry finančních trhů vydala prohlášení o privatizaci některých monopolních podniků.

Maďarští egyptologové objevili v Thébách chrám, jehož stáří odhadli na 5 tis. let. Objev mohl otevřít novou kapitolu pro archeology a historiky, kteří se zabývají právě archaickým obdobím, o němž měli k dispozici pouze minimum informací. Svatyně, kamenný chrám i palác z doby faraona Mentuhotepa Sanhkare leží na hoře Toth v severní části Údolí králů.

Na severu Německa se stala nejvážnější železniční nehoda od konce druhé světové války. Tragická havárie rychlovlaku IEC si vyžádala více než sto obětí. Přes 400 m dlouhý rychlovlak jedoucí z Mnichova do Hamburku přepravující stovky osob vykolejil po pádu automobilu přes svodidla na železniční trať. Několik vagónů soupravy poté porazilo pilíře mostu, které se následně zřítily na další části rychlovlaku.

Ekonomickým tématem se stalo počítačové pirátství. V roce 1998 podíl nelegálního softwaru dosahoval v ČR 80 %. Nelegální kopírování programů poškozovalo nejen jejich původní výrobce, ale i stát, který přicházel touto cestou o velké příjmy z daní a také byl Evropskou unií kritizován, že nedostatečně chrání autorská práva.

Na začátku června začalo fotbalové mistrovství světa konané ve Francii. Celkem 32 národních týmů se sešlo na tomto fotbalovém svátku vedoucí k zisku titulu mistrů světa. Česká reprezentace se ovšem prestižního klání neúčastnila. Mezi favority na zisk zlatého poháru patřily týmy Brazílie, Itálie a Francie. Do čtvrtfinále postoupily týmy Itálie a Francie, Brazílie a Dánska, Nizozemsko a Argentina, Německo a Chorvatsko.

V Dánsku byl dokončen nejdelší visutý most v Evropě. Most Store Baelt na ocelových lanech měří 18 km a spojuje dánský ostrov Sjaelland, na němž leží hlavní město Kodaň, s ostrovem Fyn.

Ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole byla vůbec poprvé na území ČR provedena transplantace obou plic, kterou provedl tým profesora Pavla Pafka. Vůbec první transplantace jedné plíce na území ČR byla provedena týmž týmem již 22. prosince 1997.

Začala hlavní turistická sezona a média přinášela typy na blížící se prázdninové měsíce. Sociologové soudili, že masová turistika byla hromadným psychologickým rituálem podléhající vlivům módy. Již v devadesátých letech se českým „šetrným“ cestovatelům v tisku přezdívalo „paštikáři“. Média představovala vhodné dovolenkové destinace, mezi které patřilo např. Španělsko, Slovensko, Bulharsko, Tunis či stále oblíbenější Chorvatsko. Znovu se vyhledávaným místem pro rekreaci stala ČR. Média zvýšený zájem o rekreaci v rámci republiky vysvětlovala nasycením značné části populace po objevování cizích krajů po roce 1989.

Jana Novotná na třetí pokus vyhrála prestižní tenisový turnaj, Wimbledon. Ve finálovém zápase porazila ve dvou setech Francouzsku Tauziativou. Po páté v kariéře cennou trofej získal v mužské části turnaje na travnatých dvorcích All England Clubu americký tenista Pete Sampras po pětisetové bitvě s Chorvatem Goranem Ivaniševičem.

Červencovým tématem se stal obraz České republiky v zahraničních médiích, které upozorňovaly na všudypřítomnou korupci a nedostatečnou regulaci ekonomiky. Francouzské deníky odmítly často využívaný titulek „český ekonomický zázrak“ a přirovnaly situaci ČR v počátcích devadesátých let spíše k přeludu.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar uvítal spolupráci dvou nejsilnějších stran v ČR a označil ji za krok ke konsolidování a stabilizaci české politické situace. Jeho postoj byl naopak velice negativní k prozatímní „úřednické“ vládě Josefa Tošovského, kterou označoval za pučistickou a odmítal s ní jednat o mezistátních otázkách.

Jeden z nejkontroverznějších italských politiků Silvio Berlusconi byl milánských soudem odsouzen k trestu vězení na dva roky a devět měsíců nepodmíněně za předávání úplatků inspektorům finančního úřadu za vypracování příznivého auditu o jeho holdingu Mediaset. Bývalý italský premiér začínal coby barový zpěvák a konferenciér zábavných pořadů. Do byznysu se dostal skrze zakázku na výstavbu sídliště v Miláně. Od poloviny sedmdesátých let rozšiřoval své mediální impérium.

Do finále mistrovství světa ve fotbale se ve Francii dostaly přes semifinálová kola Brazílie a domácí Francie, když porazily své soupeře Nizozemsko a Chorvatsko. Francii zachvátila finálová horečka a oslavy nebraly konce po vítězství týmu „země galského kohouta“ v poměru 3:0. Poprvé v historii putoval světový pohár pro mistry světa ve fotbale právě do Francie. Národním hrdinou se stal Zinedine Zidane, který ve finále 16. světového šampionátu rozhodl dvě góly o zisku zlatých medailí (třetí gól Francouzů pak přidal záložník Emmanuel Petit).

V Severním Irsku si konflikt mezi katolíky a protestanty vyžádal životy tří dětí ve věku sedmi až deseti let, které zahynuly při žhářském útoku. Žhářský útok proti katolické rodině žijící v převážně protestantské čtvrti města Ballymoney donutil vedení protestantského Oranžského řádu k ukončení protestních akcí. Útok byl vyústěním týden trvající vlny násilí v Severním Irsku kvůli kontroverznímu pochodu Oranžského řádu. Incident odsoudili obyvatelé Ulsteru i jeho vrcholní političtí představitelé.

Prioritou zahraniční politiky nového Zemanova kabinetu se stal evropský bezpečnostní rámec a posilování role Evropské unie, ale i utužení vztahu se sousedním Slovenskem a především s nástupcem Sovětského svazu, Ruskem.

Konflikt v Kosovu si k polovině roku 1998 vyžádal na 500 obětí. Tisk informoval o aktuální situaci na území bývalé Jugoslávie. Kosovská osvobozenecká armáda (UCK), která hájila zájmy etnických Albánců v Kosovu a ovládala třetinu jihosrbské provincie, byla vytlačována srbskými bezpečnostními složkami. Hovořilo se o možné nepsané dohodě mezi západními mocnostmi a Slobodanem Miloševičem o hranicích ofenzívy.

Českému západnímu a jižnímu pohraničí vládly dle novinových titulků trpaslíci a prostitutky. Nechvalně proslulá byla v tomto směru silnice E55 spojující tuzemsko se sousedním Rakouskem, a to jak na jižním konci s dominujícím Dolním Dvořištěm, tak severozápadním Dubím náležející k Teplicím. Místní obyvatelé si na projíždějící auta s německou či rakouskou poznávací značkou, ze kterých se ozývalo „Wieviel?“ i na lehké ženy, jejich pasáky a sexuální turisty, zvykli.

Velká Británie oslavovala 98. narozeniny královny matky Alžběty. Stala se tak nejstarším členem královské rodiny v dějinách monarchie. Elizabeth Angela Marguerite Bowes-Lyon byla manželkou krále Jiřího VI., jenž provedl Británii obdobím druhé světové války. Bertie, jak byl král ve své rodině oslovován, vládl společně s Alžbětou až do své smrti 1952, poté se vlády ujala jejich dcera a současná panovnice královna Alžběta II.

Vstup ČR do EU mohla dle jejích expertů ohrozit krize české justice. V republice nebyla dostatečně zajištěna nezávislost soudů, protože vládní exekutiva měla plně pod kontrolou správu soudnictví – předsedové soudů byli jmenováni i odvoláváni právě vládou, a následně též na předsedovi soudu bylo, aby určil rozdělení práce mezi soudce. Tato situace mohla být živnou půdou pro korupční jednání a pro rozvoj nedemokratického soudnictví. Dle mínění Soudcovské unie by mělo být docíleno nezávislosti justice zajištěním soudní samosprávy.

Na Slovensku započala v prázdninových měsících volební kampaň k předčasným parlamentním volbám. Mečiarova HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko) zpochybnilo účast ve volbách nejsilnější opoziční strany Slovenské demokratické koalice (SDK) s Mikulášem Dzurindou. Vlna kritiky se na Mečiara snesla po přijetí novely zákona o nutnosti 5% hranice pro vstup do parlamentu i pro jednotlivé složky koalic. Původně SDK nebyla stranou, ale koalicí pěti uskupení.

Ve městě Omagh v Severním Irsku byl spáchán pumový útok, při němž zahynulo 28 osob. Mohutná nálož byla umístěna v autě na rušné obchodní třídě města, proto byl počet obětí natolik vysoký. Za útoky stála skupina Pravá IRA – katoličtí radikálové odštěpení od Irské republikánské armády (IRA). Atentát odsoudili představitelé protestantů i katolíků v Ulsteru.

V Budapešti se konalo 17. mistrovství Evropy v atletice, kterého se účastnila třinácti členná výprava českých reprezentantů. Stříbrnou medaili si z mistrovství odvezla trojskokanka Šárka Kašpárková, která nestačila pouze na řeckou atletku Vasdekiovou, i čtvrtkařka Helena Fuchsová, jež zaběhla osobní rekord v medailovém souboji. Třetí cenný kov do sbírky reprezentace přidal v závodě na 800 metrů Lukáš Vydra. Desetibojaři Tomáš Dvořák a Roman Šebrle obsadili v Maďarsku 5. a 6. místo.

Výročí srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy se v roce 1998 připomínalo v celostátním tisku. Oproti některým ruským médiím, která považovala okupaci za tragickou chybu, vojáci a přímí aktéři této historicky významné události vzpomínali na dobu v Československu i samotný zásah pozitivně.

Již v letních měsících byla v sousedním Německu zahájena volební kampaň. Necelý měsíc před rozhodnutím průzkumy favorizovaly Sociální demokraty (SPD) v čele s Gerhardem Schröderem a očekávaly volební výsledek přes 40 %. Druhou nejsilnější stranou v zemi se měli stát dle předběžných šetření Křesťanští demokraté a křesťanští sociálové (CDU/CSU) s úřadujícím spolkovým kancléřem Helmutem Kohlem s 38 %. Ostatní strany disponovaly prozatím s 5 až 6 % – Spojenectví 90 se Zelenými, Liberálové (FDP) a Postkomunisté (PDS).

Na Mistrovství světa ve švédském Gävle v řeckořímském stylu dosáhl na stříbrnou medaili Marek Švec. Pro české zápasníky se jednalo o první medailový úspěch po sedmi letech.

V maďarském Szegédu se konalo Mistrovství světa v kanoistice. Česká výprava si odvezla čtyři medaile z toho dvě zlaté po finiši Martina Doktora a čtyřkajaku ve složení Petr Procházka, Tomáš Křivánek, Petr Fuksa a Karel Kožíšek.

Na Slovensku se blížily parlamentní volby, které měly zodpovědět přinejmenším čtyři otázky: za prvé jaký bude politický systém země a zda se znovu posílí postavení institucí zaručující demokratické principy. Druhá otázka se týkala ekonomických mechanismů, které byly pod vlivem nomenklaturní privatizace značně potlačeny. Třetí se vztahovala k respektování zákonů a ústavy politickými reprezentanty, a především vládnoucí garniturou. Poslední, zda nastolená politika postavená na obrazu nepřátel bude ustupovat a nahradí ji demokratická a transparentní cesta. Nadcházející volby nabízely srovnání ČR a SR co do vývoje polistopadové politické kultury. Dle analytiků na Slovensku stejně jako v České republice absentovala velká volební témata a byla nahrazena protikorupčními tématy typu „akce čisté ruce“. Poprvé v polistopadové historii hrála v obou zemích roli marketingová strategie předvolební kampaně. V případě Slovenska pak zásadní úlohu sehrávala média, „objektivně“ referující o protikandidátech favoritní strany, volební zákon diskriminující soukromá média a možná manipulace výsledků. V České republice naopak média zůstala spíše objektivní a nebyla ovlivněna ani omezena žádnou obdobnou normou. Mečiar využíval v kampani HZDS i popularity známých osobnosti ze světové, české i slovenské scény. Ke zlepšení „image“ stávajícího premiéra pomohla např. topmodelka Claudia Schiffer otevřením nového dálničního úseku, herečka Claudia Cardinal nebo francouzský herec Gérard Depardieu. Pražská fotbalová Sparta nastoupila k přátelskému utkání s prešovským týmem k oslavě založení tamějšího klubu, ale český celek nastoupil v dresech HZDS.

Za zlom ve vyšetřování finančních skandálů ODS se považovalo svědectví vlivného pracovníka SPT Telecom, který na policii vypověděl, že strana měla obdržet úplatek ve výši 300 mil. Kč za privatizaci Telecomu od švýcarsko-holandské firmy Tel-Source. Strana přijetí úplatku odmítla.

Na Mistrovství světa skifařů v Kolíně nad Rýnem získali stříbrnou a bronzovou medaili Michal Vabroušek a Václav Chalupa.

V září se znovu propadla česká ekonomika dle poklesu hrubého domácího produktu o 2,4 %. Ekonomové kritizovali připravovaný deficitní rozpočet novou vládou, který nedával příliš prostoru k potřebným změnám. Ekonomika doplácela na celkový pokles životní úrovně českého obyvatelstva projevující se také poklesem spotřeby. Pokles HDP byl způsoben dle analytiků restriktivní politikou a příliš pomalou restrukturalizací průmyslových podniků. Podle zahraničního tisku zpomalení ekonomiky mohlo ohrozit vstup ČR do EU, protože předpokladem přijetí bylo i rychlé přibližování mzdové a cenové úrovně poměrům v členských zemích EU. Naopak další kandidátské země bývalého východního bloku Maďarsko, Polsko a Slovinsko dosahovaly hospodářského růstu.

V září koncertovala na pražském Výstavišti britská elektronická skupina Depeche Mode.

Sice Mečiarova HZDS vyhrála slovenské parlamentní volby se ziskem 27 %, ale odpůrci tehdejšího nejmocnějšího muže Slovenska se shodli na koalici, která disponovala ústavní většinou. Na spolupráci se dohodla Slovenská demokratická koalice (SDK), jež získala přes 26 % hlasů, Strana demokratické levice (SDL) s necelými 15 %, Strana maďarské koalice se ziskem 9 % a Strana občanského porozumění s 8 %. Nově utvořená koalice obsadila 93 křesel z celkovým 150 a získala tak pohodlnou většinu k prosazování své antimečiarovské politiky. Volební účast na Slovensku přesáhla 84 %. (ř, 2) Emotivní rozloučení připravil po porážce v zářijových volbách odstupující premiér Slovenska Vladimír Mečiar ve veřejnoprávní Slovenské televizi. Mečiar na rozloučenou zazpíval divákům „S Pánem Bohem jdu od vás“.

Po šestnácti letech u moci skončila éra kancléře Helmuta Kohla. V parlamentních volbách Spolkové republiky Německo zvítězila strana Gerharda Schrödera SPD, když získala přes 41 % preferenčních hlasů. Dosavadní dolnosaský premiér Schröder se tak stal novým německým kancléřem.

NATO se chystalo na vojenský zásah v Kosovu. Ultimátum dostal vůdce Srbů a jugoslávský prezident Slobodan Miloševič – pokud nepřistoupí na šest podmínek velmocí, jednotky NATO zaútočí na území ovládané jugoslávskou armádou. Miloševič měl dle podmínek velmocí stáhnout své jednotky a zastavit boje v Kosovu, umožnit přístup humanitárním organizacím, zajistit návrat uprchlíků do domovů a v neposlední řadě zahájit jednání s představiteli kosovských Albánců a spolupracovat s mezinárodním soudem pro vyšetřování válečných zločinů. Diplomatická jednání západu o zastavení krvavého postupu srbských jednotek proti etnickým Albáncům v provincii Kosovo selhaly.

V Bělehradě se konala jednání zvláštního amerického vyslance Richarda Holbrooka s prezidentem Miloševičem. Holbrook se měl pokusit naposledy přesvědčit Miloševiče o mírové cestě k urovnání krize v jihosrbském Kosovu. Od začátku roku 1998 na tomto území probíhaly boje mezi etnickými Albánci a jugoslávskými silami. Statisíce lidí byly nuceny opustit své domovy a na tisíc lidí v bojích zahynulo.

V Pardubicích se konal 108. ročník koňského závodu Velká pardubická steeplechase. Překvapivě po hromadném pádu favoritů vyhrál Zdeněk Matysík v sedle desetiletého valacha Peruána.

Slobodan Miloševič po jednání s Richardem Holbrookem pod hrozbou útoku letounů a raket NATO přistoupil na podmínky západních mocností ohledně řešení krize v Kosovu. V dohodě se předpokládalo, že Kosovo zůstane součástí Jugoslávie, ale získá rozsáhlé pravomoci. Někteří kosovští Albánci však požadovali úplnou nezávislost území.

Miloševič nesplnil 96hodinové ultimátum západu k učinění kroků ke splnění šesti podmínek. Navzdory tomu NATO odložilo útok a aliance prodloužila ultimátum o deset dní.

Britská policie zatkla někdejšího chilského diktátora Augusta Pinocheta, jednoho z nejkontroverznějších osob druhé poloviny dvacátého století. Pinochet se podrobil v Londýně operaci kýly, po zotavení ho britské jednotky zatkly na žádost španělské justice. Chilský doživotní senátor se měl zodpovídat před španělským soudem za osud Španělů zabitých či zmizelých od roku 1973, kdy se násilně chopil moci. Proti Pinochetově zadržení vznesla chilská vláda protest. Pinochetovi se podařilo zastavit nástup komunismu v zemi a vyvést ji z hluboké hospodářské krize a zároveň z ní vybudovat jedno z nejsilnějších hospodářství na americkém kontinentu. Na druhé straně zavedl krvavou vojenskou diktaturu v jejímž důsledku uprchlo ze země na milion lidí a přes 130 tis. odpůrců režimu skončilo ve vězení, na 3 tis. jich bylo připraveno o život.

Srbská vojska začala ostřelovat pozice Kosovské osvobozenecké armády (UCK) v oblasti Mališevo.

Hlavní vyjednavač pro rozšiřování EU Nikolaus van der Pas kritizoval Českou republiku za nepřipravenost ke vstupu do evropského společenství. Tím se i měl posunout předpokládaný termín vstupu do EU z původních prognóz v roce 2002 až 2003 až na data o tři roky později (2005-2006). Mezi negativně hodnocené oblasti patřila státní správa, soudnictví, připravenost vynucovat platnost evropského práva, praxe státní pomoci podnikům, fungování hospodářské soutěže, bankovní sektor, nedostatečná restrukturalizace podniků a stav zemědělství.

Kritika se snesla na jednobarevný sociálnědemokratický kabinet premiéra Miloše Zemana. Dle opozičních politiků 100 dní vlády ukázalo zmatky a nepřipravenost kabinetu „bez vize a naděje“. Negativní hodnocení si Zemanova vláda vysloužila za údajný chaos ve výrocích ministrů k jednotlivým problémům, za vyvolání diplomatického sporu s Německem nebo za nerozhodnost v případě vyslání vojenské polní nemocnice do oblasti Kosova pod hlavičkou NATO.

Prezident Václav Havel předal v den výročí založení samostatného Československa státní vyznamenání osobnostem, jež se zasloužily o stát v různých oblastech. Mezi nositeli nejvyššího státního vyznamenání Řádu Bílého lva patřil např. generálmajor Josef Bartík, brigádní generál Mikuláš Antonín Číla, prezident Spojených států amerických Bill Clinton nebo generální tajemník NATO Javier Solana. Řád Tomáše Garrigua Masaryka obdržel britský makléř a humanitární pracovník Nicholas G. Winton, zachránce téměř sedmi stovek dětí z židovských rodin z Československa za druhé světové války, Henry Alfred Kissinger, americký historik a politolog či světící pražský biskup mons. Václav Malý. Celkem prezident vyznamenal přes 100 osobností.

Ve švédském Göteborgu uhořelo na šest desítek mladých lidí, kteří byli večer na místní diskotéce. V místním makedonském kulturním středisku ve čtvrti Hesinge, kde se diskotéka konala, vypukl požár pravděpodobně v důsledku zkratu elektrického vedení, ačkoliv se spekulovalo také o možném žhářském útoku s etnicko-rasovým podtextem. Vedle obětí na životech byly více než dvě stovky účastníků zraněny.

Německý Frankfurt nad Mohanem doslova okouzlil iluzionista David Copperfield. Během svého představení předvedl např. triky s procházením ventilátoru, létání vzduchem či nechal zmizet 13 diváků z pódia. Show amerického baviče byla ukázkou zábavy hollywoodského stylu s technicky zvládnutou směsí romantiky, pompéznosti a amerického humoru. Potomek ruských emigrantů účinkoval na počátku prosince i v Praze.

Mistrovství světa vozů Formule 1 vyhrál finský závodník Mika Häkkinen, když v poslední soutěži mistrovství ve Velké ceně Japonska porazil svého rivala Michaela Schumachera. Německý závodník trať v Suzuce se svým Ferrari nedokončil. V celkovém pořadí hodnocení MS obsadil druhou příčku. Na stupně vítězů se probojoval ještě skotský jezdec David Coulthard. Pohár konstruktérů vyhrála stáj McLaren – Mercedes následovaná Ferrari a Williamsem.

Předávání říjnových státních vyznamenání mělo svou dohru. Senátor Václav Benda, který byl rovněž mezi oceněnými, upozornil na jednání Hradu kolem ocenění bývalého vídeňského starosty Helmuta Zilka. Ten byl na poslední chvíli ze seznamu vyškrtnut kvůli nátlaku novináře ze Süddeutshe Zeitung Petera Broda disponujícího materiály, které měly usvědčovat Zilka ze spolupráce s StB. Hradní kancléř Medek situaci komentoval, že prezident Zilka neocenil z důvodu obav o rozpoutání aféry kolem vyznamenaných, a tedy potenciálního znevážení celého aktu.

Další kritiky se dostalo České republice za příliš pomalé provádění změn na cestě do evropského společenství. Byla vyhlášena za stát nejhůře plnící požadavky z kandidátských zemí. Evropská komise ve své zprávě uvedla, že za uplynulých 18 měsíců se v ČR nerealizovala žádná z větších slibovaných opatření (jako bylo např. zavedení zákona o státní službě).

Václav Havel navrhl Slovensku, Polsku a Maďarsku vrcholnou prezidentskou schůzku na cestě za obnovením visegrádské spolupráce. Havel spolu s dalšími představiteli středoevropských zemí tímto krokem potvrdil snahu pomoci Slovensku ke splnění požadavků k připojení do struktur NATO a EU. Na tato prohlášení zazněla v deníku Slovenská republika kritika ze strany HZDS o údajném „oškubání mladé Slovenské republiky“.

Kateřina Stočesová se stala světovou královnou krásy v soutěži „Queen of the World 1998“ v německém Bonnu. Ve své řeči vyjádřila přání brzkého vstupu České republiky do Evropské unie.

Běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová ve finském Muonio vyhrála první závod Světového poháru na pět kilometrů volnou technikou.

V Postupimi se konal summit představitelů Německa a Francie. Dle očekávání se Gerhard Schröder a Jacques Chirac neshodli na obsahu reformy EU a naplnili tak obavy, že rozšíření unie bude trvat oproti očekávání déle. Informace o „zadření motoru evropské integrace“ přišla několik dní před konaným summitem EU ve Vídni.

Spotřebitelské ceny již po třetí za posledního čtvrt roku klesaly. Důvodem byla konkurence mezi obchodníky, levný import zemědělských přebytků ze zemí EU i snižující se životní úroveň obyvatelstva. Obchodníci proto ani v předvánoční době nezvyšovaly ceny, naopak zlevnilo maso, ovoce nebo benzín. Ekonomové se domnívali, že dojde k dalšímu snížení úrokových sazeb.

Média připomněla, že před padesáti lety byla na III. Valném shromáždění OSN v Palais de Chaillot v Paříži přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Příprava začala již o dva roky dříve, v roce 1946, v akademickém městečku newyorské Hunter College. Předsedkyní Výboru pro lidská práva byla tehdy zvolena bývalá americká první dáma a osobnost v oblasti lidských práv Eleanor Rooseveltová. Deklarace byla schválena 10. prosince 1948 a hlasování o ní se zdrželo např. Československo, Bělorusko, Jugoslávie, Polsko, Ukrajina, Sovětský svaz, Jihoafrická unie a Saúdská Arábie.

Britský ministr vnitra Jack Straw rozhodl o vydání Augusta Pinocheta, bývalého chilského diktátora, do Španělska ke stíhání za zločiny proti lidskosti, jichž se dopustil dle španělské justice jako vůdce Chile v letech 1973 až 1978. Chilská vláda odvolala svého velvyslance na protest z Londýna. V hlavním městě Santiago de Chile několik desítek stoupenců Pinocheta protestovalo proti rozhodnutí Británie.

Mezi nejbohatší Čechy roku 1998 zařadily Lidové noviny osobnosti z různých oborů na základě celkové hodnoty základního jmění společností. Lidé figurující v žebříku byli hodnoceni i dle jejich ekonomického a politického vlivu na dané odvětví. Lubomír Soudek, generální ředitel koncernu Škoda Plzeň ovládající strojírenské impérium, patřil mezi nejznámější české podnikatele devadesátých let. V oblasti zemědělství byl jedním z nejbohatších lidí vyhlášen František Čuba, bývalý šéf Agrokombinátu Slušovice, který po roce 1990 začal sám podnikat. Nejúspěšnějším podnikatelem v cestovním ruchu byl majitel cestovní kanceláře Václav Fischer. Mezi sportovci dominovali hokejisté NHL Dominik Hašek a Jaromír Jágr, dále tenisté Petr Korda a Jana Novotná.

Ve dnech 16. až 19. prosince USA a Velká Británie zaútočily na Irák v rámci operace „Pouštní liška“. Důvodem útoku byly obavy Američanů i Britů o vlastnictví jaderných zbraní země vedené Saddámem Husajnem. Neochota Iráku spolupracovat s mezinárodními zbrojními inspektory, kteří kontrolovali likvidaci zbraní hromadného ničení, dospěla až k vojenskému konfliktu. Kritikové tvrdili, že útok přišel ve chvíli, kdy americkému prezidentovi Billy Clintonovi hrozila ústavní žaloba, která by měla za následek jeho odchod z funkce prezidenta USA a pozice nejvlivnějšího muže světové politiky. K ostřelování Iráku armádami USA a Británie přidaly i nálety. Vojenské útoky na Irák vyvolaly ostré protesty Ruska a Číny. Naopak ¾ Američanů zásah na území cizího státu dle průzkumů podporovaly. V operaci „Pouštní liška“ zahynulo za první dva dny přes 30 osob a dalších sedm desítek bylo zraněno. Po vyhlášení vojenské pohotovosti ruské armády Moskva odvolala své velvyslance z USA a Británie. Po čtyřech dnech Spojené státy americké spolu s Velkou Británií ukončily čtyřdenní ofenzívu Iráku. Irák i západní spojenci shodně tvrdili, že vítězství je na jejich straně.

Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič porušil mírovou dohodu s americkým vyjednavačem Richardem Holbrookem a zaútočil v oblasti Kosova na místní Albánce. Ti následně vypověděli příměří. Boje mezi jugoslávskými bezpečnostními silami a Kosovskou osvobozeneckou armádou vypukly na Štědrý den na severu Kosova.

Vánoční poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) přednesl papež Jan Pavel II. na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Hlava katolické církve v poselství vyzvala k potrestání viníků genocid a válečných zločinů, dále k míru, jednotě a porozumění a ukončení bratrovražedných bojů ve všech částech světa. Dále vyzval k ochraně životního prostředí po živelných katastrofách, které zasáhly různé části planety Země.